Print Friendly

Il provvedimento è disponibile nelle seguenti lingue:

 

SBÍRKA  ZÁKONŮ

ČESKÁ  REPUBLIKA

O B S A H :

 

428. Zákon  o majetkovém vyrovnání  s církvemi a náboženskými společnostmi  a o změně některých  zákonů  (zákon o majetkovém vyrovnání  s církvemi a náboženskými společnostmi)

 

428

 

ZÁKON

 

ze dne 8. listopadu  2012

o majetkovém vyrovnání s církvemi  a náboženskými společnostmi a o změně  některých zákonů

(zákon  o majetkovém vyrovnání s církvemi  a náboženskými společnostmi)

 

 

 

Parlament

 

pamětliv  trpkých  zkušeností  z dob,  kdy  lidská práva a základní svobody  byly na území dnešní České repu- bliky potlačovány,

 

odhodlán  střežit a rozvíjet zděděné kulturní  a duchovní

bohatství,

 

veden snahou zmírnit následky některých  majetkových a jiných křivd, které byly spáchány komunistickým režimem  v období  let 1948 až 1989, vypořádat  majet- kové vztahy mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi  jako  předpoklad   plné  náboženské   svo- body  a umožnit  tak  obnovením  majetkové  základny církví a náboženských společností svobodné a nezávislé postavení církví a náboženských společností, jejichž existenci a působení pokládá za nezbytný  prvek demo- kratické společnosti,

 

se usnesl na tomto  zákoně České republiky:

 

 

 

Č ÁST  PRVNÍ

 

MAJETKOVÉ VYROVNÁNÍ S CÍRKVEMI A NÁBOŽENSKÝMI SPOLEČNOSTMI

 

HLAVA  I ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

 

§ 1

Předmět úpravy

 

Tento  zákon  upravuje  zmírnění  některých  majet- kových křivd, které byly spáchány komunistickým re-

žimem1)  církvím  a náboženským společnostem,  které

jsou ke dni nabytí  účinnosti  tohoto  zákona  státem re-


gistrovanými církvemi a náboženskými společnostmi podle  jiného  právního  předpisu2)  (dále jen „registro- vané církve a náboženské  společnosti“),  v období  od

25. února 1948 do 1. ledna 1990 (dále jen „rozhodné období“)  a vypořádání  majetkových  vztahů  mezi stá- tem a registrovanými  církvemi a náboženskými společ- nostmi.

 

 

§ 2

 

Vymezení  některých pojmů

 

Pro účely tohoto  zákona se rozumí

 

a)  původním  majetkem registrovaných  církví a nábo-

ženských  společností  věci, majetková práva a jiné majetkové hodnoty, včetně spoluvlastnických podílů a součástí a příslušenství věcí, které byly alespoň  část  rozhodného  období   ve  vlastnictví nebo které příslušely registrovaným  církvím a ná- boženským společnostem, právnickým osobám zřízeným nebo založeným jako součásti registro- vaných církví a náboženských společností, Nábo-

ženské matici nebo dalším právnickým osobám zřízeným nebo založeným za účelem podpory čin- nosti  registrovaných  církví a náboženských spo- lečností k duchovním, pastoračním, charitativním, zdravotnickým, vzdělávacím nebo administrativ- ním účelům, nebo jejich právním předchůdcům,

 

b)  zemědělskými nemovitostmi

 

1. pozemky,  které ke dni 24. června 1991 tvořily zemědělský půdní fond nebo do tohoto fondu náležely3),

 

2. pozemky,  které ke dni 24. června 1991 tvořily lesní půdní fond4),

 

 

 

 

 

 

 

 

3. obytné   budovy,   hospodářské   budovy   a  jiné stavby patřící k původní zemědělské usedlosti, včetně zastavěných pozemků,

 

4. obytné  a hospodářské  budovy a stavby sloužící zemědělské a lesní výrobě  nebo  s ní souvisejí- címu  vodnímu   hospodářství,   včetně  zastavě- ných pozemků.

 

 

HLAVA  II

 

VYDÁNÍ NĚKTERÝCH VĚCÍ OPRÁVNĚNÝM OSOBÁM

 

 

§ 3

 

Oprávněné  osoby

 

Oprávněnou osobou  je

 

a)  registrovaná církev a náboženská  společnost,

 

b)  právnická osoba zřízená  nebo založená  jako sou-

část registrované církve a náboženské  společnosti,

 

c) právnická osoba zřízená nebo založená za účelem podpory činnosti registrované církve a náboženské společnosti k duchovním, pastoračním, charitativ- ním, zdravotnickým, vzdělávacím nebo adminis- trativním  účelům,

 

d)  Náboženská matice,

 

za podmínky, že v rozhodném období utrpěla tato osoba nebo její právní předchůdce  majetkovou  křivdu v důsledku  některé ze skutečností  uvedených  v § 5.

 

 

§ 4

 

Povinné  osoby

 

Povinnou  osobou  je

 

a)  Pozemkový  fond České republiky, b)  Lesy České republiky,  s. p.,

c)  stát,  za  který  jedná  příslušná  organizační  složka státu,

 

d)  státní  příspěvková  organizace,  státní  fond,  státní

podnik  a jiná státní organizace,

 

za podmínky, že tato osoba je oprávněna  hospo- dařit s majetkem státu nebo vykonávat správu majetku státu, který se stal v rozhodném období předmětem majetkové křivdy v důsledku některé ze skutečností uvedených  v § 5.


§ 5

Skutečnosti vedoucí  k majetkovým křivdám

 

Skutečnostmi,  v jejichž důsledku  došlo v rozhod- ném období  k majetkovým  křivdám, jsou

a)  odnětí  věci bez  náhrady  postupem  podle  zákona

č.  142/1947  Sb.,  o  revisi  první  pozemkové   re- formy,  nebo podle zákona  č. 46/1948 Sb., o nové pozemkové reformě (trvalé úpravě vlastnictví k ze- mědělské a lesní půdě),

b)  odnětí věci podle zákona č. 185/1948 Sb., o zestát- nění léčebných a ošetřovacích ústavů a o organisaci státní ústavní léčebné péče, zákona č. 169/1949 Sb., o  vojenských   újezdech,  zákona  č.  95/1948  Sb., o základní úpravě jednotného  školství (školský zá- kon), zákona č. 125/1948 Sb., o znárodnění  pří- rodních   léčivých  zdrojů   a  lázní  a  o  začlenění a správě konfiskovaného lázeňského majetku, a zá- kona č. 124/1948 Sb., o znárodnění  některých hos- tinských a výčepnických podniků  a ubytovacích zařízení,

c)  úkony  učiněné Náboženskou maticí, jimiž naklá- dala s majetkem, který nevlastnila, zejména při po- stupu podle vyhlášky č. 351/1950 Ú. l. I., o převzetí správy některých majetkových podstat nábožen- ským fondem,

d)  dražební  řízení  provedené  zkrácenou  formou  na

úhradu  pohledávky  státu,

e)  darovací smlouva, pokud  k darování došlo v tísni, f)  kupní  smlouva, pokud  k uzavření kupní  smlouvy

došlo v tísni nebo za nápadně nevýhodných pod- mínek,

g)  odmítnutí  dědictví v dědickém řízení, pokud k od- mítnutí  dědictví došlo v tísni,

h) vyvlastnění za náhradu, pokud věc existuje a ne- slouží účelu, pro který byla vyvlastněna,

i)  znárodnění  anebo vyvlastnění vykonané v rozporu s tehdy platnými  právními předpisy  nebo bez vy- placení spravedlivé náhrady,

j)  politická  nebo  náboženská  perzekuce  anebo  po- stup porušující obecně uznávané principy demo- kratického právního státu nebo lidská práva a svo- body, včetně odepření nebo neposkytnutí ochrany vlastnického práva nebo odmítnutí ukončení pro- cesu rozhodování o majetkových nárocích před soudem nebo jiným orgánem veřejné moci, nebo

k)  převzetí nebo ponechání  si věci bez právního  dů- vodu.

 

 

 

 

§ 6

 

Vydávání věcí Pozemkovým fondem České republiky a Lesy České republiky, s. p.

 

Povinná osoba podle § 4 písm. a) a b) vydá opráv- něné osobě nemovitou věc ve vlastnictví státu, která náležela do  původního  majetku  registrovaných  církví a náboženských společností  a stala se předmětem  ma- jetkové  křivdy,  kterou  utrpěla  oprávněná  osoba  nebo její právní předchůdce v rozhodném období v důsledku některé ze skutečností  uvedených  v § 5.

 

 

§ 7

 

Vydávání věcí ostatními povinnými osobami

 

(1) Povinná osoba podle § 4 písm. c) a d) vydá oprávněné  osobě  nemovitou  věc ve vlastnictví  státu, která náležela do původního  majetku registrovaných církví a náboženských společností a stala se předmětem majetkové   křivdy,   kterou   utrpěla   oprávněná   osoba nebo její právní předchůdce v rozhodném období v dů- sledku některé ze skutečností  uvedených  v § 5, pokud

 

a) funkčně souvisela nebo souvisí s nemovitou věcí, kterou  oprávněná  osoba vlastní, nebo která se vy- dává podle tohoto  zákona, nebo

 

b)  oprávněné   osobě   nebo   jejímu  právnímu   před- chůdci v rozhodném období sloužila k duchovním, pastoračním,  charitativním,  zdravotnickým, vzdě- lávacím nebo  administrativním  účelům nebo  jako obydlí duchovních.

 

(2) Povinná osoba podle § 4 písm. c) a d) vydá oprávněné osobě movitou věc ve vlastnictví státu, která náležela do  původního  majetku  registrovaných  církví a náboženských společností  a stala se předmětem  ma- jetkové  křivdy,  kterou  utrpěla  oprávněná  osoba  nebo její právní předchůdce v rozhodném období v důsledku některé ze skutečností uvedených v § 5, pokud funkčně souvisela nebo souvisí s nemovitou  věcí, kterou  opráv- něná osoba vlastní, nebo která se vydává podle tohoto zákona.


§ 8

 

(1) Věc nelze vydat v případě, že se jedná o

a)  zastavěný pozemek; za zastavěný pozemek  se po- važuje část pozemku,  která byla poté, kdy se stala předmětem  majetkové  křivdy  v důsledku  některé ze skutečností  uvedených v § 5, zastavěna stavbou nebo částí stavby schopnou  samostatného  užívání (dále jen „stavba“), byla-li stavba zřízena v souladu se stavebním zákonem5) a je užívána, a dále část pozemku  s takovou  stavbou bezprostředně souvi- sející a nezbytně  nutná k užívání stavby; za zasta- věný pozemek se rovněž považuje část pozemku zastavěná stavbou, která je ve vlastnictví jiné osoby než je stát nebo oprávněná  osoba, a dále část po- zemku  s takovou  stavbou  bezprostředně  souvise- jící a nezbytně  nutná k užívání stavby,

b)  nemovitou   věc,  která   tvoří   území   vojenského

újezdu6),  a o stavbu, která se na tomto  území na- chází,

c)  církevní  matriky,  které  přešly  do  majetku  státu podle § 27 zákona  č. 268/1949 Sb., o matrikách,

d) nemovitou  věc užívanou k plnění úkolů bezpeč- nostního  sboru7)  nebo k přípravě na plnění těchto

úkolů,

e)  pozemek vyňatý ze zemědělského půdního  fondu, na kterém bylo zřízeno v souladu se stavebním zákonem  sportovní  hřiště, které je užíváno,

f)  část pozemku  nebo stavby, která je potřebná  pro uskutečnění   veřejně  prospěšné   stavby  dopravní nebo technické infrastruktury, vymezenou  ve schválené územně plánovací dokumentaci,  pro kte- rou lze práva k pozemkům  a stavbám vyvlastnit; to neplatí, postačí-li pro veřejně prospěšnou stavbu zřízení věcného břemene,

g)  nemovitou   věc  tvořící  území  národního   parku nebo  národní  přírodní  rezervace  a stavbu,  která se na tomto  území nachází, nebo

h)  věc konfiskovanou  na základě dekretu  prezidenta republiky  č. 12/1945 Sb., o konfiskaci  a urychle- ném rozdělení zemědělského majetku Němců, Ma-

 

 

 

 

 

 

 

ďarů, jakož  i zrádců  a nepřátel  českého a sloven- ského národa,  nebo dekretu  prezidenta  republiky

č. 108/1945  Sb., o  konfiskaci  nepřátelského  ma- jetku a Fondech  národní  obnovy.

 

(2) Pokud  nemovitou  věc, která  se vydává podle tohoto  zákona, stát nezbytně  potřebuje  k plnění svých povinností vyplývajících z právních předpisů a k plnění těchto povinností  nelze využít jiné nemovité věci, je oprávněná osoba povinna umožnit povinné osobě uží- vání této  věci za v místě a čase obvyklé  nájemné  po dobu  10 let ode dne, kdy nabude vlastnictví věci.

 

§ 9

Postup při vydání  zemědělské  nemovitosti

 

(1) Oprávněná  osoba  písemně  vyzve povinnou osobu  k vydání zemědělské nemovitosti  do 12 měsíců ode dne nabytí  účinnosti  tohoto  zákona,  jinak její ná- rok zanikne. Ve výzvě oprávněná  osoba označí země- dělskou  nemovitost  a uvede  právní  důvod  nároku  na její vydání  podle  tohoto  zákona;  k určení zemědělské nemovitosti  postačí, je-li označena podle stavu v době, kdy se stala předmětem  majetkové křivdy. Dále opráv- něná osoba

a) připojí listinu nebo jinak doloží, že zemědělská nemovitost náležela do původního majetku regis- trovaných  církví a náboženských společností,

b)  připojí  listinu  nebo  uvede  důvody,  z  nichž  vy- plývá, že je splněna některá  ze skutečností  podle

§ 5,

c)  připojí listinu nebo jinak doloží skutečnost osvěd-

čující  některou   z  podmínek   podle  §  7  odst. 1 písm. a) nebo  b), je-li povinnou  osobou  osoba uvedená v § 4 písm. c) nebo d),

d)  připojí listinu prokazující právní nástupnictví nebo právní nástupnictví  jinak osvědčí, uplatňuje-li  ná- rok  na  vydání  zemědělské  nemovitosti,  která  se stala předmětem  majetkové křivdy  v době, kdy  ji vlastnil právní předchůdce  oprávněné  osoby.

 

Výzvu, která byla doručena povinné osobě, lze doplňo- vat o další důvody, skutečnosti a listiny osvědčující uplatněný nárok; uplatněný nárok nelze takovým do- plňováním  rozšiřovat.  Povinná  osoba  do  15 dnů  ode dne, kdy obdrží  výzvu, doručí její kopii příslušnému pozemkovému  úřadu; stejně povinná osoba postupuje,


obdrží-li  doplnění  výzvy  o další důvody,  skutečnosti a listiny osvědčující uplatněný  nárok.

 

(2) Povinná osoba uzavře s oprávněnou  osobou písemnou  dohodu   o  vydání  zemědělské  nemovitosti do 6 měsíců ode dne doručení  výzvy, pokud  tento zá- kon  nestanoví jinak (§ 11). V dohodě  budou  nemovi- tosti uvedeny údaji podle katastrálního  zákona. Bude-li předmětem  vydání  pouze  část pozemku  evidovaného v katastru  nemovitostí  v podobě  parcely, musí být ne- oddělitelnou  součástí dohody  geometrický  plán.

 

(3) Dohoda  mezi oprávněnou  osobou  a povinnou osobou o vydání zemědělské nemovitosti podléhá schválení pozemkovým úřadem8) ve správním řízení, jehož účastníky jsou oprávněná osoba a povinná osoba.

 

(4) Zjistí-li pozemkový  úřad, že uzavřená dohoda se netýká zemědělské nemovitosti,  žádost o její schvá- lení zamítne.  V takovém  případě  se postupuje  podle

§ 10 odst. 3.

 

(5) Není-li dohoda o vydání zemědělské nemovi- tosti uzavřena v souladu se zákonem, pozemkový  úřad ji neschválí. Marným  uplynutím  lhůty k podání žaloby v této věci, nebo dnem právní moci rozhodnutí soudu, kterým  soud žalobě nevyhoví, je zahájeno řízení o vy- dání  zemědělské  nemovitosti,  které  vede  pozemkový

úřad a jehož účastníky jsou oprávněná osoba a povinná osoba. O podání žaloby podle věty druhé a o rozhod- nutí soudu o takové žalobě vyrozumí  oprávněná osoba neprodleně  pozemkový  úřad.

 

(6) Nedojde-li  mezi oprávněnou  osobou  a povin- nou osobou k uzavření dohody o vydání zemědělské nemovitosti, rozhodne  na základě návrhu oprávněné osoby  o  vydání  zemědělské  nemovitosti  pozemkový

úřad;  návrh  lze podat  do 6 měsíců po uplynutí  lhůty podle   odstavce 2.  Účastníky   řízení   jsou  oprávněná osoba  a povinná  osoba.  Zjistí-li pozemkový  úřad,  že se nejedná o zemědělskou nemovitost, návrh oprávněné osoby na vydání nemovité věci zamítne; v takovém pří- padě se postupuje  podle § 10 odst. 4.

 

(7) Rozhodnutí podle odstavce 5 nebo 6 vydá po- zemkový  úřad ve lhůtě 6 měsíců; jde-li o zvlášť složitý případ,  pozemkový   úřad  vydá  rozhodnutí  ve  lhůtě

12 měsíců.

 

(8) Proti rozhodnutí pozemkového úřadu podle odstavců 4 až 6 se nelze odvolat.

 

 

 

 

 

 

 

(9) Dohodu podle odstavce 3 spolu s rozhodnutím pozemkového úřadu o jejím schválení nebo rozhodnutí o  vydání   zemědělské   nemovitosti   podle   odstavce 5 nebo  6 předloží  pozemkový  úřad  do 30 dnů  ode dne nabytí právní moci rozhodnutí příslušnému katastrál- nímu úřadu k záznamu  vlastnického práva nebo jiných práv do katastru  nemovitostí9).

 

(10) Rozhodl-li  pozemkový  úřad  podle  tohoto zákona,  může  být  tato  věc projednána  v řízení  podle

části  páté  občanského   soudního   řádu.   K  řízení   je v prvním stupni příslušný  krajský soud.

 

§ 10

Postup při vydání  jiné věci než zemědělské  nemovitosti

 

(1) Oprávněná  osoba  písemně  vyzve povinnou osobu  k vydání  jiné věci než  zemědělské  nemovitosti do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto  zákona, jinak její nárok zanikne. Ve výzvě oprávněná osoba označí věc a uvede právní důvod nároku  na její vydání podle tohoto  zákona; k určení věci postačí, je-li ozna-

čena podle stavu v době, kdy  se stala předmětem  ma- jetkové křivdy. Dále oprávněná  osoba

a)  připojí listinu nebo jinak doloží, že věc náležela do původního  majetku registrovaných  církví a nábo-

ženských  společností,

b)  připojí  listinu  nebo  uvede  důvody,  z  nichž  vy- plývá, že je splněna některá  ze skutečností  podle

§ 5,

c)  připojí listinu nebo jinak doloží skutečnost osvěd-

čující některou  z podmínek  podle § 7, je-li povin- nou osobou  osoba uvedená v § 4 odst. c) nebo d),

d)  připojí listinu prokazující právní nástupnictví nebo právní nástupnictví  jinak osvědčí, uplatňuje-li  ná- rok  na vydání  jiné věci než  zemědělské  nemovi- tosti,  která  se stala předmětem  majetkové  křivdy v době,  kdy  ji vlastnil právní  předchůdce  opráv- něné osoby.

 

Výzvu, která byla doručena povinné osobě, lze doplňo- vat o další důvody, skutečnosti a listiny osvědčující uplatněný nárok; uplatněný nárok nelze takovým do- plňováním rozšiřovat.

 

(2) Povinná osoba uzavře s oprávněnou  osobou písemnou dohodu  o vydání jiné věci než zemědělské nemovitosti  do 6 měsíců ode dne doručení  výzvy, po-


kud tento zákon  nestanoví jinak (§ 11). V dohodě  bu- dou nemovitosti uvedeny údaji podle katastrálního zá- kona. Bude-li předmětem  vydání pouze  část pozemku evidovaného  v katastru  nemovitostí  v podobě  parcely, musí být neoddělitelnou součástí dohody geometrický plán.

 

(3) Vlastnické právo k jiné nemovité věci než ze- mědělské nemovitosti evidované v katastru nemovitostí nabývá oprávněná  osoba na základě dohody  o vydání věci vkladem do katastru  nemovitostí9).

 

(4) Nedojde-li  k uzavření  dohody  o vydání  věci podle odstavce 2 nebo podle § 11, může se oprávněná osoba obrátit ve lhůtě 3 let na soud s návrhem, aby nahradil chybějící projev vůle povinné osoby, jinak její nárok  zanikne.  Lhůta  pro  podání  návrhu  podle  věty první počíná běžet marným  uplynutím  lhůty  6 měsíců stanovené v odstavci 2 nebo v § 11.

 

§ 11

Společná  ustanovení o vydávání věcí

 

(1) Pokud  oprávněná osoba vyzve podle § 9 nebo

10 k vydání věci osobu uvedenou v § 4, která není oprávněna  hospodařit  s majetkem státu, který  je před- mětem výzvy, nebo není oprávněna vykonávat správu tohoto  majetku (dále jen „nepříslušná  osoba“), a nepří- slušné osobě je z dokladů,  které má k dispozici, nebo z katastru  nemovitostí  povinná osoba známa, postoupí nepříslušná osoba výzvu povinné osobě do 15 pracov- ních dnů ode dne, kdy jí byla oprávněnou  osobou  do- ručena.

 

(2) Není-li   nepříslušné  osobě  na  základě  údajů

podle  odstavce 1  povinná   osoba  známa,  požádá   do

15 pracovních dnů ode dne doručení výzvy příslušný katastrální  úřad  o  zjištění  údajů  o  právních  vztazích k zemědělské nemovitosti  nebo  k jiné věci než země- dělské nemovitosti.  Katastrální  úřad  do  6 měsíců ode dne, kdy mu byla žádost nepříslušné osoby doručena, zjistí požadované  údaje a podle potřeby  vyhotoví iden- tifikaci parcel nebo dokument,  z něhož bude zřejmé, do které ze stávajících parcel příslušná nemovitost nebo její

část zasahuje (dále jen „doklady“),  a tyto doklady zašle nepříslušné osobě.

 

(3) Na základě dokladů, které nepříslušná osoba obdrží  podle odstavce 2,

a)  postoupí  výzvu spolu s doklady do 15 pracovních

 

 

 

 

 

 

 

dnů  ode dne, kdy  jí byly  doklady  doručeny,  po- vinné osobě, anebo

b)  postoupí  výzvu spolu s doklady do 15 pracovních dnů ode dne, kdy jí byly doklady  doručeny,

1. Pozemkovému  fondu  České  republiky,  pokud z dokladů vyplývá, že vlastníkem zemědělské nemovitosti je stát, ale povinnou  osobu nelze zjistit, nebo povinná osoba zanikla, nebo

2. Úřadu pro zastupování  státu ve věcech majet- kových10), pokud z dokladů vyplývá, že vlast- níkem jiné věci než zemědělské nemovitosti  je stát, ale povinnou  osobu nelze zjistit, nebo po- vinná osoba zanikla.

 

(4) V případě podle odstavce 3 písm. b) bodu 1 se Pozemkový  fond České republiky  považuje  za povin- nou osobu a za podmínek  stanovených tímto zákonem uzavře  s oprávněnou   osobou  dohodu  o  vydání  věci. V případě  podle  odstavce 3 písm. b) bodu  2 se Úřad pro zastupování  státu ve věcech majetkových  do 1 mě- síce ode dne, kdy mu byla výzva spolu s doklady  do- ručena, jiné než zemědělské nemovitosti ujme podle jiného  právního  předpisu11)   a za  podmínek  stanove- ných tímto zákonem  uzavře s oprávněnou  osobou  do- hodu  o vydání věci.

 

(5) Pro běh lhůt platí, že v případě podle

 

a)  odstavce 1 byl nárok na vydání zemědělské nemo- vitosti nebo jiné věci než zemědělské nemovitosti v rozsahu  nárokovaném  ve výzvě uplatněn ve sta- novené lhůtě,

b)  odstavce 3 písm. a) počne lhůta pro  uzavření  do- hody  podle  § 9 odst. 2 nebo  podle  § 10 odst. 2 běžet dnem doručení výzvy spolu s doklady po- vinné osobě,

c)  odstavce 3 písm. b) bodu  1 počne lhůta pro  uza- vření  dohody  podle  § 9 odst. 2 běžet  dnem  do- ručení   výzvy   spolu   s  doklady   Pozemkovému fondu České republiky,

d)  odstavce 3 písm. b) bodu 2 lhůta pro uzavření do- hody o vydání věci podle § 10 odst. 2 počne běžet dnem následujícím po dni, v němž se Úřad pro zastupování  státu ve věcech majetkových  jiné věci než zemědělské nemovitosti ujal podle jiného právního  předpisu.


(6) Ten, kdo  úkony  uvedené v odstavcích  1 až 5

činí, o nich písemně a ve lhůtách,  které  jsou pro  tyto

úkony  stanoveny,  vyrozumí  oprávněnou  osobu.  Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových vyrozumí oprávněnou   osobu  písemně  rovněž  o  počátku  běhu lhůty  podle  § 10 odst. 2, a to  do  15 pracovních  dnů ode dne, kdy  se jiné věci než zemědělské nemovitosti ujal.

(7) Je-li podle údajů získaných z katastru nemovi- tostí vlastníkem nemovité věci jiná osoba než stát, nebo podle těchto údajů nelze vlastníka věci zjistit, vyrozumí o tom nepříslušná osoba bez zbytečného odkladu pí- semně oprávněnou  osobu a zároveň jí výzvu vrátí. Oprávněná  osoba může v tomto případě uplatnit nárok na vydání nemovité věci u soudu, a to ve lhůtě 3 let ode dne, kdy jí bylo doručeno  písemné vyrozumění  od ne- příslušné  osoby  podle  věty první,  jinak její nárok  za- nikne.  Není-li   jako  vlastník  zemědělské  nemovitosti v katastru  nemovitostí  zapsána žádná osoba, je žalova- ným Pozemkový fond České republiky; není-li jako vlastník jiné věci než zemědělské nemovitosti  zapsána

žádná osoba, je žalovaným  stát, za který před soudem vystupuje Úřad pro zastupování  státu ve věcech majet- kových.

(8) Je-li předmětem  výzvy věc movitá a nepřísluš- né osobě není známa povinná osoba, ani jí není známo, kde se věc nachází, vyrozumí  o tom do 15 pracovních dnů   ode  dne  doručení   výzvy   písemně  oprávněnou osobu  a zároveň jí výzvu vrátí. Odstavec  7 věta druhá a část věty třetí za středníkem  se použijí obdobně.

(9) S nemovitou  věcí vydávanou podle tohoto  zá- kona se vydají rovněž movité věci z původního  majetku registrovaných    církví   a   náboženských   společností, které   jsou  ve  vlastnictví  státu   a  s  nemovitou   věcí funkčně souvisely anebo souvisejí.

 

§ 12

Vypořádání práv  a povinností váznoucích na věci

 

(1) Nedohodne-li se oprávněná  osoba s povinnou osobou  písemně jinak, věc se vydá oprávněné osobě ve stavu, v němž se nalézala ke dni doručení výzvy k jejímu vydání povinné osobě, s jejími součástmi a s příslušen- stvím, které náležely do původního  majetku registrova- ných církví a náboženských společností, nebo které za- stoupily  jejich funkci, anebo jsou nezbytné  k řádnému

 

 

 

 

 

 

 

užívání  nemovité  věci v souladu  s jejím účelem.  Po- vinná osoba nemá vůči oprávněné osobě jiná práva sou- visející s vydávanou  věcí, než která stanoví tento nebo jiný zákon.  Oprávněná  osoba,  které  byla věc vydána, nemá vůči povinné osobě jiná práva související s vydá- vanou věcí, než která stanoví tento zákon.

 

(2) Vázne-li  na  vydávané  věci zástavní  právo, okamžikem jejího vydání toto právo zaniká. Povinná osoba  závazek  zajištěný  zástavním  právem  vypořádá nebo jej jinak zajistí k okamžiku  vydání věci.

 

(3) Uzavřela-li  povinná  osoba přede dnem nabytí

účinnosti  tohoto  zákona  smlouvu  o užívání věci nebo smlouvu o právu odpovídajícímu věcnému břemeni za nápadně   nevýhodných  podmínek,   může   oprávněná osoba takový  právní vztah  vypovědět  ve lhůtě 1 roku ode dne vydání věci, a to v 6 měsíční výpovědní  lhůtě, nebude-li  mezi oprávněnou  osobou  a uživatelem nebo mezi oprávněnou  osobou  a osobou  oprávněnou  z věc- ného břemene písemně dohodnuto jinak.

 

§ 13

Omezení převodu věcí,

které  byly předmětem majetkové křivdy

 

(1) Věci tvořící původní  majetek registrovaných církví a náboženských společností, které jsou ve vlast- nictví státu,  nelze po dobu  24 měsíců ode dne nabytí

účinnosti tohoto ustanovení převést do vlastnictví jiné osoby,  přenechat  jiné osobě k užívání, ani zatížit  prá- vem jiné osoby.  Po  uplynutí  lhůty  podle  věty  první nelze z vlastnictví státu převést do vlastnictví jiné oso- by, přenechat  jiné osobě  k užívání, ani zatížit  právem jiné osoby, věci tvořící původní majetek registrovaných církví  a náboženských  společností,  na  jejichž  vydání byl uplatněn nárok podle tohoto zákona, avšak k vydání věci nedošlo, a to po dobu, kdy probíhá  řízení před pozemkovým úřadem  podle  tohoto  zákona,  nebo  až do dne, kdy

a)  marně uplyne lhůta pro podání žaloby podle části páté  občanského  soudního  řádu  nebo  pro  uplat- nění nároku  na vydání věci u soudu,

b)  uplyne lhůta 2 měsíců po nabytí právní moci roz- hodnutí  soudu  o  žalobě  podle  části páté  občan- ského soudního  řádu, byla-li žaloba podána a ne- bylo-li podáno dovolání; bylo-li podáno dovolání, lhůta se prodlužuje  do rozhodnutí dovolacího soudu,  kterým  se podanému  dovolání  nevyhoví, nebo

c)  uplyne lhůta 2 měsíců po nabytí právní moci roz- hodnutí   soudu  o  nároku,  byl-li  nárok  u  soudu


uplatněn a nebylo-li  podáno  dovolání; bylo-li podáno  dovolání, lhůta se prodlužuje  do rozhod- nutí  dovolacího  soudu,  kterým  se podanému  do- volání nevyhoví.

(2) Právní úkony učiněné v rozporu s odstavcem 1 jsou neplatné.

(3) Ode dne doručení výzvy k vydání movité věci do  vydání  movité  věci nesmí povinná  osoba  movitou věc přemístit  na jiné místo, než kde se nachází ke dni doručení  výzvy, s výjimkou  umístění ve svých prosto- rách nebo u vhodného schovatele na základě písemné smlouvy. Nevydá-li  povinná osoba movitou věc na zá- kladě  výzvy,  omezení  přemístit  tuto  věc podle  věty první trvá do dne, kdy

a)  marně uplyne lhůta pro uplatnění nároku u soudu, nebo

b)  uplyne lhůta 2 měsíců po nabytí právní moci roz- hodnutí soudu o nároku, byl-li nárok u soudu uplatněn a nebylo-li  podáno  dovolání; bylo-li podáno  dovolání, lhůta se prodlužuje  do rozhod- nutí  dovolacího  soudu,  kterým  se podanému  do- volání nevyhoví.

Oprávněná  osoba má nárok  na náhradu  škody,  kterou jí povinná osoba způsobí  porušením  této povinnosti.

 

§ 14

Nové  uspořádání pozemků

a úhrada nákladů s tím  spojených

 

(1) K dělení nebo scelení pozemku  za účelem jeho vydání  není  třeba  vydání  rozhodnutí ani jiného  opa- tření  jiného  orgánu  veřejné  správy  než  katastrálního

úřadu.

 

(2) Nezbytné náklady spojené s oceněním věcí, identifikací věcí, identifikací parcel, vyhotovením  do- kladů podle § 11 odst. 2, vytyčením  a zaměřením  po- zemků a vypracováním geometrického  plánu hradí stát, a to v případě  zemědělských  nemovitostí  prostřednic- tvím pozemkových úřadů a v ostatních případech pro- střednictvím  povinných  osob.

 

HLAVA  III

 

FINANČNÍ VYPOŘÁDÁNÍ MEZI  STÁTEM A CÍRKVEMI A NÁBOŽENSKÝMI SPOLEČNOSTMI

 

§ 15

Finanční náhrada

 

(1) Registrovaná  církev  a náboženská  společnost

 

 

 

 

uvedená v odstavci 2 (dále jen „dotčená  církev a nábo-

ženská společnost“),  která neodmítne  uzavřít se státem smlouvu  o vypořádání  podle § 16, obdrží  paušální fi- nanční náhradu  (dále jen „finanční náhrada“).

 

(2) Výše finanční náhrady  pro jednotlivou  dotče- nou církev a náboženskou společnost  činí:

a)  Apoštolská  církev                       1 056 336 374 Kč, b)  Bratrská jednota baptistů               227 862 069 Kč, c)  Církev adventistů

sedmého dne                              520 827 586 Kč,

d)  Církev bratrská                               761 051 303 Kč, e)  Církev československá

husitská                                  3 085 312 000 Kč,

f)  Církev řeckokatolická                    298 933 257 Kč, g)  Církev římskokatolická             47 200 000 000 Kč, h)  Českobratrská církev

evangelická                             2 266 593 186 Kč,

i)  Evangelická církev augsburského  vyznání

v České republice                       118 506 407 Kč, j)  Evangelická církev

metodistická                              367 634 208 Kč,

k)  Federace židovských  obcí

v České republice                           272 064 153 Kč, l)  Jednota bratrská                              601 707 065 Kč, m)  Luterská  evangelická církev

a. v. v České republice               113 828 334 Kč,

n)  Náboženská společnost

českých unitářů                                 35 999 847 Kč, o)  Pravoslavná církev

v českých zemích                     1 146 511 242 Kč,

p)  Slezská církev evangelická

augsburského  vyznání                    654 093 059 Kč, r)  Starokatolická  církev

v České republice                       272 739 910 Kč.

 

(3) Finanční  náhrada  se vyplatí ve třiceti bezpro- středně po sobě následujících ročních splátkách. Výše roční splátky se vypočte jako podíl nesplacené částky finanční náhrady  a počtu dosud neuhrazených ročních splátek.

 

(4) Roční splátku finanční náhrady  vyplácí Mi- nisterstvo kultury  vždy nejpozději do 31. prosince kalendářního  roku,  za  který  je určena,  a to  počínaje rokem 2013.

 

(5) Po  vyplacení  první  roční  splátky  se výše ne-


splacené částky  finanční  náhrady  každoročně  zvyšuje o míru roční inflace zveřejněnou  Českým  statistickým

úřadem pro kalendářní rok o dva roky předcházející kalendářnímu  roku výplaty konkrétní roční splátky. Novou  výši nesplacené částky finanční náhrady oznámí Ministerstvo  kultury  dotčené církvi a náboženské  spo- lečnosti.

 

(6) Finanční náhrada není předmětem daně, po- platku ani jiného obdobného peněžitého  plnění.

 

§ 16

Smlouva o vypořádání

 

(1) O majetkovém vyrovnání uzavře stát s každou dotčenou   církví  a  náboženskou  společností  smlouvu o vypořádání.  Na smlouvu o vypořádání  podle tohoto zákona  se  použijí  ustanovení  občanského   zákoníku, s výjimkou ustanovení o neplatnosti a odporovatelnosti právních úkonů,  ustanovení o změně v osobě dlužníka nebo věřitele, nejde-li o právní nástupnictví, a dále s vý- jimkou ustanovení o zániku závazku bez uspokojení věřitele, zejména ustanovení o odstoupení  od smlouvy, ustanovení   o  výpovědi   a  ustanovení   o  nemožnosti plnění. Ohledně vyplacení finanční náhrady má stát postavení dlužníka a dotčená církev a náboženská  spo- lečnost postavení věřitele. Proti pohledávce na finanční náhradu nebo splátce finanční náhrady není přípustné započtení,  ani výkon  rozhodnutí nebo exekuce.

 

(2) Vedle náležitostí  podle  odstavce 1 je součástí

smlouvy o vypořádání

a)  výslovné  ujednání  o tom,  že uzavřením  smlouvy o vypořádání  jsou veškeré nároky  dotčené  církve a náboženské společnosti za původní majetek re- gistrovaných církví a náboženských společností, jenž se stal v rozhodném období  předmětem  ma- jetkové křivdy v důsledku některé ze skutečností uvedených v § 5, který se podle tohoto  zákona nevydává, vypořádány  s tím, že vydávání věcí po- dle tohoto  zákona není tímto ujednáním dotčeno,

b)  výše finanční náhrady,

c)  ujednání  o tom,  že finanční náhrada  bude  vypla- cena formou třiceti bezprostředně po sobě násle- dujících ročních splátek,

d) ujednání o tom, že nesplacená částka finanční ná- hrady   bude   každoročně   zvýšena   za  podmínek a postupem  podle § 15 odst. 5,

e)  ujednání  o tom,  že závazek  vyplatit  finanční  ná- hradu nemůže bez dohody  smluvních stran zanik- nout  jinak než splněním,

 

 

 

 

f)  závazek státu, že bude vyplácet příspěvek na pod- poru činnosti dotčené církve a náboženské  společ- nosti podle § 17,

g)  ujednání o tom, že účel této smlouvy se řídí tímto zákonem  ve znění  účinném  ke dni uzavření smlouvy.

 

(3) Za stát uzavírá smlouvu o vypořádání s každou dotčenou  církví a náboženskou společností  vláda.

 

(4) Za dotčenou  církev a náboženskou společnost uzavírá smlouvu o vypořádání  statutární  orgán. V pří- padě, že ze základního dokumentu dotčené církve a ná- boženské společnosti vyplývá omezení statutárního orgánu dotčené církve a náboženské  společnosti k ma- jetkovým  dispozicím,  je k podpisu  smlouvy  zapotřebí předchozí  zmocnění k tomu oprávněným  orgánem do- tčené církve a náboženské  společnosti.

 

(5) Návrh smlouvy o vypořádání  doručí Minister- stvo kultury  každé z dotčených  církví a náboženských společností  do 2 měsíců ode dne nabytí  účinnosti  to- hoto  zákona.

 

(6) Smlouva o vypořádání  mezi státem a dotčenou církví a náboženskou společností se uzavře do 9 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Uzavřenou smlouvu o vypořádání vyhlásí Ministerstvo kultury sdělením ve Sbírce zákonů  do 2 měsíců ode dne jejího uzavření.

 

(7) Nebude-li smlouva o vypořádání uzavřena ve lhůtě  podle  odstavce 6 z důvodu  na straně  státu,  do- tčená církev a náboženská  společnost  se může  obrátit na soud s návrhem, aby nahradil chybějící projev vůle.

 

§ 17

Příspěvek na podporu činnosti  dotčených církví

a náboženských společností

 

(1) Po  dobu  17 let ode dne  nabytí  účinnosti  to- hoto zákona (dále jen „přechodné  období“)  stát vyplácí dotčeným církvím a náboženským společnostem pří- spěvek na podporu jejich činnosti (dále jen „příspě- vek“).

 

(2) V prvních třech letech přechodného období  se výše příspěvku  rovná částce poskytnuté dotčené církvi a náboženské  společnosti  na  základě  zákona  č. 218/

/1949 Sb., o hospodářském zabezpečení  církví a nábo-

ženských společností státem, ve znění pozdějších před- pisů, v roce 2011.


(3) Výše příspěvku  se od čtvrtého  roku  přechod- ného období  každoročně  snižuje o částku odpovídající

5 % částky vyplacené v prvním roce přechodného ob- dobí.

 

(4) Příspěvek  se vyplácí na  kalendářní  rok,  a to vždy  nejpozději  do  31. ledna  kalendářního   roku,  na který je určen.

 

(5) Příspěvek není předmětem daně, poplatku ani jiného obdobného peněžitého  plnění.

 

HLAVA  IV ZÁVĚREČNÁ, PŘECHODNÁ

A ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ

 

 

§ 18

 

Závěrečná ustanovení

 

(1) Oprávněná   osoba  může  podat  soudu  žalobu o určení vlastnického práva státu z důvodu, že věc z pů- vodního majetku registrovaných  církví a náboženských společností byla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona převedena nebo přešla z majetku státu do vlast- nictví jiných osob v rozporu s ustanovením § 3 zákona

č. 92/1991 Sb., o podmínkách  převodu majetku státu na jiné osoby, nebo v rozporu s ustanovením  § 29 zákona

č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických  vztahů  k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění účinném do dne nabytí  účinnosti  tohoto  zákona;  lhůta  pro  uplat- nění  výzvy  k  vydání  věci počne  běžet  dnem  nabytí právní moci rozhodnutí, kterým bylo určeno vlastnické právo státu.

 

(2) Pokud  do dne nabytí účinnosti tohoto  zákona nedošlo na základě aktů orgánů veřejné moci z rozhod- ného  období  ke  zrušení  evidence  vlastnického  práva v katastru  nemovitostí  svědčící právnické  osobě  uve- dené v § 3, platí, že tato právnická osoba je ke dni na- bytí účinnosti tohoto zákona vlastníkem nemovité věci evidované v jejím vlastnictví; to však pouze za pod- mínky, že se jedná o věc uvedenou v § 2 písm. a) tohoto zákona.

 

(3) Oprávněná  osoba domáhající se svého nároku podle tohoto  zákona  u soudu  je osvobozena  od soud- ních poplatků12).

 

(4) Při  aplikaci  tohoto   zákona  musí  být  šetřen

 

 

 

 

 

 

jeho účel, kterým  je zmírnění  majetkových  křivd způ- sobených  registrovaným  církvím a náboženským spo- lečnostem v rozhodném období.  Orgány  veřejné moci poskytnou  oprávněným   osobám  součinnost   zejména tím, že jim bez zbytečného  odkladu  bezplatně  poskyt- nou výpisy a opisy z evidence a jiné podklady,  které mohou  přispět k objasnění jejich nároků.

(5) Je-li to třeba k prověření nároku  oprávněné osoby, poskytne příslušný katastrální úřad oprávněné osobě,  povinné   osobě  nebo  nepříslušné   osobě  bez- platně příslušné údaje z katastru nemovitostí a v případě potřeby  vyhotoví  identifikaci  parcel nebo  jiný  doku- ment,  z  něhož  bude  vyplývat,  do  které  z  dnešních parcel nemovitá věc, která je předmětem  nároku,  nebo její část zasahuje.

(6) Jménem   oprávněné   osoby   uvedené   v  §  3 písm. b) a c), pokud  neuplatnila nárok sama, může ná- rok  na vydání  věci uplatnit  jí přímo  nadřízená  práv- nická osoba, popřípadě  registrovaná církev a nábožen- ská společnost,  která tuto  osobu  zřídila nebo založila, nebo jíž byla tato osoba součástí.

(7) Vydání movitých věcí nebrání, jestliže povinná osoba  movitou   věc  neeviduje  jako  samostatnou   věc nebo  jako  majetek  podle  zákona  o  účetnictví,  nýbrž ve zvláštních evidencích podle jiných právních před- pisů13).

(8) Tímto zákonem není dotčeno právo oprávně- ných osob na soudní a jinou právní ochranu  proti  ko- mukoli,   kdo   drží   původní   majetek   registrovaných církví a náboženských společností.

(9) Práva a povinnosti  zakladatele  Náboženské matice vykonává  ode dne nabytí  účinnosti  tohoto  zá- kona Církev římskokatolická.

(10) Tento   zákon   se  nevztahuje   na  Katedrálu sv. Víta, Václava a Vojtěcha nacházející se na pozemku parc.  č. 4 o  výměře  5 005 m2   a pozemku  parc.  č. 5 o výměře 502 m2  v obci Praha, katastrálním území Hradčany,   včetně  těchto  pozemků.   Tento  zákon  se rovněž  nevztahuje  na budovu  č.p. 37 nacházející se na pozemku  parc.  č. 85 o  výměře  776 m2   a na budovu

č.p. 48 nacházející se na pozemku  parc. č. 6 o výměře

982 m2  v obci Praha, katastrálním území Hradčany, včetně těchto pozemků.

(11) Povinné  osoby  předkládají  na stanoveném formuláři Ministerstvu  kultury  údaje z účetnictví o vě- cech  vydaných  podle  tohoto   zákona,  a  to  vždy  do


konce  února  kalendářního   roku  za  předchozí  kalen- dářní  rok.  Vzor  formuláře,  na  kterém  se předkládají

údaje podle věty první, stanoví vyhláška, kterou vydá Ministerstvo  kultury  v dohodě  s Ministerstvem financí a Českým  statistickým  úřadem.

 

§ 19

Zrušovací ustanovení

 

Zrušuje se:

 

1. Zákon  č. 218/1949 Sb., o hospodářském zabezpe-

čení církví a náboženských společností  státem.

 

2. Zákon č. 16/1990 Sb., kterým se mění zákon č. 218/

/1949 Sb., o hospodářském zabezpečení církví a ná- boženských společností  státem.

3. Zákon   č.  522/1992  Sb.,  kterým   se  mění  zákon

č.  218/1949   Sb.,  o   hospodářském  zabezpečení církví a náboženských společností státem, ve znění zákona  č. 16/1990 Sb.

4. Nařízení  vlády č. 36/1971 Sb., kterým se zrušují některá ustanovení vládních nařízení upravujících hospodářské  zabezpečení církví a náboženských společností  státem.

5. Nařízení  vlády č. 566/2006 Sb., o úhradě osobních požitků  duchovních  církví a náboženských společ- ností.

 

 

Č ÁST  DRUHÁ

 

Změna  zákona o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby

 

§ 20

 

V § 3 zákona  č. 92/1991 Sb., o podmínkách  pře- vodu majetku státu na jiné osoby, se odstavec 1 včetně poznámky  pod čarou č. 1 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 2.

 

 

Č ÁST  T Ř ETÍ

 

Změna  zákona o úpravě vlastnických vztahů

k půdě  a jinému  zemědělskému majetku

 

§ 21

 

V zákoně  č. 229/1991 Sb., o úpravě  vlastnických vztahů  k  půdě  a  jinému  zemědělskému  majetku,  ve

 

 

 

 

 

 

 

znění  zákona  č. 42/1992  Sb., zákona  č. 93/1992  Sb., zákona  č. 39/1993 Sb., zákona  č. 183/1993 Sb., nálezu

Ústavního  soudu, vyhlášeného pod č. 131/1994 Sb., ná- lezu  Ústavního  soudu,  vyhlášeného  pod  č. 166/1995

Sb., nálezu  Ústavního  soudu,  vyhlášeného  pod  č. 29/

/1996 Sb., zákona  č. 30/1996 Sb., zákona  č. 139/2002

Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 253/2003 Sb., zákona  č. 354/2004 Sb., nálezu  Ústavního  soudu,  vy- hlášeného   pod   č.  272/2005   Sb.,  nálezu   Ústavního soudu,   vyhlášeného   pod   č.  531/2005   Sb.,  zákona

č.  131/2006   Sb.,  zákona   č.  178/2006   Sb.,  zákona

č. 254/2011 Sb. a zákona č. 89/2012 Sb., se § 29 zrušuje.

 

 

Č ÁST  Č TVRTÁ

 

Změna  zákona o daních  z příjmů

 

§ 22

 

V § 18 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění  zákona  č. 157/1993  Sb., zákona  č. 323/1993

Sb., zákona  č. 114/1994  Sb., zákona  č. 259/1994  Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona

č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 492/

/2000 Sb., zákona  č. 483/2001 Sb., zákona  č. 162/2003

Sb., zákona  č. 438/2003  Sb., zákona  č. 562/2004  Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona

č. 342/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 261/

/2007  Sb. a zákona  č. 296/2007  Sb., se na konci  od- stavce 4 tečka nahrazuje  čárkou  a doplňuje  se písme- no e), které zní:

„e) z bezúplatného nabytí nemovitosti a movité věci podle zákona o majetkovém vyrovnání  s církvemi a náboženskými společnostmi a z jejich prvního prodeje.“.

 

Č ÁST  PÁTÁ Změna zákona o církvích

a náboženských společnostech

 

§ 23

 

Zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vy- znání  a postavení  církví  a náboženských  společností a o změně některých  zákonů (zákon o církvích a ná- boženských společnostech), ve znění nálezu Ústavního soudu,  vyhlášeného  pod  č. 4/2003 Sb., zákona  č. 562/

/2004 Sb., zákona  č. 495/2005 Sb., zákona  č. 296/2007

Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zá- kona č. 227/2009 Sb., zákona č. 375/2011 Sb. a zákona

č. 420/2011 Sb., se mění takto:


1. V § 7 odst. 1 se písmeno  c) včetně poznámky pod čarou č. 6 zrušuje.

 

Dosavadní písmena d) až f) se označují jako písmena c)

až e).

 

2. V § 7 odst. 2 a 3, § 11 odst. 3 a 4 a v § 18 odst. 1 písm. f) se slova „a) až e)“ nahrazují  slovy „a) až d)“.

 

3. Část pátá se včetně nadpisu zrušuje.

 

 

Č ÁST  Š ESTÁ

 

Změna  zákona, kterým se mění  některé zákony v souvislosti  s přijetím školského  zákona

 

§ 24

 

V zákoně č. 562/2004 Sb., kterým se mění některé zákony  v souvislosti  s přijetím  školského  zákona,  ve znění zákona č. 264/2006 Sb., se část první včetně nad- pisu zrušuje.

 

 

Č ÁST  SEDMÁ

 

Změna  zákona o správních poplatcích

 

§ 25

 

Příloha zákona č. 634/2004 Sb., o správních po- platcích,  ve  znění  zákona   č.  217/2005  Sb.,  zákona

č.  228/2005   Sb.,  zákona   č.  357/2005   Sb.,  zákona

č.  361/2005   Sb.,  zákona   č.  444/2005   Sb.,  zákona

č. 545/2005 Sb., zákona  č. 553/2005 Sb., zákona  č. 48/

/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona

č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/

/2006 Sb., zákona  č. 138/2006 Sb., zákona  č. 161/2006

Sb., zákona  č. 179/2006  Sb., zákona  č. 186/2006  Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona

č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/

/2006 Sb., zákona  č. 575/2006 Sb., zákona  č. 106/2007

Sb., zákona  č. 261/2007  Sb., zákona  č. 269/2007  Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona

č. 38/2008 Sb., zákona  č. 130/2008 Sb., zákona  č. 140/

/2008 Sb., zákona  č. 182/2008 Sb., zákona  č. 189/2008

Sb., zákona  č. 230/2008  Sb., zákona  č. 239/2008  Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona

č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/

/2008 Sb., zákona  č. 312/2008 Sb., zákona  č. 382/2008

Sb., zákona  č. 9/2009 Sb., zákona  č. 141/2009 Sb., zá- kona č. 197/2009 Sb., zákona  č. 206/2009 Sb., zákona

č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/

/2009 Sb., zákona  č. 301/2009 Sb., zákona  č. 346/2009

 

 

 

 

Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona

č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/

/2010 Sb., zákona  č. 30/2011 Sb., zákona  č. 105/2011

Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona

č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/

/2011 Sb., zákona  č. 262/2011 Sb., zákona  č. 300/2011

Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 344/2011 Sb., zákona č. 349/2011 Sb., zákona

č. 350/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 367/

/2011 Sb., zákona  č. 428/2011 Sb., zákona  č. 457/2011

Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona  č. 19/2012 Sb., zákona  č. 37/2012 Sb., zákona

č. 53/2012 Sb., zákona  č. 119/2012 Sb., zákona  č. 169/

/2012 Sb., zákona  č. 172/2012 Sb., zákona  č. 202/2012

Sb., zákona  č. 221/2012  Sb., zákona  č. 225/2012  Sb. a zákona  č. 375/2012 Sb., se mění takto:

 

1. V položce  3 se do  ustanovení  „Osvobození“

doplňuje  bod 4, který zní:

 

„4.  Od  poplatku  podle  písmene  a) této  položky jsou osvobozeny  registrované církve a náboženské spo- lečnosti, právnické osoby zřízené nebo založené jako součásti registrovaných  církví a náboženských společ- ností, právnické  osoby  zřízené  nebo  založené  za úče- lem podpory činnosti registrované církve a náboženské společnosti k duchovním, pastoračním, charitativním, zdravotnickým,  vzdělávacím   nebo   administrativním

účelům a Náboženská matice, souvisí-li úkon  s prová- děním  zákona  č. 428/2012  Sb., o majetkovém  vyrov- nání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých   zákonů   (zákon   o  majetkovém   vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi).“.

 

2. V položce  4 se do  ustanovení  „Osvobození“

doplňuje  bod 3, který zní:

 

„3.  Od poplatku  podle této položky  jsou osvobo- zeny   registrované   církve  a  náboženské   společnosti a právnické osoby zřízené nebo založené jako součásti registrovaných  církví a náboženské společnosti, práv- nické osoby zřízené nebo založené za účelem podpory

činnosti  registrované  církve a náboženské  společnosti k duchovním, pastoračním, charitativním, zdravotnic- kým, vzdělávacím nebo administrativním  účelům a Ná- boženská  matice, souvisí-li úkon s prováděním  zákona

č. 428/2012  Sb., o  majetkovém  vyrovnání  s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých  zá- konů (zákon o majetkovém vyrovnání  s církvemi a ná- boženskými  společnostmi).“.


3. V položce 16 se vkládá nové ustanovení „Osvo- bození“,  které zní:

 

„Osvobození

 

Od poplatku  podle této položky  jsou osvobozeny registrované církve a náboženské společnosti, právnické osoby zřízené nebo založené jako součásti registrova- ných církví a náboženských společností, právnické oso- by zřízené  nebo založené  za účelem podpory činnosti registrované církve a náboženské společnosti k duchov- ním, pastoračním,  charitativním, zdravotnickým, vzdě- lávacím nebo administrativním  účelům a Náboženská matice,  souvisí-li  úkon  s prováděním  zákona  č. 428/

/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání  s církvemi a nábo-

ženskými společnostmi a o změně některých  zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a nábožen- skými společnostmi).“.

 

4. V  položce   119  v  ustanovení   „Osvobození“

bod 2 zní:

 

„2. Od  poplatku  podle této položky  jsou osvobo- zeny registrované církve a náboženské  společnosti, právnické osoby zřízené nebo založené jako součásti registrovaných  církví a náboženských společností, právnické osoby zřízené nebo založené za účelem pod- pory činnosti registrované církve a náboženské  společ- nosti k duchovním, pastoračním, charitativním, zdra- votnickým, vzdělávacím nebo administrativním  účelům a Náboženská matice, dále občanská sdružení  a odbo- rové organizace5) a Pozemkový  fond České republiky, jde-li o úkony spojené s převodem nemovitého majetku z vlastnictví České republiky,  a Lesy České republiky, s. p., souvisí-li úkon  s prováděním  zákona  č. 428/2012

Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a nábožen- skými společnostmi  a o změně některých  zákonů  (zá- kon o majetkovém vyrovnání s církvemi a nábožen- skými společnostmi).“.

 

5. V  položce   120  v  ustanovení   „Osvobození“

bod 2 zní:

 

„2.  Od poplatku  podle této položky  jsou osvobo- zeny registrované církve a náboženské  společnosti, právnické osoby zřízené nebo založené jako součásti registrovaných  církví a náboženských společností, právnické osoby zřízené nebo založené za účelem pod- pory činnosti registrované církve a náboženské  společ- nosti k duchovním, pastoračním, charitativním, zdra- votnickým, vzdělávacím nebo administrativním  účelům a Náboženská matice, dále občanská sdružení  a odbo- rové organizace5), jde-li o úkony spojené s převodem nemovitého  majetku z vlastnictví České republiky.“.

 

 

 

Č ÁST  OSMÁ

 

ÚČINNOST

 

§ 26

 

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013 s výjimkou  ustanovení  § 13, které  nabývá  účinnosti dnem jeho vyhlášení.

 

 

Němcová v. r.

 

Nečas v. r.

 

Trascina file per caricare