Print Friendly, PDF & Email

The measure is available in the following languages:

DOHODA O DUCHOVNÍ SLUŽBĚ

uzavřená dne 18. srpna 2008

 

Vězeňská služba České republiky se sídlem v Praze 4, Soudní 1672/1a, zastoupená jejím generálním ředitelem vrchním státním radou genmjr. PhDr. Luďkem Kulou na straně jedné

a Česká biskupská konference se sídlem v Praze 6, Thákurova 3, zastoupená jejím předsedou Mons. Janem Graubnerem,

Ekumenická rada církví České republiky (dále jen „Ekumenická rada církví“) se sídlem v Praze 10, Donská 370/5, zastoupená jejím předsedou ThDr. Pavlem Černým, Th.D.

na straně druhé

uzavírají na základě § 20 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody ve znění pozdějších přepisů, § 15 zákona č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění pozdějších předpisů a § 11 zákona č. 129/2008 Sb., o výkonu zabezpečovací detence, v souladu s § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností, ve znění pozdějších předpisů tuto

 

DOHODU O DUCHOVNÍ SLUŽBĚ

 

Čl. l

(1) Účelem této Dohody o duchovní službě (dále jen „Dohoda“) je stanovit v souladu s právními předpisy podmínky pro vzájemnou spolupráci a pomoc Vězeňské služby České republiky (dále jen „Vězeňská služba“) a církví a náboženských společností[1] (dále jen „církve“) při jejich duchovním a výchovném působení na obviněné, odsouzené a chovance ve výkonu zabezpečovací detence.

(2) Duchovní službu podle této Dohody vykonávají osoby pověřené jednotlivými církvemi (dále jen „pověřené osoby“).

(3) Pověření ze strany odpovědného orgánu příslušné církve je nezbytným předpokladem pro výkon duchovní služby ve smyslu této Dohody.

(4) Církve pověřují k výkonu duchovní služby podle této Dohody pouze bezúhonné osoby. Bezúhonnost se pro účely této Dohody prokazuje výpisem z rejstříku trestů ne starším 3 měsíce.

 (5) Rozsah a možnosti duchovní služby vymezuje zákon.[2]

 

Čl. 2

(1) V pracovním poměru k Vězeňské službě působí pověřené osoby ve funkci kaplan Vězeňské služby (dále jen „kaplan“). Kaplany metodicky řídí hlavní kaplan.

(2) Hlavního kaplana přijímá do pracovního poměru generální ředitel Vězeňské služby z duchovních pověřených registrovanou církví nebo náboženskou společností a po vyžádání stanoviska Ekumenické rady církví a České biskupské konference. Při odebrání pověření registrované církve nebo náboženské společnosti bude s duchovním rozvázán pracovní poměr.

(3) Rozsah činnosti, práva a povinnosti kaplanů vyplývají z uzavřené pracovní smlouvy. Podmínky jejich výběru a zaměstnávání stanoví zvláštní předpis Vězeňské služby.

(4) Pověřené osoby působící v rámci dobrovolného poskytování duchovní služby ve věznicích a vazebních věznicích (dále jen „věznice“) a ústavech pro výkon zabezpečovací detence (dále jen „ústav“) vykonávají činnosti v rozsahu stanoveném touto Dohodou.

(5) Bezpečnost a ochrana zdraví pověřených osob se zajišťuje podle zvláštních předpisů.

 

Čl. 3

(1) Smluvní strany:

a) vytvářejí vhodné podmínky pro duchovní a pastorační činnost ve věznicích a ústavech,

b) zajišťují spolupráci, výměnu zkušeností a pomoc při duchovní, pastorační, případně charitativní službě pověřených osob odsouzeným, obviněným a chovancům.

(2) Se souhlasem smluvních stran zajišťuje jejich vzájemnou spolupráci hlavní kaplan ve spolupráci s předsedou Vězeňské duchovenské péče.

 

Čl. 4

(1) Vězeňská duchovenská péče je nadkonfesijním sdružením osob pověřených církvemi k duchovenskému působení ve věznicích a ústavech České republiky.

(2) Vězeňská duchovenská péče:

a) působí na základě spolupráce a vzájemné tolerance jednotlivých církví,

b) spolupracuje s vězeňským personálem na všech úrovních řízení, zejména s kaplany, za účelem vytváření vhodných podmínek pro duchovní a pastorační činnost,

c) informuje smluvní strany prostřednictvím svého předsedy v součinnosti s hlavním kaplanem o aktuální problematice duchovní služby v organizačních jednotkách Vězeňské služby

(3) Vězeňskou duchovenskou péči ve styku s Vězeňskou službou zastupuje její předseda nebo místopředseda.

(4) Výkon duchovní služby koordinuje výkonný výbor Vězeňské duchovenské péče, který zejména:

a) doporučuje řediteli věznice nebo ústavu vyslovení souhlasu s působením pověřených osob, podílejících se v rámci Vězeňské duchovenské péče na duchovní a pastorační službě,[3]

b) doporučuje Vězeňské službě vhodné osoby z řad Vězeňské duchovenské péče při uzavírání pracovně právního vztahu duchovního na funkci kaplan a zástupce hlavního kaplana.

 

Čl. 5

(1) Pro řešení základních mezicírkevních a koncepčních otázek duchovní činnosti ve věznicích a ústavech se zřizuje Rada pro duchovní službu ve věznicích a ústavech (dále jen „Rada“).

(2) Členy Rady jsou: zástupce České biskupské konference, zástupce Ekumenické rady církví, vrchní ředitel kabinetu generálního ředitele Vězeňské služby, předseda Vězeňské duchovenské péče a hlavní kaplan. 

(3) Rada se schází dle potřeby, nejméně však jedenkrát ročně. Může vznášet ve věci duchovní činnosti ve věznicích a ústavech připomínky a předkládat Komisi pro duchovní službu[4] návrhy koncepčních řešení. Volí ze svého středu na období jednoho roku předsedu, který setkání svolává a řídí. 

 

Čl. 6 

(1) Pověřené osoby při poskytování dobrovolné duchovní služby ve věznici nebo ústavu:

a) docházejí na místo určení alespoň dvakrát měsíčně v předem dohodnutých termínech,

b) prokazují svoji totožnost a oprávnění ke vstupu s uvedením rozsahu pohybu po objektu Vězeňské služby v souladu s vnitřními předpisy,

c) zachovávají v tajnosti důvěrně sdělené skutečnosti – zpovědní tajemství,[5]

d) dodržují zákony, vyhlášky a další předpisy upravující duchovní službu ve výkonu vazby, výkonu trestu a výkonu zabezpečovací detence.

(2) Pověřené osoby jsou oprávněny zejména:

a) vstupovat do věznice, v níž konají duchovní a pastorační činnost a pohybovat se v ní v rozsahu stanoveném vnitřními předpisy,

b) podílet se vhodnými formami na duchovně výchovné činnosti,

c) upozorňovat příslušné služební funkcionáře na zjištěné nedostatky, které brání řádnému výkonu duchovní a pastorační činnosti,

d) požadovat informace o stavu a chování obviněných, odsouzených a chovanců, jimž poskytují duchovní a pastorační činnost,

e) nahlížet do osobních spisů odsouzených, jimž poskytují duchovní a pastorační činnost, pokud s tím tyto osoby souhlasí,

f) přinášet do věznice nebo ústavu, v nichž konají duchovní a pastorační činnost, náležitosti nezbytné pro provádění náboženských úkonů, a to v rozsahu a množství schváleném ředitelem příslušné organizační jednotky. Víno pro potřeby eucharistie propustí orgány kontroly v množství maximálně do 2 dcl.

 

Čl. 7

Ředitel věznice nebo ústavu může zakázat vstup pověřené osobě, jestliže poruší právní předpisy nebo vnitřní předpisy Vězeňské služby. O zrušení zákazu vstupu pověřené osobě může rozhodnout ředitel příslušné organizační jednotky nebo generální ředitel. 

 

Čl. 8

Jednotlivé organizační jednotky Vězeňské služby:

a) respektují právo pověřených osob určovat liturgický průběh bohoslužebných a pastoračních setkání, přičemž zaměstnanci Vězeňské služby mohou do průběhu těchto setkání zasáhnout jen v případech ohrožujících bezpečnost zúčastněných osob;

b) respektují právo pověřených osob na duchovní a pastorační činnost bez sluchové kontroly zaměstnanců Vězeňské služby;

c) poskytují pověřeným osobám sdruženým ve Vězeňské duchovenské péči a zejména jejímu výkonnému výboru pomoc se zajištěním duchovní a pastorační činnosti v rámci Vězeňské služby, zejména odesíláním korespondence formou služebních zásilek a vyřizováním služebních telefonátů a elektronické komunikace v rámci sítě Vězeňské služby. 

 

Čl. 9

(1) Tato Dohoda se uzavírá na dobu neurčitou.

(2) Tuto Dohodu lze měnit či doplňovat písemnými doplňky číslovanými ve vzestupné řadě po dohodě všech smluvních stran. 

(3) Tuto Dohodu lze ze závažných důvodů písemně vypovědět s tím, že její platnost skončí uplynutím šesti kalendářních měsíců následujících po měsíci, v němž byla výpověď doručena ostatním smluvním stranám.

(4) Práva z této Dohody vyjma práva na její vypovězení se přiměřeně vztahují také na Federaci židovských obcí v České republice, která je pozorovatelem Ekumenické rady církví.

 

Čl. 10

(1) Tato Dohoda nabývá platnosti dnem podpisu smluvními stranami a účinnosti dnem vyhlášení nařízením generálního ředitele Vězeňské služby.

(2) Dnem vyhlášení této Dohody pozbývá platnosti dosavadní Dohoda o duchovní službě vyhlášená dne 28. 6. 1999 nařízením generálního ředitele Vězeňské služby č. 18/1999, č.j. 130/12/1999-430, ve znění Doplňku č. 1 ze dne 8. 1. 2001.

 

V Praze dne 19. srpna 2008

 

Za Vězeňskou službu:                                    genmjr. PhDr. Luděk Kula (v.r.)

Za Českou biskupskou konferenci:               Mons. Jan Graubner (v.r.)

Za Ekumenickou radu církví:                        ThDr. Pavel Černý, Th.D. (v.r.)

 

 

[1] § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností, ve znění pozdějších předpisů.

[2] § 20 odst. 4 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, ve znění pozdějších přepisů, § 15 zákona č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění pozdějších předpisů a § 11 zákona č. 129/2008 Sb., o výkonu zabezpečovací detence.

[3] § 2 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 345/1999 Sb., kterou se vydává řád výkonu trestu odnětí svobody, ve znění pozdějších předpisů; § 1 odst. 2 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 109/1994 Sb., kterou se vydává řád výkonu vazby, ve znění pozdějších předpisů.

[4] § 15 NGŘ č. 71/2007 o poradních orgánech generálního ředitele Vězeňské služby České republiky.

[5] § 7 odst. 1 písm. f) zákona č. 3/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů

ACCORDO SUL SERVIZIO SPIRITUALE

chiuso il 18 agosto 2008

 

Il servizio penitenziario della Repubblica ceca, con sede legale a Praga 4, Soudní 1672 / 1a, rappresentato dal suo amministratore delegato, capo del Consiglio generale dello Stato. PhDr. Ludek Kulou da un lato e

Conferenza episcopale ceca con sede a Praga 6, Thákurova 3, rappresentata dal suo presidente mons. Jan Graubner,

Consiglio ecumenico delle Chiese della Repubblica Ceca (di seguito denominato "Consiglio ecumenico delle chiese") con sede a Praga 10, Donská 370/5, rappresentato dal presidente ThDr. Pavel Cerny, Th.D. d'altra parte

sulla base della Sezione 20 della legge n. 169/1999 Coll., in carcere, come modificata, Sezione 15 della legge n. 293/1993 Coll., sulla custodia, come modificata, e della sezione 11 della legge n. 129 / 2008 Coll., Sulla detenzione di sicurezza, in conformità con la Sezione 7, Par. 3, lettera (b) della legge n. 3/2002 Coll., Sulla libertà di religione e lo statuto delle chiese e delle società religiose, e successive modifiche

 

L'ACCORDO DI SERVIZIO SPIRITUALE

 

Art. l

(1) Lo scopo del presente Accordo sul servizio spirituale (di seguito denominato "Accordo") è determinare, in conformità con le disposizioni di legge, le condizioni per la cooperazione e l'assistenza reciproche del Servizio penitenziario della Repubblica Ceca (di seguito denominato "Servizio penitenziario") e delle chiese e società religiose.[1] (di seguito "Chiese") nelle loro attività spirituali ed educative su imputati, condannati e detenuti nell'esecuzione della detenzione di sicurezza.

(2) Il ministero spirituale ai sensi del presente Accordo sarà svolto da persone nominate dalle singole Chiese (di seguito denominate "persone delegate").

(3) L'autorizzazione da parte dell'autorità responsabile della Chiesa interessata è un prerequisito per lo svolgimento del ministero spirituale ai sensi del presente Accordo.

(4) Le Chiese autorizzano solo l'integrità del servizio spirituale ai sensi del presente Accordo. Ai fini del presente Accordo, l'integrità deve essere dimostrata da un estratto del casellario giudiziario non superiore a tre mesi.

(5) L'ambito e le possibilità del ministero spirituale sono definiti dalla legge.[2]

 

Art. 2

(1) Le persone autorizzate prestano servizio nell'esercizio del servizio penitenziario come cappellani del servizio penitenziario (di seguito denominato "cappellano"). I cappellani sono gestiti metodicamente dal cappellano principale.

(2) Il Capo Cappellano sarà reclutato dal Direttore Generale del Servizio penitenziario dal clero autorizzato dalla chiesa o dalla società religiosa registrata e dopo aver richiesto il parere del Consiglio ecumenico delle chiese e della Conferenza episcopale ceca. La rimozione del mandato di una chiesa o di una società religiosa registrata pone fine al rapporto di lavoro con il clero.

(3) L'ambito delle attività, i diritti e i doveri dei cappellani derivano dal contratto di lavoro concluso. Le condizioni della loro selezione e assunzione sono stabilite in un regolamento speciale del servizio penitenziario.

(4) Le persone autorizzate impegnate nella prestazione volontaria di servizi spirituali nelle carceri e nelle carceri cautelari (di seguito denominate "carceri") e negli istituti di detenzione di sicurezza (di seguito denominati "l'Istituto") svolgono attività nella misura specificata nel presente Accordo.

(5) La sicurezza e la protezione della salute delle persone autorizzate sono garantite in base a norme speciali.

Art. 3

(1) Le parti contraenti devono:

a) creare condizioni adeguate per l'attività spirituale e pastorale nelle carceri e nelle istituzioni,

b) assicurare la cooperazione, lo scambio di esperienze e l'assistenza nel servizio spirituale, pastorale o di beneficenza di persone autorizzate a condannati, imputati e detenuti.

(2) Con il consenso delle Parti contraenti, il loro cappellano principale assicurerà la loro reciproca cooperazione in collaborazione con il Presidente della Prigione per le cure spirituali.

 

Art. 4

(1) Il servizio di segreteria penitenziaria è un'associazione non confessionale di persone autorizzate dalle chiese per attività clericali in carceri e istituzioni della Repubblica ceca.

(2) Prigione spirituale:

a) lavorano sulla base della cooperazione e della tolleranza reciproca delle singole chiese,

b) collabora con il personale penitenziario a tutti i livelli di gestione, in particolare i cappellani, al fine di creare condizioni adeguate per l'attività spirituale e pastorale,

c) informa le Parti contraenti attraverso il suo presidente in collaborazione con il cappellano principale sull'attuale questione del servizio spirituale nelle unità organizzative del Servizio penitenziario

(3) Le cure ministeriali penitenziarie in contatto con il servizio penitenziario sono rappresentate dal suo presidente o vicepresidente.

(4) L'esecuzione del servizio spirituale è coordinata dal Comitato Esecutivo della cura spirituale della prigione, che in particolare:

a) raccomanda al direttore della prigione o all'istituto il consenso alle attività delle persone autorizzate coinvolte nel ministero spirituale e pastorale nell'ambito della cura spirituale della prigione.[3]

b) raccomanda al Servizio penitenziario le persone idonee della Prigione di cura del clero quando concludono un rapporto di lavoro tra il clero e il vice cappellano capo.

 

Art. 5

(1) È istituito un Consiglio per il servizio spirituale nelle carceri e negli istituti (in seguito denominato il "Consiglio") per trattare questioni inter-ecclesiali e concettuali di attività spirituale nelle carceri e nelle istituzioni.

(2) I membri del Consiglio sono: un rappresentante della Conferenza episcopale ceca, un rappresentante del Consiglio ecumenico delle chiese, un direttore senior del gabinetto del direttore generale del servizio penitenziario, presidente della prigione spirituale e cappellano capo.

(3) Il Consiglio si riunisce se necessario, ma almeno una volta all'anno. Può fare commenti sulle attività spirituali nelle carceri e nelle istituzioni e presentare alla Commissione per il servizio spirituale[4] proposte di soluzioni concettuali. Elegge un presidente tra i suoi membri per un mandato di un anno per convocare e dirigere l'incontro.

 

Art. 6

(1) Persone autorizzate a prestare servizio spirituale volontario in una prigione o istituzione:

a) arrivare a destinazione almeno due volte al mese a date prestabilite,

b) dimostrare la propria identità e l'autorizzazione ad entrare, indicando l'entità del movimento all'interno dell'edificio del Servizio penitenziario in conformità con i regolamenti interni

c) mantengono fatti riservati - i segreti confessionali.[5]

d) rispettare le leggi, le ordinanze e altri regolamenti che disciplinano il servizio spirituale in custodia, detenzione e detenzione di sicurezza.

(2) Le persone autorizzate hanno diritto in particolare a:

a) entrare in una prigione in cui sono impegnati in attività spirituali e pastorali e trasferirsi lì entro i limiti stabiliti dai regolamenti interni,

b) partecipare a forme appropriate di educazione spirituale,

c) attirare l'attenzione dei funzionari competenti sulle carenze individuate, che impediscono il corretto esercizio dell'attività spirituale e pastorale,

d)      richiedere informazioni sullo stato e sul comportamento degli accusati, condannati e detenuti ai quali svolgono attività spirituale e pastorale,

e) consultare gli archivi personali dei detenuti a cui svolgono attività spirituale e pastorale, purché tali persone siano d'accordo,

f) portare nella prigione o nell'istituto in cui svolgono le attività spirituali e pastorali i requisiti necessari per le attività religiose nella misura e nella quantità approvate dal direttore dell'unità organizzativa pertinente. Il vino ai fini dell'Eucaristia sarà rilasciato dalle autorità di controllo in quantità non superiori a 2 dcl.

 

Art. 7

Il direttore di una prigione o di un istituto può vietare l'accesso a una persona autorizzata in caso di violazione della legge o dei regolamenti interni del servizio penitenziario. Il direttore dell'unità organizzativa competente o l'amministratore delegato possono decidere di ritirare il divieto di ingresso.

 

Art. 8

Unità organizzative individuali del Servizio penitenziario:

a) rispettare il diritto delle persone autorizzate a determinare il corso liturgico di culto e le riunioni pastorali e il personale del servizio penitenziario può intervenire in tali riunioni solo nei casi in cui la sicurezza delle persone coinvolte è a rischio;

b) rispettare il diritto delle persone autorizzate all'attività spirituale e pastorale senza sentire il controllo del personale del servizio penitenziario;

c) fornire assistenza a coloro che si occupano di Prison Spiritual Care e, in particolare, al suo Comitato Esecutivo, fornendo attività spirituale e pastorale all'interno del Servizio penitenziario, in particolare inviando corrispondenza sotto forma di spedizioni di servizi e gestendo telefonate e comunicazioni elettroniche all'interno della rete del Servizio penitenziario.

 

Art. 9

(1) Il presente accordo è concluso per una durata indeterminata.

(2) Il presente Accordo può essere modificato o integrato da emendamenti scritti numerati in ordine crescente previo accordo di tutte le Parti contraenti.

(3) Il presente Accordo può essere risolto per iscritto per motivi gravi con la scadenza di sei mesi dopo il mese in cui è stata consegnata la notifica di recesso alle altre Parti contraenti.

(4) I diritti previsti dal presente Accordo, ad eccezione del diritto di denuncia, si applicano mutatis mutandis anche alla Federazione delle comunità ebraiche nella Repubblica ceca, che è un osservatore del Consiglio ecumenico delle chiese.

 

Art. 10

(1) Il presente Accordo entrerà in vigore alla data della sua firma da parte delle Parti contraenti ed entrerà in vigore alla data della sua pubblicazione per ordine del Direttore Generale del Servizio penitenziario.

(2) Il giorno dell'annuncio del presente Accordo, l'Accordo esistente sul Servizio spirituale, annunciato il 28 giugno 1999, cesserà di essere valido con decreto del Direttore Generale del Servizio penitenziario n. 18/1999, rif. 130/12 / 1999-430, come modificato dal Supplemento n. 1 dell'8 gennaio 2001.

 

Praga, 19 agosto 2008

 

Per il servizio carcerario:                               Maj. PhDr. Luděk Kula

Per la Conferenza episcopale ceca:               Mons. Jan Graubner (VR)

Per il Consiglio ecumenico delle chiese:      Fr .. Pavel Černý , Th.D. (VR)

 

 

[1]§ 7 cpv.b) della legge n. 3/2002 Coll., sulla libertà di religione e lo statuto di chiese e società religiose, e successive modifiche.

[2] Sezione 20 (4) della legge n. 169/1999 Coll., In carcere, come modificata, Sezione 15 della legge n. 293/1993 Coll., Sulla custodia, come modificata, e Sezione 11 della legge n. 129/2008 Coll., Sulla detenzione di sicurezza.

[3]Sezione 2 (1) del Decreto del Ministero della Giustizia n. 345/1999 Coll., Che emette il Codice di condotta della reclusione, come modificato;Sezione 1 (2) del Decreto del Ministero della Giustizia n. 109/1994 Coll., Che emette il Codice di Custodia, come modificato.

[4] Sezione 15 della GD n. 71/2007 sugli organi consultivi del direttore generale del servizio penitenziario della Repubblica ceca.

[5] § 7 cpv. f) della legge n. 3/2002 Coll. come modificato