The measure is available in the following languages:
SBÍRKA ZÁKONŮ
ČESKÁ REPUBLIKA
O B S A H :
428. Zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi)
428
ZÁKON
ze dne 8. listopadu 2012
o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů
(zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi)
Parlament
pamětliv trpkých zkušeností z dob, kdy lidská práva a základní svobody byly na území dnešní České repu- bliky potlačovány,
odhodlán střežit a rozvíjet zděděné kulturní a duchovní
bohatství,
veden snahou zmírnit následky některých majetkových a jiných křivd, které byly spáchány komunistickým režimem v období let 1948 až 1989, vypořádat majet- kové vztahy mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi jako předpoklad plné náboženské svo- body a umožnit tak obnovením majetkové základny církví a náboženských společností svobodné a nezávislé postavení církví a náboženských společností, jejichž existenci a působení pokládá za nezbytný prvek demo- kratické společnosti,
se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Č ÁST PRVNÍ
MAJETKOVÉ VYROVNÁNÍ S CÍRKVEMI A NÁBOŽENSKÝMI SPOLEČNOSTMI
HLAVA I ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon upravuje zmírnění některých majet- kových křivd, které byly spáchány komunistickým re-
žimem1) církvím a náboženským společnostem, které
jsou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona státem re-
gistrovanými církvemi a náboženskými společnostmi podle jiného právního předpisu2) (dále jen „registro- vané církve a náboženské společnosti“), v období od
25. února 1948 do 1. ledna 1990 (dále jen „rozhodné období“) a vypořádání majetkových vztahů mezi stá- tem a registrovanými církvemi a náboženskými společ- nostmi.
§ 2
Vymezení některých pojmů
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) původním majetkem registrovaných církví a nábo-
ženských společností věci, majetková práva a jiné majetkové hodnoty, včetně spoluvlastnických podílů a součástí a příslušenství věcí, které byly alespoň část rozhodného období ve vlastnictví nebo které příslušely registrovaným církvím a ná- boženským společnostem, právnickým osobám zřízeným nebo založeným jako součásti registro- vaných církví a náboženských společností, Nábo-
ženské matici nebo dalším právnickým osobám zřízeným nebo založeným za účelem podpory čin- nosti registrovaných církví a náboženských spo- lečností k duchovním, pastoračním, charitativním, zdravotnickým, vzdělávacím nebo administrativ- ním účelům, nebo jejich právním předchůdcům,
b) zemědělskými nemovitostmi
1. pozemky, které ke dni 24. června 1991 tvořily zemědělský půdní fond nebo do tohoto fondu náležely3),
2. pozemky, které ke dni 24. června 1991 tvořily lesní půdní fond4),
3. obytné budovy, hospodářské budovy a jiné stavby patřící k původní zemědělské usedlosti, včetně zastavěných pozemků,
4. obytné a hospodářské budovy a stavby sloužící zemědělské a lesní výrobě nebo s ní souvisejí- címu vodnímu hospodářství, včetně zastavě- ných pozemků.
HLAVA II
VYDÁNÍ NĚKTERÝCH VĚCÍ OPRÁVNĚNÝM OSOBÁM
§ 3
Oprávněné osoby
Oprávněnou osobou je
a) registrovaná církev a náboženská společnost,
b) právnická osoba zřízená nebo založená jako sou-
část registrované církve a náboženské společnosti,
c) právnická osoba zřízená nebo založená za účelem podpory činnosti registrované církve a náboženské společnosti k duchovním, pastoračním, charitativ- ním, zdravotnickým, vzdělávacím nebo adminis- trativním účelům,
d) Náboženská matice,
za podmínky, že v rozhodném období utrpěla tato osoba nebo její právní předchůdce majetkovou křivdu v důsledku některé ze skutečností uvedených v § 5.
§ 4
Povinné osoby
Povinnou osobou je
a) Pozemkový fond České republiky, b) Lesy České republiky, s. p.,
c) stát, za který jedná příslušná organizační složka státu,
d) státní příspěvková organizace, státní fond, státní
podnik a jiná státní organizace,
za podmínky, že tato osoba je oprávněna hospo- dařit s majetkem státu nebo vykonávat správu majetku státu, který se stal v rozhodném období předmětem majetkové křivdy v důsledku některé ze skutečností uvedených v § 5.
§ 5
Skutečnosti vedoucí k majetkovým křivdám
Skutečnostmi, v jejichž důsledku došlo v rozhod- ném období k majetkovým křivdám, jsou
a) odnětí věci bez náhrady postupem podle zákona
č. 142/1947 Sb., o revisi první pozemkové re- formy, nebo podle zákona č. 46/1948 Sb., o nové pozemkové reformě (trvalé úpravě vlastnictví k ze- mědělské a lesní půdě),
b) odnětí věci podle zákona č. 185/1948 Sb., o zestát- nění léčebných a ošetřovacích ústavů a o organisaci státní ústavní léčebné péče, zákona č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech, zákona č. 95/1948 Sb., o základní úpravě jednotného školství (školský zá- kon), zákona č. 125/1948 Sb., o znárodnění pří- rodních léčivých zdrojů a lázní a o začlenění a správě konfiskovaného lázeňského majetku, a zá- kona č. 124/1948 Sb., o znárodnění některých hos- tinských a výčepnických podniků a ubytovacích zařízení,
c) úkony učiněné Náboženskou maticí, jimiž naklá- dala s majetkem, který nevlastnila, zejména při po- stupu podle vyhlášky č. 351/1950 Ú. l. I., o převzetí správy některých majetkových podstat nábožen- ským fondem,
d) dražební řízení provedené zkrácenou formou na
úhradu pohledávky státu,
e) darovací smlouva, pokud k darování došlo v tísni, f) kupní smlouva, pokud k uzavření kupní smlouvy
došlo v tísni nebo za nápadně nevýhodných pod- mínek,
g) odmítnutí dědictví v dědickém řízení, pokud k od- mítnutí dědictví došlo v tísni,
h) vyvlastnění za náhradu, pokud věc existuje a ne- slouží účelu, pro který byla vyvlastněna,
i) znárodnění anebo vyvlastnění vykonané v rozporu s tehdy platnými právními předpisy nebo bez vy- placení spravedlivé náhrady,
j) politická nebo náboženská perzekuce anebo po- stup porušující obecně uznávané principy demo- kratického právního státu nebo lidská práva a svo- body, včetně odepření nebo neposkytnutí ochrany vlastnického práva nebo odmítnutí ukončení pro- cesu rozhodování o majetkových nárocích před soudem nebo jiným orgánem veřejné moci, nebo
k) převzetí nebo ponechání si věci bez právního dů- vodu.
§ 6
Vydávání věcí Pozemkovým fondem České republiky a Lesy České republiky, s. p.
Povinná osoba podle § 4 písm. a) a b) vydá opráv- něné osobě nemovitou věc ve vlastnictví státu, která náležela do původního majetku registrovaných církví a náboženských společností a stala se předmětem ma- jetkové křivdy, kterou utrpěla oprávněná osoba nebo její právní předchůdce v rozhodném období v důsledku některé ze skutečností uvedených v § 5.
§ 7
Vydávání věcí ostatními povinnými osobami
(1) Povinná osoba podle § 4 písm. c) a d) vydá oprávněné osobě nemovitou věc ve vlastnictví státu, která náležela do původního majetku registrovaných církví a náboženských společností a stala se předmětem majetkové křivdy, kterou utrpěla oprávněná osoba nebo její právní předchůdce v rozhodném období v dů- sledku některé ze skutečností uvedených v § 5, pokud
a) funkčně souvisela nebo souvisí s nemovitou věcí, kterou oprávněná osoba vlastní, nebo která se vy- dává podle tohoto zákona, nebo
b) oprávněné osobě nebo jejímu právnímu před- chůdci v rozhodném období sloužila k duchovním, pastoračním, charitativním, zdravotnickým, vzdě- lávacím nebo administrativním účelům nebo jako obydlí duchovních.
(2) Povinná osoba podle § 4 písm. c) a d) vydá oprávněné osobě movitou věc ve vlastnictví státu, která náležela do původního majetku registrovaných církví a náboženských společností a stala se předmětem ma- jetkové křivdy, kterou utrpěla oprávněná osoba nebo její právní předchůdce v rozhodném období v důsledku některé ze skutečností uvedených v § 5, pokud funkčně souvisela nebo souvisí s nemovitou věcí, kterou opráv- něná osoba vlastní, nebo která se vydává podle tohoto zákona.
§ 8
(1) Věc nelze vydat v případě, že se jedná o
a) zastavěný pozemek; za zastavěný pozemek se po- važuje část pozemku, která byla poté, kdy se stala předmětem majetkové křivdy v důsledku některé ze skutečností uvedených v § 5, zastavěna stavbou nebo částí stavby schopnou samostatného užívání (dále jen „stavba“), byla-li stavba zřízena v souladu se stavebním zákonem5) a je užívána, a dále část pozemku s takovou stavbou bezprostředně souvi- sející a nezbytně nutná k užívání stavby; za zasta- věný pozemek se rovněž považuje část pozemku zastavěná stavbou, která je ve vlastnictví jiné osoby než je stát nebo oprávněná osoba, a dále část po- zemku s takovou stavbou bezprostředně souvise- jící a nezbytně nutná k užívání stavby,
b) nemovitou věc, která tvoří území vojenského
újezdu6), a o stavbu, která se na tomto území na- chází,
c) církevní matriky, které přešly do majetku státu podle § 27 zákona č. 268/1949 Sb., o matrikách,
d) nemovitou věc užívanou k plnění úkolů bezpeč- nostního sboru7) nebo k přípravě na plnění těchto
úkolů,
e) pozemek vyňatý ze zemědělského půdního fondu, na kterém bylo zřízeno v souladu se stavebním zákonem sportovní hřiště, které je užíváno,
f) část pozemku nebo stavby, která je potřebná pro uskutečnění veřejně prospěšné stavby dopravní nebo technické infrastruktury, vymezenou ve schválené územně plánovací dokumentaci, pro kte- rou lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit; to neplatí, postačí-li pro veřejně prospěšnou stavbu zřízení věcného břemene,
g) nemovitou věc tvořící území národního parku nebo národní přírodní rezervace a stavbu, která se na tomto území nachází, nebo
h) věc konfiskovanou na základě dekretu prezidenta republiky č. 12/1945 Sb., o konfiskaci a urychle- ném rozdělení zemědělského majetku Němců, Ma-
ďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a sloven- ského národa, nebo dekretu prezidenta republiky
č. 108/1945 Sb., o konfiskaci nepřátelského ma- jetku a Fondech národní obnovy.
(2) Pokud nemovitou věc, která se vydává podle tohoto zákona, stát nezbytně potřebuje k plnění svých povinností vyplývajících z právních předpisů a k plnění těchto povinností nelze využít jiné nemovité věci, je oprávněná osoba povinna umožnit povinné osobě uží- vání této věci za v místě a čase obvyklé nájemné po dobu 10 let ode dne, kdy nabude vlastnictví věci.
§ 9
Postup při vydání zemědělské nemovitosti
(1) Oprávněná osoba písemně vyzve povinnou osobu k vydání zemědělské nemovitosti do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jinak její ná- rok zanikne. Ve výzvě oprávněná osoba označí země- dělskou nemovitost a uvede právní důvod nároku na její vydání podle tohoto zákona; k určení zemědělské nemovitosti postačí, je-li označena podle stavu v době, kdy se stala předmětem majetkové křivdy. Dále opráv- něná osoba
a) připojí listinu nebo jinak doloží, že zemědělská nemovitost náležela do původního majetku regis- trovaných církví a náboženských společností,
b) připojí listinu nebo uvede důvody, z nichž vy- plývá, že je splněna některá ze skutečností podle
§ 5,
c) připojí listinu nebo jinak doloží skutečnost osvěd-
čující některou z podmínek podle § 7 odst. 1 písm. a) nebo b), je-li povinnou osobou osoba uvedená v § 4 písm. c) nebo d),
d) připojí listinu prokazující právní nástupnictví nebo právní nástupnictví jinak osvědčí, uplatňuje-li ná- rok na vydání zemědělské nemovitosti, která se stala předmětem majetkové křivdy v době, kdy ji vlastnil právní předchůdce oprávněné osoby.
Výzvu, která byla doručena povinné osobě, lze doplňo- vat o další důvody, skutečnosti a listiny osvědčující uplatněný nárok; uplatněný nárok nelze takovým do- plňováním rozšiřovat. Povinná osoba do 15 dnů ode dne, kdy obdrží výzvu, doručí její kopii příslušnému pozemkovému úřadu; stejně povinná osoba postupuje,
obdrží-li doplnění výzvy o další důvody, skutečnosti a listiny osvědčující uplatněný nárok.
(2) Povinná osoba uzavře s oprávněnou osobou písemnou dohodu o vydání zemědělské nemovitosti do 6 měsíců ode dne doručení výzvy, pokud tento zá- kon nestanoví jinak (§ 11). V dohodě budou nemovi- tosti uvedeny údaji podle katastrálního zákona. Bude-li předmětem vydání pouze část pozemku evidovaného v katastru nemovitostí v podobě parcely, musí být ne- oddělitelnou součástí dohody geometrický plán.
(3) Dohoda mezi oprávněnou osobou a povinnou osobou o vydání zemědělské nemovitosti podléhá schválení pozemkovým úřadem8) ve správním řízení, jehož účastníky jsou oprávněná osoba a povinná osoba.
(4) Zjistí-li pozemkový úřad, že uzavřená dohoda se netýká zemědělské nemovitosti, žádost o její schvá- lení zamítne. V takovém případě se postupuje podle
§ 10 odst. 3.
(5) Není-li dohoda o vydání zemědělské nemovi- tosti uzavřena v souladu se zákonem, pozemkový úřad ji neschválí. Marným uplynutím lhůty k podání žaloby v této věci, nebo dnem právní moci rozhodnutí soudu, kterým soud žalobě nevyhoví, je zahájeno řízení o vy- dání zemědělské nemovitosti, které vede pozemkový
úřad a jehož účastníky jsou oprávněná osoba a povinná osoba. O podání žaloby podle věty druhé a o rozhod- nutí soudu o takové žalobě vyrozumí oprávněná osoba neprodleně pozemkový úřad.
(6) Nedojde-li mezi oprávněnou osobou a povin- nou osobou k uzavření dohody o vydání zemědělské nemovitosti, rozhodne na základě návrhu oprávněné osoby o vydání zemědělské nemovitosti pozemkový
úřad; návrh lze podat do 6 měsíců po uplynutí lhůty podle odstavce 2. Účastníky řízení jsou oprávněná osoba a povinná osoba. Zjistí-li pozemkový úřad, že se nejedná o zemědělskou nemovitost, návrh oprávněné osoby na vydání nemovité věci zamítne; v takovém pří- padě se postupuje podle § 10 odst. 4.
(7) Rozhodnutí podle odstavce 5 nebo 6 vydá po- zemkový úřad ve lhůtě 6 měsíců; jde-li o zvlášť složitý případ, pozemkový úřad vydá rozhodnutí ve lhůtě
12 měsíců.
(8) Proti rozhodnutí pozemkového úřadu podle odstavců 4 až 6 se nelze odvolat.
(9) Dohodu podle odstavce 3 spolu s rozhodnutím pozemkového úřadu o jejím schválení nebo rozhodnutí o vydání zemědělské nemovitosti podle odstavce 5 nebo 6 předloží pozemkový úřad do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí příslušnému katastrál- nímu úřadu k záznamu vlastnického práva nebo jiných práv do katastru nemovitostí9).
(10) Rozhodl-li pozemkový úřad podle tohoto zákona, může být tato věc projednána v řízení podle
části páté občanského soudního řádu. K řízení je v prvním stupni příslušný krajský soud.
§ 10
Postup při vydání jiné věci než zemědělské nemovitosti
(1) Oprávněná osoba písemně vyzve povinnou osobu k vydání jiné věci než zemědělské nemovitosti do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jinak její nárok zanikne. Ve výzvě oprávněná osoba označí věc a uvede právní důvod nároku na její vydání podle tohoto zákona; k určení věci postačí, je-li ozna-
čena podle stavu v době, kdy se stala předmětem ma- jetkové křivdy. Dále oprávněná osoba
a) připojí listinu nebo jinak doloží, že věc náležela do původního majetku registrovaných církví a nábo-
ženských společností,
b) připojí listinu nebo uvede důvody, z nichž vy- plývá, že je splněna některá ze skutečností podle
§ 5,
c) připojí listinu nebo jinak doloží skutečnost osvěd-
čující některou z podmínek podle § 7, je-li povin- nou osobou osoba uvedená v § 4 odst. c) nebo d),
d) připojí listinu prokazující právní nástupnictví nebo právní nástupnictví jinak osvědčí, uplatňuje-li ná- rok na vydání jiné věci než zemědělské nemovi- tosti, která se stala předmětem majetkové křivdy v době, kdy ji vlastnil právní předchůdce opráv- něné osoby.
Výzvu, která byla doručena povinné osobě, lze doplňo- vat o další důvody, skutečnosti a listiny osvědčující uplatněný nárok; uplatněný nárok nelze takovým do- plňováním rozšiřovat.
(2) Povinná osoba uzavře s oprávněnou osobou písemnou dohodu o vydání jiné věci než zemědělské nemovitosti do 6 měsíců ode dne doručení výzvy, po-
kud tento zákon nestanoví jinak (§ 11). V dohodě bu- dou nemovitosti uvedeny údaji podle katastrálního zá- kona. Bude-li předmětem vydání pouze část pozemku evidovaného v katastru nemovitostí v podobě parcely, musí být neoddělitelnou součástí dohody geometrický plán.
(3) Vlastnické právo k jiné nemovité věci než ze- mědělské nemovitosti evidované v katastru nemovitostí nabývá oprávněná osoba na základě dohody o vydání věci vkladem do katastru nemovitostí9).
(4) Nedojde-li k uzavření dohody o vydání věci podle odstavce 2 nebo podle § 11, může se oprávněná osoba obrátit ve lhůtě 3 let na soud s návrhem, aby nahradil chybějící projev vůle povinné osoby, jinak její nárok zanikne. Lhůta pro podání návrhu podle věty první počíná běžet marným uplynutím lhůty 6 měsíců stanovené v odstavci 2 nebo v § 11.
§ 11
Společná ustanovení o vydávání věcí
(1) Pokud oprávněná osoba vyzve podle § 9 nebo
10 k vydání věci osobu uvedenou v § 4, která není oprávněna hospodařit s majetkem státu, který je před- mětem výzvy, nebo není oprávněna vykonávat správu tohoto majetku (dále jen „nepříslušná osoba“), a nepří- slušné osobě je z dokladů, které má k dispozici, nebo z katastru nemovitostí povinná osoba známa, postoupí nepříslušná osoba výzvu povinné osobě do 15 pracov- ních dnů ode dne, kdy jí byla oprávněnou osobou do- ručena.
(2) Není-li nepříslušné osobě na základě údajů
podle odstavce 1 povinná osoba známa, požádá do
15 pracovních dnů ode dne doručení výzvy příslušný katastrální úřad o zjištění údajů o právních vztazích k zemědělské nemovitosti nebo k jiné věci než země- dělské nemovitosti. Katastrální úřad do 6 měsíců ode dne, kdy mu byla žádost nepříslušné osoby doručena, zjistí požadované údaje a podle potřeby vyhotoví iden- tifikaci parcel nebo dokument, z něhož bude zřejmé, do které ze stávajících parcel příslušná nemovitost nebo její
část zasahuje (dále jen „doklady“), a tyto doklady zašle nepříslušné osobě.
(3) Na základě dokladů, které nepříslušná osoba obdrží podle odstavce 2,
a) postoupí výzvu spolu s doklady do 15 pracovních
dnů ode dne, kdy jí byly doklady doručeny, po- vinné osobě, anebo
b) postoupí výzvu spolu s doklady do 15 pracovních dnů ode dne, kdy jí byly doklady doručeny,
1. Pozemkovému fondu České republiky, pokud z dokladů vyplývá, že vlastníkem zemědělské nemovitosti je stát, ale povinnou osobu nelze zjistit, nebo povinná osoba zanikla, nebo
2. Úřadu pro zastupování státu ve věcech majet- kových10), pokud z dokladů vyplývá, že vlast- níkem jiné věci než zemědělské nemovitosti je stát, ale povinnou osobu nelze zjistit, nebo po- vinná osoba zanikla.
(4) V případě podle odstavce 3 písm. b) bodu 1 se Pozemkový fond České republiky považuje za povin- nou osobu a za podmínek stanovených tímto zákonem uzavře s oprávněnou osobou dohodu o vydání věci. V případě podle odstavce 3 písm. b) bodu 2 se Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových do 1 mě- síce ode dne, kdy mu byla výzva spolu s doklady do- ručena, jiné než zemědělské nemovitosti ujme podle jiného právního předpisu11) a za podmínek stanove- ných tímto zákonem uzavře s oprávněnou osobou do- hodu o vydání věci.
(5) Pro běh lhůt platí, že v případě podle
a) odstavce 1 byl nárok na vydání zemědělské nemo- vitosti nebo jiné věci než zemědělské nemovitosti v rozsahu nárokovaném ve výzvě uplatněn ve sta- novené lhůtě,
b) odstavce 3 písm. a) počne lhůta pro uzavření do- hody podle § 9 odst. 2 nebo podle § 10 odst. 2 běžet dnem doručení výzvy spolu s doklady po- vinné osobě,
c) odstavce 3 písm. b) bodu 1 počne lhůta pro uza- vření dohody podle § 9 odst. 2 běžet dnem do- ručení výzvy spolu s doklady Pozemkovému fondu České republiky,
d) odstavce 3 písm. b) bodu 2 lhůta pro uzavření do- hody o vydání věci podle § 10 odst. 2 počne běžet dnem následujícím po dni, v němž se Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových jiné věci než zemědělské nemovitosti ujal podle jiného právního předpisu.
(6) Ten, kdo úkony uvedené v odstavcích 1 až 5
činí, o nich písemně a ve lhůtách, které jsou pro tyto
úkony stanoveny, vyrozumí oprávněnou osobu. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových vyrozumí oprávněnou osobu písemně rovněž o počátku běhu lhůty podle § 10 odst. 2, a to do 15 pracovních dnů ode dne, kdy se jiné věci než zemědělské nemovitosti ujal.
(7) Je-li podle údajů získaných z katastru nemovi- tostí vlastníkem nemovité věci jiná osoba než stát, nebo podle těchto údajů nelze vlastníka věci zjistit, vyrozumí o tom nepříslušná osoba bez zbytečného odkladu pí- semně oprávněnou osobu a zároveň jí výzvu vrátí. Oprávněná osoba může v tomto případě uplatnit nárok na vydání nemovité věci u soudu, a to ve lhůtě 3 let ode dne, kdy jí bylo doručeno písemné vyrozumění od ne- příslušné osoby podle věty první, jinak její nárok za- nikne. Není-li jako vlastník zemědělské nemovitosti v katastru nemovitostí zapsána žádná osoba, je žalova- ným Pozemkový fond České republiky; není-li jako vlastník jiné věci než zemědělské nemovitosti zapsána
žádná osoba, je žalovaným stát, za který před soudem vystupuje Úřad pro zastupování státu ve věcech majet- kových.
(8) Je-li předmětem výzvy věc movitá a nepřísluš- né osobě není známa povinná osoba, ani jí není známo, kde se věc nachází, vyrozumí o tom do 15 pracovních dnů ode dne doručení výzvy písemně oprávněnou osobu a zároveň jí výzvu vrátí. Odstavec 7 věta druhá a část věty třetí za středníkem se použijí obdobně.
(9) S nemovitou věcí vydávanou podle tohoto zá- kona se vydají rovněž movité věci z původního majetku registrovaných církví a náboženských společností, které jsou ve vlastnictví státu a s nemovitou věcí funkčně souvisely anebo souvisejí.
§ 12
Vypořádání práv a povinností váznoucích na věci
(1) Nedohodne-li se oprávněná osoba s povinnou osobou písemně jinak, věc se vydá oprávněné osobě ve stavu, v němž se nalézala ke dni doručení výzvy k jejímu vydání povinné osobě, s jejími součástmi a s příslušen- stvím, které náležely do původního majetku registrova- ných církví a náboženských společností, nebo které za- stoupily jejich funkci, anebo jsou nezbytné k řádnému
užívání nemovité věci v souladu s jejím účelem. Po- vinná osoba nemá vůči oprávněné osobě jiná práva sou- visející s vydávanou věcí, než která stanoví tento nebo jiný zákon. Oprávněná osoba, které byla věc vydána, nemá vůči povinné osobě jiná práva související s vydá- vanou věcí, než která stanoví tento zákon.
(2) Vázne-li na vydávané věci zástavní právo, okamžikem jejího vydání toto právo zaniká. Povinná osoba závazek zajištěný zástavním právem vypořádá nebo jej jinak zajistí k okamžiku vydání věci.
(3) Uzavřela-li povinná osoba přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona smlouvu o užívání věci nebo smlouvu o právu odpovídajícímu věcnému břemeni za nápadně nevýhodných podmínek, může oprávněná osoba takový právní vztah vypovědět ve lhůtě 1 roku ode dne vydání věci, a to v 6 měsíční výpovědní lhůtě, nebude-li mezi oprávněnou osobou a uživatelem nebo mezi oprávněnou osobou a osobou oprávněnou z věc- ného břemene písemně dohodnuto jinak.
§ 13
Omezení převodu věcí,
které byly předmětem majetkové křivdy
(1) Věci tvořící původní majetek registrovaných církví a náboženských společností, které jsou ve vlast- nictví státu, nelze po dobu 24 měsíců ode dne nabytí
účinnosti tohoto ustanovení převést do vlastnictví jiné osoby, přenechat jiné osobě k užívání, ani zatížit prá- vem jiné osoby. Po uplynutí lhůty podle věty první nelze z vlastnictví státu převést do vlastnictví jiné oso- by, přenechat jiné osobě k užívání, ani zatížit právem jiné osoby, věci tvořící původní majetek registrovaných církví a náboženských společností, na jejichž vydání byl uplatněn nárok podle tohoto zákona, avšak k vydání věci nedošlo, a to po dobu, kdy probíhá řízení před pozemkovým úřadem podle tohoto zákona, nebo až do dne, kdy
a) marně uplyne lhůta pro podání žaloby podle části páté občanského soudního řádu nebo pro uplat- nění nároku na vydání věci u soudu,
b) uplyne lhůta 2 měsíců po nabytí právní moci roz- hodnutí soudu o žalobě podle části páté občan- ského soudního řádu, byla-li žaloba podána a ne- bylo-li podáno dovolání; bylo-li podáno dovolání, lhůta se prodlužuje do rozhodnutí dovolacího soudu, kterým se podanému dovolání nevyhoví, nebo
c) uplyne lhůta 2 měsíců po nabytí právní moci roz- hodnutí soudu o nároku, byl-li nárok u soudu
uplatněn a nebylo-li podáno dovolání; bylo-li podáno dovolání, lhůta se prodlužuje do rozhod- nutí dovolacího soudu, kterým se podanému do- volání nevyhoví.
(2) Právní úkony učiněné v rozporu s odstavcem 1 jsou neplatné.
(3) Ode dne doručení výzvy k vydání movité věci do vydání movité věci nesmí povinná osoba movitou věc přemístit na jiné místo, než kde se nachází ke dni doručení výzvy, s výjimkou umístění ve svých prosto- rách nebo u vhodného schovatele na základě písemné smlouvy. Nevydá-li povinná osoba movitou věc na zá- kladě výzvy, omezení přemístit tuto věc podle věty první trvá do dne, kdy
a) marně uplyne lhůta pro uplatnění nároku u soudu, nebo
b) uplyne lhůta 2 měsíců po nabytí právní moci roz- hodnutí soudu o nároku, byl-li nárok u soudu uplatněn a nebylo-li podáno dovolání; bylo-li podáno dovolání, lhůta se prodlužuje do rozhod- nutí dovolacího soudu, kterým se podanému do- volání nevyhoví.
Oprávněná osoba má nárok na náhradu škody, kterou jí povinná osoba způsobí porušením této povinnosti.
§ 14
Nové uspořádání pozemků
a úhrada nákladů s tím spojených
(1) K dělení nebo scelení pozemku za účelem jeho vydání není třeba vydání rozhodnutí ani jiného opa- tření jiného orgánu veřejné správy než katastrálního
úřadu.
(2) Nezbytné náklady spojené s oceněním věcí, identifikací věcí, identifikací parcel, vyhotovením do- kladů podle § 11 odst. 2, vytyčením a zaměřením po- zemků a vypracováním geometrického plánu hradí stát, a to v případě zemědělských nemovitostí prostřednic- tvím pozemkových úřadů a v ostatních případech pro- střednictvím povinných osob.
HLAVA III
FINANČNÍ VYPOŘÁDÁNÍ MEZI STÁTEM A CÍRKVEMI A NÁBOŽENSKÝMI SPOLEČNOSTMI
§ 15
Finanční náhrada
(1) Registrovaná církev a náboženská společnost
uvedená v odstavci 2 (dále jen „dotčená církev a nábo-
ženská společnost“), která neodmítne uzavřít se státem smlouvu o vypořádání podle § 16, obdrží paušální fi- nanční náhradu (dále jen „finanční náhrada“).
(2) Výše finanční náhrady pro jednotlivou dotče- nou církev a náboženskou společnost činí:
a) Apoštolská církev 1 056 336 374 Kč, b) Bratrská jednota baptistů 227 862 069 Kč, c) Církev adventistů
sedmého dne 520 827 586 Kč,
d) Církev bratrská 761 051 303 Kč, e) Církev československá
husitská 3 085 312 000 Kč,
f) Církev řeckokatolická 298 933 257 Kč, g) Církev římskokatolická 47 200 000 000 Kč, h) Českobratrská církev
evangelická 2 266 593 186 Kč,
i) Evangelická církev augsburského vyznání
v České republice 118 506 407 Kč, j) Evangelická církev
metodistická 367 634 208 Kč,
k) Federace židovských obcí
v České republice 272 064 153 Kč, l) Jednota bratrská 601 707 065 Kč, m) Luterská evangelická církev
a. v. v České republice 113 828 334 Kč,
n) Náboženská společnost
českých unitářů 35 999 847 Kč, o) Pravoslavná církev
v českých zemích 1 146 511 242 Kč,
p) Slezská církev evangelická
augsburského vyznání 654 093 059 Kč, r) Starokatolická církev
v České republice 272 739 910 Kč.
(3) Finanční náhrada se vyplatí ve třiceti bezpro- středně po sobě následujících ročních splátkách. Výše roční splátky se vypočte jako podíl nesplacené částky finanční náhrady a počtu dosud neuhrazených ročních splátek.
(4) Roční splátku finanční náhrady vyplácí Mi- nisterstvo kultury vždy nejpozději do 31. prosince kalendářního roku, za který je určena, a to počínaje rokem 2013.
(5) Po vyplacení první roční splátky se výše ne-
splacené částky finanční náhrady každoročně zvyšuje o míru roční inflace zveřejněnou Českým statistickým
úřadem pro kalendářní rok o dva roky předcházející kalendářnímu roku výplaty konkrétní roční splátky. Novou výši nesplacené částky finanční náhrady oznámí Ministerstvo kultury dotčené církvi a náboženské spo- lečnosti.
(6) Finanční náhrada není předmětem daně, po- platku ani jiného obdobného peněžitého plnění.
§ 16
Smlouva o vypořádání
(1) O majetkovém vyrovnání uzavře stát s každou dotčenou církví a náboženskou společností smlouvu o vypořádání. Na smlouvu o vypořádání podle tohoto zákona se použijí ustanovení občanského zákoníku, s výjimkou ustanovení o neplatnosti a odporovatelnosti právních úkonů, ustanovení o změně v osobě dlužníka nebo věřitele, nejde-li o právní nástupnictví, a dále s vý- jimkou ustanovení o zániku závazku bez uspokojení věřitele, zejména ustanovení o odstoupení od smlouvy, ustanovení o výpovědi a ustanovení o nemožnosti plnění. Ohledně vyplacení finanční náhrady má stát postavení dlužníka a dotčená církev a náboženská spo- lečnost postavení věřitele. Proti pohledávce na finanční náhradu nebo splátce finanční náhrady není přípustné započtení, ani výkon rozhodnutí nebo exekuce.
(2) Vedle náležitostí podle odstavce 1 je součástí
smlouvy o vypořádání
a) výslovné ujednání o tom, že uzavřením smlouvy o vypořádání jsou veškeré nároky dotčené církve a náboženské společnosti za původní majetek re- gistrovaných církví a náboženských společností, jenž se stal v rozhodném období předmětem ma- jetkové křivdy v důsledku některé ze skutečností uvedených v § 5, který se podle tohoto zákona nevydává, vypořádány s tím, že vydávání věcí po- dle tohoto zákona není tímto ujednáním dotčeno,
b) výše finanční náhrady,
c) ujednání o tom, že finanční náhrada bude vypla- cena formou třiceti bezprostředně po sobě násle- dujících ročních splátek,
d) ujednání o tom, že nesplacená částka finanční ná- hrady bude každoročně zvýšena za podmínek a postupem podle § 15 odst. 5,
e) ujednání o tom, že závazek vyplatit finanční ná- hradu nemůže bez dohody smluvních stran zanik- nout jinak než splněním,
f) závazek státu, že bude vyplácet příspěvek na pod- poru činnosti dotčené církve a náboženské společ- nosti podle § 17,
g) ujednání o tom, že účel této smlouvy se řídí tímto zákonem ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy.
(3) Za stát uzavírá smlouvu o vypořádání s každou dotčenou církví a náboženskou společností vláda.
(4) Za dotčenou církev a náboženskou společnost uzavírá smlouvu o vypořádání statutární orgán. V pří- padě, že ze základního dokumentu dotčené církve a ná- boženské společnosti vyplývá omezení statutárního orgánu dotčené církve a náboženské společnosti k ma- jetkovým dispozicím, je k podpisu smlouvy zapotřebí předchozí zmocnění k tomu oprávněným orgánem do- tčené církve a náboženské společnosti.
(5) Návrh smlouvy o vypořádání doručí Minister- stvo kultury každé z dotčených církví a náboženských společností do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti to- hoto zákona.
(6) Smlouva o vypořádání mezi státem a dotčenou církví a náboženskou společností se uzavře do 9 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Uzavřenou smlouvu o vypořádání vyhlásí Ministerstvo kultury sdělením ve Sbírce zákonů do 2 měsíců ode dne jejího uzavření.
(7) Nebude-li smlouva o vypořádání uzavřena ve lhůtě podle odstavce 6 z důvodu na straně státu, do- tčená církev a náboženská společnost se může obrátit na soud s návrhem, aby nahradil chybějící projev vůle.
§ 17
Příspěvek na podporu činnosti dotčených církví
a náboženských společností
(1) Po dobu 17 let ode dne nabytí účinnosti to- hoto zákona (dále jen „přechodné období“) stát vyplácí dotčeným církvím a náboženským společnostem pří- spěvek na podporu jejich činnosti (dále jen „příspě- vek“).
(2) V prvních třech letech přechodného období se výše příspěvku rovná částce poskytnuté dotčené církvi a náboženské společnosti na základě zákona č. 218/
/1949 Sb., o hospodářském zabezpečení církví a nábo-
ženských společností státem, ve znění pozdějších před- pisů, v roce 2011.
(3) Výše příspěvku se od čtvrtého roku přechod- ného období každoročně snižuje o částku odpovídající
5 % částky vyplacené v prvním roce přechodného ob- dobí.
(4) Příspěvek se vyplácí na kalendářní rok, a to vždy nejpozději do 31. ledna kalendářního roku, na který je určen.
(5) Příspěvek není předmětem daně, poplatku ani jiného obdobného peněžitého plnění.
HLAVA IV ZÁVĚREČNÁ, PŘECHODNÁ
A ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ
§ 18
Závěrečná ustanovení
(1) Oprávněná osoba může podat soudu žalobu o určení vlastnického práva státu z důvodu, že věc z pů- vodního majetku registrovaných církví a náboženských společností byla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona převedena nebo přešla z majetku státu do vlast- nictví jiných osob v rozporu s ustanovením § 3 zákona
č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, nebo v rozporu s ustanovením § 29 zákona
č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona; lhůta pro uplat- nění výzvy k vydání věci počne běžet dnem nabytí právní moci rozhodnutí, kterým bylo určeno vlastnické právo státu.
(2) Pokud do dne nabytí účinnosti tohoto zákona nedošlo na základě aktů orgánů veřejné moci z rozhod- ného období ke zrušení evidence vlastnického práva v katastru nemovitostí svědčící právnické osobě uve- dené v § 3, platí, že tato právnická osoba je ke dni na- bytí účinnosti tohoto zákona vlastníkem nemovité věci evidované v jejím vlastnictví; to však pouze za pod- mínky, že se jedná o věc uvedenou v § 2 písm. a) tohoto zákona.
(3) Oprávněná osoba domáhající se svého nároku podle tohoto zákona u soudu je osvobozena od soud- ních poplatků12).
(4) Při aplikaci tohoto zákona musí být šetřen
jeho účel, kterým je zmírnění majetkových křivd způ- sobených registrovaným církvím a náboženským spo- lečnostem v rozhodném období. Orgány veřejné moci poskytnou oprávněným osobám součinnost zejména tím, že jim bez zbytečného odkladu bezplatně poskyt- nou výpisy a opisy z evidence a jiné podklady, které mohou přispět k objasnění jejich nároků.
(5) Je-li to třeba k prověření nároku oprávněné osoby, poskytne příslušný katastrální úřad oprávněné osobě, povinné osobě nebo nepříslušné osobě bez- platně příslušné údaje z katastru nemovitostí a v případě potřeby vyhotoví identifikaci parcel nebo jiný doku- ment, z něhož bude vyplývat, do které z dnešních parcel nemovitá věc, která je předmětem nároku, nebo její část zasahuje.
(6) Jménem oprávněné osoby uvedené v § 3 písm. b) a c), pokud neuplatnila nárok sama, může ná- rok na vydání věci uplatnit jí přímo nadřízená práv- nická osoba, popřípadě registrovaná církev a nábožen- ská společnost, která tuto osobu zřídila nebo založila, nebo jíž byla tato osoba součástí.
(7) Vydání movitých věcí nebrání, jestliže povinná osoba movitou věc neeviduje jako samostatnou věc nebo jako majetek podle zákona o účetnictví, nýbrž ve zvláštních evidencích podle jiných právních před- pisů13).
(8) Tímto zákonem není dotčeno právo oprávně- ných osob na soudní a jinou právní ochranu proti ko- mukoli, kdo drží původní majetek registrovaných církví a náboženských společností.
(9) Práva a povinnosti zakladatele Náboženské matice vykonává ode dne nabytí účinnosti tohoto zá- kona Církev římskokatolická.
(10) Tento zákon se nevztahuje na Katedrálu sv. Víta, Václava a Vojtěcha nacházející se na pozemku parc. č. 4 o výměře 5 005 m2 a pozemku parc. č. 5 o výměře 502 m2 v obci Praha, katastrálním území Hradčany, včetně těchto pozemků. Tento zákon se rovněž nevztahuje na budovu č.p. 37 nacházející se na pozemku parc. č. 85 o výměře 776 m2 a na budovu
č.p. 48 nacházející se na pozemku parc. č. 6 o výměře
982 m2 v obci Praha, katastrálním území Hradčany, včetně těchto pozemků.
(11) Povinné osoby předkládají na stanoveném formuláři Ministerstvu kultury údaje z účetnictví o vě- cech vydaných podle tohoto zákona, a to vždy do
konce února kalendářního roku za předchozí kalen- dářní rok. Vzor formuláře, na kterém se předkládají
údaje podle věty první, stanoví vyhláška, kterou vydá Ministerstvo kultury v dohodě s Ministerstvem financí a Českým statistickým úřadem.
§ 19
Zrušovací ustanovení
Zrušuje se:
1. Zákon č. 218/1949 Sb., o hospodářském zabezpe-
čení církví a náboženských společností státem.
2. Zákon č. 16/1990 Sb., kterým se mění zákon č. 218/
/1949 Sb., o hospodářském zabezpečení církví a ná- boženských společností státem.
3. Zákon č. 522/1992 Sb., kterým se mění zákon
č. 218/1949 Sb., o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem, ve znění zákona č. 16/1990 Sb.
4. Nařízení vlády č. 36/1971 Sb., kterým se zrušují některá ustanovení vládních nařízení upravujících hospodářské zabezpečení církví a náboženských společností státem.
5. Nařízení vlády č. 566/2006 Sb., o úhradě osobních požitků duchovních církví a náboženských společ- ností.
Č ÁST DRUHÁ
Změna zákona o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby
§ 20
V § 3 zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách pře- vodu majetku státu na jiné osoby, se odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 1 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 2.
Č ÁST T Ř ETÍ
Změna zákona o úpravě vlastnických vztahů
k půdě a jinému zemědělskému majetku
§ 21
V zákoně č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve
znění zákona č. 42/1992 Sb., zákona č. 93/1992 Sb., zákona č. 39/1993 Sb., zákona č. 183/1993 Sb., nálezu
Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 131/1994 Sb., ná- lezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 166/1995
Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 29/
/1996 Sb., zákona č. 30/1996 Sb., zákona č. 139/2002
Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 253/2003 Sb., zákona č. 354/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu, vy- hlášeného pod č. 272/2005 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 531/2005 Sb., zákona
č. 131/2006 Sb., zákona č. 178/2006 Sb., zákona
č. 254/2011 Sb. a zákona č. 89/2012 Sb., se § 29 zrušuje.
Č ÁST Č TVRTÁ
Změna zákona o daních z příjmů
§ 22
V § 18 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 323/1993
Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona
č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 492/
/2000 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 162/2003
Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona
č. 342/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 261/
/2007 Sb. a zákona č. 296/2007 Sb., se na konci od- stavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písme- no e), které zní:
„e) z bezúplatného nabytí nemovitosti a movité věci podle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a z jejich prvního prodeje.“.
Č ÁST PÁTÁ Změna zákona o církvích
a náboženských společnostech
§ 23
Zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vy- znání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a ná- boženských společnostech), ve znění nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 4/2003 Sb., zákona č. 562/
/2004 Sb., zákona č. 495/2005 Sb., zákona č. 296/2007
Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zá- kona č. 227/2009 Sb., zákona č. 375/2011 Sb. a zákona
č. 420/2011 Sb., se mění takto:
1. V § 7 odst. 1 se písmeno c) včetně poznámky pod čarou č. 6 zrušuje.
Dosavadní písmena d) až f) se označují jako písmena c)
až e).
2. V § 7 odst. 2 a 3, § 11 odst. 3 a 4 a v § 18 odst. 1 písm. f) se slova „a) až e)“ nahrazují slovy „a) až d)“.
3. Část pátá se včetně nadpisu zrušuje.
Č ÁST Š ESTÁ
Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím školského zákona
§ 24
V zákoně č. 562/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím školského zákona, ve znění zákona č. 264/2006 Sb., se část první včetně nad- pisu zrušuje.
Č ÁST SEDMÁ
Změna zákona o správních poplatcích
§ 25
Příloha zákona č. 634/2004 Sb., o správních po- platcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona
č. 228/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona
č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona
č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/
/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona
č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/
/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006
Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona
č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/
/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007
Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona
č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/
/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008
Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona
č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/
/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008
Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zá- kona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona
č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/
/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009
Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona
č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/
/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011
Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona
č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/
/2011 Sb., zákona č. 262/2011 Sb., zákona č. 300/2011
Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 344/2011 Sb., zákona č. 349/2011 Sb., zákona
č. 350/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 367/
/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 457/2011
Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona
č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 169/
/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 202/2012
Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 225/2012 Sb. a zákona č. 375/2012 Sb., se mění takto:
1. V položce 3 se do ustanovení „Osvobození“
doplňuje bod 4, který zní:
„4. Od poplatku podle písmene a) této položky jsou osvobozeny registrované církve a náboženské spo- lečnosti, právnické osoby zřízené nebo založené jako součásti registrovaných církví a náboženských společ- ností, právnické osoby zřízené nebo založené za úče- lem podpory činnosti registrované církve a náboženské společnosti k duchovním, pastoračním, charitativním, zdravotnickým, vzdělávacím nebo administrativním
účelům a Náboženská matice, souvisí-li úkon s prová- děním zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrov- nání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi).“.
2. V položce 4 se do ustanovení „Osvobození“
doplňuje bod 3, který zní:
„3. Od poplatku podle této položky jsou osvobo- zeny registrované církve a náboženské společnosti a právnické osoby zřízené nebo založené jako součásti registrovaných církví a náboženské společnosti, práv- nické osoby zřízené nebo založené za účelem podpory
činnosti registrované církve a náboženské společnosti k duchovním, pastoračním, charitativním, zdravotnic- kým, vzdělávacím nebo administrativním účelům a Ná- boženská matice, souvisí-li úkon s prováděním zákona
č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zá- konů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a ná- boženskými společnostmi).“.
3. V položce 16 se vkládá nové ustanovení „Osvo- bození“, které zní:
„Osvobození
Od poplatku podle této položky jsou osvobozeny registrované církve a náboženské společnosti, právnické osoby zřízené nebo založené jako součásti registrova- ných církví a náboženských společností, právnické oso- by zřízené nebo založené za účelem podpory činnosti registrované církve a náboženské společnosti k duchov- ním, pastoračním, charitativním, zdravotnickým, vzdě- lávacím nebo administrativním účelům a Náboženská matice, souvisí-li úkon s prováděním zákona č. 428/
/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a nábo-
ženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a nábožen- skými společnostmi).“.
4. V položce 119 v ustanovení „Osvobození“
bod 2 zní:
„2. Od poplatku podle této položky jsou osvobo- zeny registrované církve a náboženské společnosti, právnické osoby zřízené nebo založené jako součásti registrovaných církví a náboženských společností, právnické osoby zřízené nebo založené za účelem pod- pory činnosti registrované církve a náboženské společ- nosti k duchovním, pastoračním, charitativním, zdra- votnickým, vzdělávacím nebo administrativním účelům a Náboženská matice, dále občanská sdružení a odbo- rové organizace5) a Pozemkový fond České republiky, jde-li o úkony spojené s převodem nemovitého majetku z vlastnictví České republiky, a Lesy České republiky, s. p., souvisí-li úkon s prováděním zákona č. 428/2012
Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a nábožen- skými společnostmi a o změně některých zákonů (zá- kon o majetkovém vyrovnání s církvemi a nábožen- skými společnostmi).“.
5. V položce 120 v ustanovení „Osvobození“
bod 2 zní:
„2. Od poplatku podle této položky jsou osvobo- zeny registrované církve a náboženské společnosti, právnické osoby zřízené nebo založené jako součásti registrovaných církví a náboženských společností, právnické osoby zřízené nebo založené za účelem pod- pory činnosti registrované církve a náboženské společ- nosti k duchovním, pastoračním, charitativním, zdra- votnickým, vzdělávacím nebo administrativním účelům a Náboženská matice, dále občanská sdružení a odbo- rové organizace5), jde-li o úkony spojené s převodem nemovitého majetku z vlastnictví České republiky.“.
Č ÁST OSMÁ
ÚČINNOST
§ 26
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013 s výjimkou ustanovení § 13, které nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Němcová v. r.
Nečas v. r.