Treaty of cooperation on education and culture 2000

The measure is available in the following languages:

Accordo tra la Santa Sede e la Repubblica della Lituania sulla cooperazione nell’istruzione e nella cultura

Vilnius il 5 maggio 2000

La Santa Sede e la Repubblica della Lituania (di seguito definite le "Parti contraenti") al fine di regolare le relazioni tra la Chiesa Cattolica e la Repubblica della Lituania in tema di istruzione e cultura;

la Santa Sede, in conformità ai documenti del Concilio Vaticano II, in particolare alla dichiarazione Gravissimum educationis, ed altresì alle norme del Codice di Diritto Canonico, e la Repubblica della Lituania, in conformità alla sua Costituzione;

riconoscendo i principi di libertà di coscienza e di religione come sanciti e proclamati dalla comunità internazionale;

considerando l’importante contributo morale, culturale e storico della Chiesa cattolica nella vita della Nazione;

riconoscendo che in Lituania i Cattolici costituiscono la più numerosa comunità religiosa tra quelle riconosciute in Lituania dallo Stato;

hanno convenuto quanto segue:

1. La Repubblica della Lituania, sostenendo il principio della libertà di religione e riconoscendo il naturale diritto dei genitori di provvedere all’educazione religiosa dei loro figli, per l’insegnamento della religione Cattolica in tutte le scuole di istruzione generale statali e comunali, crea le stesse condizioni previste per l’insegnamento delle altre materie curriculari.

2. Su richiesta dei genitori o dei tutori negli istituti di istruzione prescolastici statali o comunali sono previste le condizioni per l'insegnamento dell’educazione Cattolica .

3. Tutti gli istituti educativi e le istituzioni di studio garantiscono il rispetto delle convinzioni religiose, dei simboli e dei valori.

1. Garantendo il rispetto della libertà di coscienza, a ciascuno è garantito il diritto di scegliere liberamente l'insegnamento della religione o dell'etica come materie per l'educazione morale richiesta. Tale scelta non può dar luogo a discriminazioni.

2. Per gli studenti che frequentano la scuola fino all'età indicata nelle leggi della Repubblica della Lituania, il diritto di scegliere l'insegnamento di religione o etica è riservato ai loro genitori o tutori. Gli studenti che hanno raggiunto l’età indicata nelle leggi della Repubblica della Lituania hanno il diritto di decidere indipendentemente la loro educazione religiosa.

3. Agli studenti sottoposti alla tutela dello Stato o della municipalità è garantito il diritto di studiare la religione Cattolica, a patto che il Cattolicesimo sia la fede professata dai loro genitori o parenti.

1. I certificati abilitanti all’insegnamento della religione Cattolica sono rilasciati in ossequio alla procedura prescritta dalle leggi della Repubblica della Lituania, in conformità alle norme della Conferenza Episcopale della Lituania.

2.Gli insegnanti di religione Cattolica devono avere l’autorizzazione scritta (missio canonica) dal Vescovo del luogo. Tale autorizzazione costituisce un requisito necessario della qualificazione richiesta per l’esercizio della professione. Dal momento in cui l’autorizzazione è revocata, l’insegnante perde il diritto di insegnare la religione Cattolica. La procedura di notifica della revoca dell’autorizzazione sarà definita con un separato accordo tra le competenti autorità della Repubblica della Lituania e la Conferenza Episcopale della Lituania.

Gli insegnanti di religione nelle scuole statali o municipali hanno gli stessi diritti e doveri degli insegnanti delle altre materie.

1. Negli istituti di istruzione nei quali la religione Cattolica è insegnata come materia di formazione morale, gli insegnanti e gli studenti di religione Cattolica godono delle stesse opportunità degli insegnanti e degli studenti di altre materie per quanto concerne lo svolgimento di attività extracurriculari, utilizzando edifici e risorse scolastici.

2. Apprezzando il contributo della Chiesa Cattolica all’educazione dei giovani, la Repubblica della Lituania agevola le attività delle organizzazioni giovanili Cattoliche, concedendo a dette organizzazioni le stesse opportunità di utilizzare edifici e risorse degli istituti di educazione statali o municipali previste per le altre organizzazioni giovanili pubbliche, registrate in conformità alla procedura descritta dagli atti legali della Repubblica della Lituania.

La Chiesa Cattolica può organizzare corsi ed impegnarsi nell’istruzione spirituale-religiosa nelle università o in altri istituti di istruzione superiore in accordo con l’amministrazione di questi istituti.

1. La preparazione dei programmi di insegnamento di religione Cattolica, i libri di testo e gli altri materiali didattici per gli istituti di istruzione, sono definiti dalla Conferenza Episcopale della Lituania, con la cooperazione dell'organismo competente della Repubblica della Lituania. I testi preparati devono essere approvati per l'uso dalla Conferenza Episcopale della Lituania e dall'organismo competente della repubblica della Lituania.

2. La preparazione e la pubblicazione dei libri di testo di religione Cattolica sono finanziati in conformità con la procedura generale prevista dall'organismo competente della Repubblica della Lituania, con la cooperazione della Conferenza Episcopale della Lituania.

1. Gli organismi autorizzati delle Parti Contraenti, ciascuno nell’ambito della propria competenza, assicurano che i contenuti ed i metodi di insegnamento della religione Cattolica sono conformi ai requisiti stabiliti dalla Chiesa Cattolica e dalla Repubblica della Lituania.

2. Le qualificazioni professionali degli insegnanti di religione Cattolica e la loro attività vengono valutate in conformità alla procedura prescritta dalle leggi della Repubblica della Lituania con la partecipazione dei rappresentanti della Conferenza Episcopale della Lituania.

8. La Chiesa Cattolica ha il diritto di creare istituti di istruzione di diversi tipi e livelli o di essere tra i fondatori di tali istituti. Questi sono creati dopo avere ricevuto l’autorizzazione scritta dell'autorità competente della Chiesa Cattolica e in conformità alle leggi della Repubblica della Lituania. L’istruzione in tali istituti è impartita nel rispetto della dottrina della Chiesa, mentre le materie di istruzione generale sono insegnate in conformità al programma approvato dall'organo competente della Repubblica della Lituania.

1. Gli istituti di educazione statali o comunali creati insieme alla Chiesa Cattolica, così come i programmi di istruzione generali, all’interno di istituti di istruzione Cattolici non statali e non municipali, sono finanziati con fondi di bilancio assegnati a ciò, in accordo con la procedura descritta dal Governo della Repubblica della Lituania o da un'istituzione da esso riconosciuta, nella stessa misura degli istituti statali o comunali dello stesso tipo o livello.

2. Programmi supplementari degli istituti di educazione Cattolica non statali sono finanziati dall'istituto di finanziamento.

10.

1. Le Parti Contraenti riconoscono reciprocamente i diplomi e le qualifiche accademiche di istruzione a livello universitario.

2. Gli organi competenti delle Parti Contraenti si informeranno reciprocamente circa il riconoscimento delle qualificazioni.

3. La Repubblica della Lituania riconosce i diplomi e le qualifiche accademiche rilasciate dalla Facoltà di Teologia che ha operato nell’ambito del Seminario Interdiocesano in Kaunas nel 1940-1991.

4. Nell’assegnare i contributi alle scuole statali post-secondarie (incluse le Università), la Repubblica della Lituania prevede sussidi alle scuole di formazione per gli insegnanti di religione Cattolica, così come agli istituti pubblici di istruzione post-secondaria, inclusi quelli nei quali esistono facoltà di teologia Cattolica, centri e dipartimenti di studi religiosi.

11.

1. La competente autorità della Chiesa stabilisce seminari diocesani ed interdiocesani per la preparazione spirituale ed intellettuale dei seminaristi. I diplomi di istruzione superiore rilasciati dai seminari sono riconosciuti dalla Repubblica della Lituania, purché il livello degli studi soddisfi i requisiti di qualificazione stabiliti per l’istruzione superiore.

2. I professori e gli studenti dei seminari hanno gli stessi diritti e doveri dei professori e degli studenti degli altri istituti di istruzioni di medesimo livello.

3. La Repubblica della Lituania assicura il finanziamento ai seminari Cattolici. La cifra è fissata con un separato accordo tra le autorità competenti della Repubblica della Lituania e della Conferenza Episcopale della Lituania.

12.

1. Avendo riguardo al diritto dei cittadini alla libertà di informazione, la Chiesa Cattolica ha diritto di accesso ai mass media pubblici. I programmi radiofonici e televisivi cattolici sono trasmessi in conformità ad un separato accordo tra la Conferenza Episcopale della Lituania e la competente autorità della Repubblica della Lituania.

2. La Chiesa Cattolica ha il diritto di costituire e possedere proprie reti televisivi, in conformità con le norme del codice di Diritto Canonico e con gli atti legali della Repubblica della Lituania.

3. Nel rispetto del principio della libertà di religione, la Repubblica della Lituania e la Chiesa Cattolica cooperano per garantire il rispetto di convinzioni e fedi religiose, valori etici e religiosi, simboli religiosi e oggetti sacri nei media e nella vita pubblica.

13.

1. Poiché il patrimonio culturale e storico della Chiesa Cattolica è una parte importante dell’eredità nazionale, la Chiesa Cattolica e la Repubblica della Lituania continuano a cooperare per preservare tale eredità.

2. Gli archivi della Chiesa Cattolica, che furono espropriati tra il 15 giugno 1940 e l’11 marzo 1990, sono conservati attualmente negli Archivi statali per assicurarne l'integrità. I rappresentanti autorizzati della Chiesa Cattolica hanno il diritto di accedervi liberamente, di studiarne e di pubblicare il materiale in essi contenuto, senza spese.

3. Le condizioni di amministrazione e di conservazione dei summenzionati archivi, così come la procedura per la richiesta di informazioni sui documenti disponibili, sono definite da un separato accordo tra la Conferenza Episcopale della Lituania e l’istituzione autorizzata della Repubblica della Lituania.

4. La Conferenza Episcopale della Lituania e l’organismo autorizzato dalla Repubblica della Lituania creano una commissione permanente bilaterale per svolgere i seguenti compiti:

- definire il futuro status del patrimonio culturale mobiliare ed immobiliare che fu espropriato tra il 15 giugno 1940 e l’11 marzo 1990, avendo riguardo al loro valore religioso;

- redigere un elenco del patrimonio culturale mobiliare ed immobiliare per ricevere i finanziamenti dallo Stato, necessari per la conservazione e il restauro;

- fare e aggiornare in maniera regolare elenchi del patrimonio culturale mobiliare ed immobiliare al fine di ricevere finanziamenti statali in base alle priorità.

5. La Chiesa Cattolica, desiderando che il suo patrimonio culturale continui ad essere fruito pubblicamente, assicura che le persone interessate possono studiarlo e utilizzarlo per fare ricerche.

14.

Qualsiasi divergenza possa sorgere in futuro circa l’interpretazione o l’applicazione del presente Accordo, le Parti Contraenti procederanno di comune accordo ad una soluzione amichevole.

15.

Questo Accordo entrerà in vigore dal momento della reciproca notifica del compimento da parte delle Parti Contraenti delle procedure necessarie per la loro entrata in vigore.

Redatto a Vilnius il 5 maggio 2000, in due copie in Inglese e in Lituano, entrambi i testi fanno ugualmente fede.

©FB

Trascina file per caricare

Smlouva mezi Svatým stolcem a Litevskou republikou o spolupráci v oblasti vzdělávání a kultury Svatý stolec a Litevská republika

(dále uváděni jako „Smluvní strany“);

s cílem upravit vztahy mezi Katolickou církví a Litevskou republikou v oblasti vzdělávání a kultury;

Svatý stolec jednaje v souladu s dokumenty Druhého vatikánského koncilu, zejména s Deklarací Gravissimum educationis, jakož i s normami kanonického práva a Litevská republika, jednajíc v souladu se svou Ústavou;

berouce principy svobody svědomí a náboženského vyznání za uznaná a vyhlášená mezinárodním společenstvím;

berouce zřetel na důležité mravní, kulturní a historické přispění Katolické církve národnímu životu;

uznávajíce že litevští katolíci tvoří největší komunitu mezi tradičními náboženskými společenstvími v Litvě, které jsou uznány státem.

se dohodli na následujícím:

Článek 1

1. Litevská republika podporujíc princip svobody náboženství a uznávajíc přirozené právo rodičů zajistit svým dětem náboženskou výchovu, vytvoří stejné podmínky pro výuku katolického náboženství ve státních a městských školách všeobecného vzdělávání, jako pro výuku jiných studijních předmětů.

3. Na žádost rodičů nebo opatrovníků státní nebo městská předškolní vzdělávací zařízení poskytnou podmínky pro katolickou výchovu.

3. Všechny vzdělávací zařízení a studijní instituce zaručí úctu k náboženskému přesvědčení, symbolům a hodnotám.

Článek 2

1. Majíce v úctě svobodu svědomí, každý má zaručené právo si svobodně zvolit vyučovací hodiny v náboženství nebo etice jako předmět požadované morální výchovy. Takový výběr nesmí být důvodem diskriminace.

2. U studentů až do věku určeného právními předpisy Litevské republiky mají právo rozhodovat o náboženské výchově nebo etice jejich rodiče nebo opatrovníci. Studenti, kteří dosáhli věku určeného právními předpisy Litevské republiky, mají právo nezávislého rozhodování pokud jde o náboženskou výchovu.

3. Studentům pod opatrovnictvím státu nebo místní samosprávy bude zaručeno právo studovat katolické náboženství, za předpokladu, že katolictví je vírou praktikovanou jejich rodinami nebo příbuznými.

Článek 3

1. Kvalifikační oprávnění vyučovat katolické náboženství bude uděleno v souladu s právními předpisy Litevské republiky s povinným náležitým respektováním norem Litevské biskupské konference.

2. Učitelé katolického náboženství musí mít písemné oprávnění (missio canonica) místního biskupa. Takové oprávnění představuje nepostradatelnou část kvalifikačních požadavků pro toto zaměstnání. Je-li toto oprávnění odebráno, ztrácí učitel právo vyučovat katolické náboženství. Způsob oznámení o odebrání oprávnění bude stanoven zvláštní dohodou mezi příslušným orgánem Litevské republiky a Litevskou biskupskou konferencí.

3. Učitelé náboženství na státních nebo obecních školách mají stejná práva a povinnosti jako učitelé jiných předmětů.

Článek 4

1. Ve vzdělávacích zařízeních, kde je katolické náboženství vyučováno jako předmět etické výchovy, požívají učitelé a studenti katolického náboženství stejných možností přístupu k mimoškolním aktivitám, využívání školských zařízení a zdrojů, jako učitelé a studenti jiných předmětů.

2. Uznávajíc přispění Katolické církve ke vzdělávání mládeže bude Litevská republika podporovat činnost Katolických organizací mládeže, zajišťujíc tyto organizace stejnými možnostmi využívání státních zařízení a zdrojů nebo obecních vzdělávacích zařízení jako jiné organizace mladých registrované v souladu s právními předpisy Litevské republiky.

Článek 5

Katolická církev může pořádat kurzy a být činná v duchovně-náboženské výchově na univerzitách a jiných zařízeních vyššího vzdělávání po dohodě s vedením těchto institucí.

Článek 6

1. Příprava programů pro výuku katolického náboženství, učebnic a jiných didaktických materiálů pro vzdělávací instituce bude organizována Litevskou biskupskou konferencí ve spolupráci s příslušným orgánem Litevské republiky. Připravené učebnice budou schváleny k použití Litevskou biskupskou konferencí a příslušným orgánem Litevské republiky.

2. Příprava a tisk učebnic katolického náboženství budou financovány v souladu s obecným postupem určeným příslušným orgánem Litevské republiky ve spolupráci s Litevskou biskupskou konferencí.

Článek 7

1. Příslušné orgány Smluvních stran, každý v rámci své kompetence, zajistí, aby metody výuky katolického náboženství odpovídaly požadavkům stanoveným Katolickou církví a Litevskou republikou.

2. Odborná způsobilost učitelů katolického náboženství bude hodnocena a jejich práce bude kontrolována v souladu s právními předpisy Litevské republiky za společné účasti zástupců Litevské biskupské konference.

Článek 8

Katolická církev má právo zřizovat vzdělávací zařízení různých druhů a stupňů nebo být jedním ze zřizovatelů těchto institucí. Tato zařízení mohou být zřízena po obdržení písemného souhlasu oprávněného orgánu Katolické církve a v souladu s právními předpisy Litevské republiky. Vzdělávání v těchto zařízeních musí být řízeno v souladu s katolickou naukou, přičemž předměty všeobecného vzdělání musí být vyučovány v souladu s programem schváleným oprávněnými institucemi Litevské republiky.

Článek 9

1. Státní a obecní vzdělávací instituce založené společně s Katolickou církví, stejně jako programy poskytující vzdělávání podle obvyklých obecných standardů v nestátních a ne-obecních katolických institucích, budou financovány z přidělených rozpočtových fondů v souladu s pravidly předepsanými vládou Litevské republiky nebo jejích příslušných orgánů, na stejné úrovni jako státní nebo obecní zařízení odpovídajícího druhu a stupně.

2. Doplňkové programy nestátních katolických vzdělávacích zařízení budou financovány zakládajícími institucemi.

Článek 10

1. Smluvní strany vzájemně uznávají diplomy a dosaženou akademickou kvalifikaci ve vzdělání na univerzitní úrovni.

2. Příslušné orgány Smluvních stran si vymění informace o pravidlech uznávání kvalifikace.

3. Litevská republika uznává diplomy a akademickou kvalifikaci udělené Teologickou fakultou, která byla činná v rámci inter-diecézního semináře v městě Kaunas v letech 1940 - 1991.

4. Při přidělování podpor státním školám třetího stupně (včetně univerzit) bude Litevská republika taktéž zajišťovat podpory školám připravujícím učitele katolického náboženství, jakož i veřejným institucím třetího vzdělávacího stupně včetně těch kde jsou zřízeny katolické teologické fakulty, střediska a oddělení náboženských studií.

Článek 11

1. Příslušný orgán církve může ustanovit diecézní a inter-diecézní semináře pro duchovní a intelektuální přípravu kandidátů kněžství. Diplomy vyššího vzdělání udělené semináři budou uznávány Litevskou republikou za předpokladu, že úroveň studií bude odpovídat kvalifikačním požadavkům stanovených pro vyšší vzdělání.

2. Profesoři a studenti seminářů mají stejná práva a stejné povinnosti jako profesoři a studenti v jiných vzdělávacích zařízeních odpovídajícího stupně.

3. Litevská republika bude podporovat katolické semináře. Jejich počet bude upraven ve zvláštní dohodě mezi příslušnými orgány Litevské republiky a Litevskou biskupskou konferencí.

Článek 12

1. S ohledem na právo občanů na informace, Katolická církev má právo přístupu do masmédií. Katolické rozhlasové a televizní pořady budou vysílány na základě zvláštní dohody mezi Litevskou biskupskou konferencí a oprávněnými orgány Litevské republiky.

2. Katolická církev má právo zřizovat a držet své vlastní komunikační sítě v souladu s kanonickým právem a právními předpisy Litevské republiky.

3. Majíc v úctě princip svobody náboženského vyznání, Litevská republika a Katolická církev budou spolupracovat za účelem zajištění úcty k náboženskému přesvědčení a víře, etickým a náboženským hodnotám, náboženským symbolům a posvátným objektům v médiích v rámci veřejného života.

Článek 13

1. Kulturní a historické dědictví Katolické církve je důležitou součástí národního dědictví, a proto Katolická církev a Litevská republika budou pokračovat ve spolupráci ze účelem zachování tohoto dědictví.

2. Archivy Katolické církve, které byly vyvlastněny mezi 15. červnem 1940 a 11. březnem 1990 a které jsou v současné době uloženy ve Státním archivu, tam zůstanou v úschově. Oprávnění zástupci Katolické církve mají právo na volný přístup, vyhledávání a publikaci materiálů z těchto archivů bez poplatků.

3. Podmínky pro správu a úschovu výše zmíněných archivů, stejně jako forma žádosti o informace o dostupných dokumentech, budou ujednány ve zvláštní dohodě mezi Litevskou biskupskou konferencí a příslušným orgánem Litevské republiky.

4. Litevská biskupská konference a příslušné orgány Litevské republiky zřídí stálou dvoustrannou komisi s cílem zajistit následující úkoly:

rozhodnout o budoucím postavení movitých a nemovitých kulturních pokladů, které byly vyvlastněny mezi 15. červnem 1940 a 11. březnem 1990, přičemž bude brán ohled na jejich náboženský význam;

vypracovat seznamy movitých a nemovitých kulturních pokladů za účelem plného financování státem jejich konzervace a restaurování;

vypracovat a pravidelně obnovovat základní seznamy movitých a nemovitých kulturních pokladů za účelem obdržení státní podpory podle jejich významu.

5. Katolická církev, přejíc si, aby její kulturní dědictví bylo i nadále přístupné veřejnosti, zajistí, aby osoby, které se o něj zajímají, měly možnost jej studovat a zkoumat.

Článek 14

V případě jakýchkoli budoucích neshod týkajících se výkladu nebo aplikace této smlouvy, Smluvní strany budou postupovat společným úsilím ke smírnému řešení.

Článek 15

Tato smlouva vstoupí v platnost okamžikem vzájemné notifikace Smluvními stranami o splnění podmínek týkajících se procesu nutného pro její vstup v platnost.

Dáno ve Vilniusu, 5. května 2000 ve dvou vyhotoveních v anglickém a litevském jazyce, přičemž oba texty jsou si rovné.

za Svatý stolec:

Erwin Josef Ender,

apoštolský nuncius

za Litevskou republiku:

Algirdas Sadargas.

ministr zahraničních věcí

© FB

Trascina file per caricare

CONVENTIO INTER SANCTAM SEDEM ET LITUANIAE REM PUBLICAM DE COOPERATIONE IN INSTITUTIONE ET CULTURA

AGREEMENT BETWEEN THE HOLY SEE AND THE REPUBLIC OF LITHUANIA ON CO-OPERATION IN EDUCATION AND CULTURE

The Holy See and the Republic of Lithuania (hereinafter referred to as the "Contracting Parties");

in order to regúlate relations between the Catholic Church and the Republic of Lithuania in the sphères of éducation and culture;

the Holy See, acting in accordance with the documents of the Second Vatican Council, particularly its déclaration Gravissimum educationis, as well as the norms of Canon Law, and the Republic of Lithuania, acting in accordance with its Constitution;

holding the principies of freedom of conscience and religion as recognised and proclaimed by the international community;

having regard to the important moral, cultural and historie contribution of the Catholic Church to the Nation's life;

acknowledging that in Lithuania Catholics constitute the largest community among the traditional religious communities in Lithuania recognised by the State;

have agreed on the following:

Article 1

1. The Republic of Lithuania, upholding the principie of freedom of religion and acknowledging the natural right of parents to provide their children with religious éducation, shall create the same conditions for teaching the Catholic religion in all State and municipal schools of general éducation as for teaching other curriculum subjects.

2. At the request of parents or guardians State or municipal pre-school educational establishments shall be provided with conditions for Catholic éducation.

3. Ali educational establishments and study institutions shall guarantee respect for religious convictions, symbols and values.

Article 2

1. Holding in respect freedom of conscience, everybody shall have a guaranteed right to choose freely classes in religion or ethics as subject for required moral éducation. Such a choice shall not be ground for discrimination.

2. For students attending school up to the age indicated in the legal acts of the Republic of Lithuania the right to choose classes in religion or ethics shall be reserved to their parents or guardians. Students who have reached the age indicated in the legai acts of the Republic of Lithuania shall have the right to decide independently regarding religious éducation.

3. Students under the guardianship of the State or municipality shall be guaranteed the right to study the Catholic religion, provided that Catholicism is the faith professed by their families or relatives.

Article 3

1. The qualifying certificate for teaching the Catholic religion shall be granted in accordance with the procedure prescribed by the legai acts of the Republic of Lithuania with due regard to the norms of the Conference of Lithuanian Bishops.

2. Teachers of the Catholic religion must have the written authorisation (missio canonica) of the locai Bishop. Such authorisation constitutes an indispensable part of the qualification requirements for the profession. From the moment when the authorisation is withdrawn, a teacher shall lose the right to teach the Catholic religion. The procedure for the notification of the withdrawal of the authorisation shall be established by a separate agreement between the authorised institution of the Republic of Lithuania and the Conference of Lithuanian Bishops.

3. Teachers of religion in State or municipal schools have the same rights and duties as teachers of other subjects.

Article 4

1. In educational establishments where the Catholic religion is taught as a subject of moral training, teachers and students of the Catholic religion shall en joy the same opportunities as teachers and students of other subjects as regards the development of extra-curricular activities, using the school premises and resources.

2. Appreciating the contribution of the Catholic Church to the éducation of youth, the Republic of Lithuania shall support the activities of Catholic youth organisations, providing said organisations with the same possibilities to use premises and resources of the State or municipal educational institutions as other public youth organisations registered in accordance with the procedure prescribed by the legal acts of the Republic of Lithuania.

Artide 5

The Catholic Church may organise courses and engage in spiritual-religious éducation in universities and other establishments of higher éducation in agreement with the administration of these institutions.

Article 6

1. The préparation of programmes for teaching the Catholic religion, textbooks and other didactical materials for institutions of éducation shall be örganised by the Conference of Lithuanian Bishops, in co-operation with the compétent institution of the Republic of Lithuania. The prepared textbooks shall be approved for use by the Conference of Lithuanian Bishops and by the compétent institution of the Republic of Lithuania.

2. The préparation and printing of textbooks on the Catholic religion shall be financed in accordance with the general procedure established by the compétent institution of the Republic of Lithuania, in co-operation with the Conference of Lithuanian Bishops.

Article 7 

Each within its compétence, the authorised institutions of the Contracting Parties shall ensure that the contents and methods of teaching the Catholic religion comply with the requirements established by the Catholic Church and the Republic of Lithuania.

2. Professional qualifications of teachers of the Catholic religion shall be assessed and their work shall be supervised in accordance with the procedure prescribed by the legal acts of the Republic of Lithuania with the joint participation of the représentatives of the Conference of Lithuanian Bishops.

Article 8

The Catholic Church shall have the right to establish educational establishments of various types and levéis or to be among the founders of such establishments. Such institutions shall be established upon receiving written authorisation of the compétent authority of the Catholic Church and pursuant to the laws of the Republic of Lithuania. Education in such institutions shall be conducted according to Catholic doctrine, while subjects of general éducation shall be taught according to the programme approved by the compétent institution of the Republic of Lithuania.

Article 9

1. State or municipal educational institutions established together with the Catholic Church, as well as programmes providing éducation of established publie standards within non-State and non-municipal Catholic educational institutions, shall be financed by the budgetary funds allotted thereto pursuant to the procedure prescribed by the Government of the Republic of Lithuania or its authorised institution to the same degree as State or municipal institutions of a relevant type or level.

2. Supplementary programmes of non-State Catholic educational institutions shall be financed by the founding institution.

Article 10

1. The Contracting Parties shall mutually recognise diplomas and académie qualifications in éducation at the University level.

2. The authorised institutions of the Contracting Parties shall exchange information on the récognition of qualifications.

3. The Republic of Lithuania shall recognise diplomas and académie qualifications granted by the Faculty of Theology which had been in opération within the Inter-diocesan Seminary in Kaunas in 1940-1991.

4. In providing subsidies for State post-secondary schools (including Universities), the Republic of Lithuania shall also grant subsidies to schools preparing teachers of Catholic religion, as well as to public institutions of post-secondary éducation, including those wherein faculties of Catholic theology, religious study centres and departments are established.

Article 11

1. The compétent authority of the Church may establish diocesan and inter-diocesan seminaries for the spiritual and intellectual préparation of candidates for the priesthood. Diplomas of higher éducation granted by the seminaries shall be recognised in the Republic of Lithuania, provided that the level of studies meets the qualification requirements set for higher éducation.

2. Seminary professors and students shall have the same rights and duties as professors and students from other educational institutions of an équivalent level.

3. The Republic of Lithuania shall pro vide support to the Catholic seminaries. The amount shall be fixed by a separate agreement between the compétent institution of the Republic of Lithuania and the Conference of Lithuanian Bishops.

Article 12

1. Having regard to the right of its C i t i z e n s to freedom of information, the Catholic Church shall have access to public mass media. Catholic radio and television programmes shall be broadcast pursuant to separate agreement between the Conference of Lithuanian Bishops and the authorised institution of the Republic of Lithuania.

2. The Catholic Church shall have the right to establish and possess its own media network in conformity with Canon Law and the legai acts of the Republic of Lithuania.

3. Honouring the principie of religious freedom, the Republic of Lithuania and the Catholic Church shall co-operate to guarantee respect for religious convictions and beliefs, ethical and religious values, religious symbols and sacred objects in the media and public life.

Article 13

1. The cultural and historical patrimony of the Catholic Church is an important part of the national héritage, therefore the Catholic Church and the Republic of Lithuania shall continue to co-operate to preserve this héritage.

2. The archives of the Catholic Church that were expropriated between 15 June 1940 and 11 March 1990 and which are currently being kept at the State Archives shall be left there for safekeeping. The authorised représentatives of the Catholic Church shall have the right to free access, to investigate and to publish the material from these archives without charge.

3. The conditions for the administration and safekeeping of the aforementioned archives, as well as the procedure for the submission of information on the available documents shall be stipulated by a separate agreement between the Conference of Lithuanian Bishops and the authorised institution of the Republic of Lithuania.

4. The Conference of Lithuanian Bishops and the authorised institution of the Republic of Lithuania will establish a permanent bilateral commission to perform the following tasks:

— decide on the future status of the movable and immovable cultural treasures that were expropriated between 15 June 1940 and 11 March 1990, while having regard to their religious value;

— draw up lists of movable and immovable cultural treasures in order to receive full fìnancing from the State for their conservation and restoration; — draw up and update on a regular basis lists of movable and immovable cultural treasures in order to receive State support according to their priority.

5. The Catholic Church, desiring that its cultural héritage should continue to be available to the public, shall ensure that the interested persons are able to study and research it.

Should any divergences arise in future concerning the interpretation or implementation of the present Agreement, the Contracting Parties will pro ceed by common accord to an amicable solution.

Article 14

In the case of any future disputes concerning the interpretation or application of this Agreement, the Contracting Parties shall act common to an amicable solution.

Article 15

This Agreement shall enter into force from the moment of reciprocal no tification of the fulfilment by the Contracting Parties of the procedures necessary for its entrance into force.

Done in Vilnius on 5 May 2000 in two copies in English and Lithuani an, both texts being of equal force.

Trascina file per caricare

ŠVENTOJO SOSTO IR LIETUVOS RESPUBLIKOS SUTARTIS DĖL BENDRADARBIAVIMO ŠVIETIMO IR KULTŪROS SRITYJE

Šventasis Sostas ir Lietuvos Respublika (toliau vadinamos Susitariančiosiomis Šalimis);

siekdamos reglamentuoti santykius tarp Katalikų Bažnyčios ir Lietuvos Respublikos švietimo ir kultūros srityje;

Šventasis Sostas, vadovaudamasis Antrojo Vatikano Susirinkimo dokumentais, ypač Gravissimum educationis deklaracija, taip pat Kanonų teisės normomis, ir Lietuvos Respublika, vadovaudamasi savo Konstitucija;

remdamosi tarptautinės bendrijos pripažintu ir skelbiamu sąžinės ir religijos laisvės principu;

atsižvelgdamos į svarbų moralinį, kultūrinį ir istorinį Katalikų Bažnyčios indėlį į Tautos gyvenimą;

konstatuodamos, kad Lietuvoje katalikai sudaro gausiausią bendriją iš valstybės pripažintų tradicinių religinių bendrijų Lietuvoje;

susitarė:

1 straipsnis

1. Lietuvos Respublika, vadovaudamasi religijos laisvės principu ir pripažindama prigimtinę tėvų teisę suteikti vaikams religinį auklėjimą, visose valstybinėse ir savivaldybių bendrojo lavinimo įstaigose katalikų tikybos mokymui sudaro tokias pat sąlygas kaip ir kitų mokomųjų dalykų mokymui.

2. Valstybinėse arba savivaldybių ikimokyklinio ugdymo įstaigose tėvų ar globėjų pageidavimu sudaromos sąlygos katalikiškam ugdymui.

3. Pagarbą religiniams įsitikinimams, simboliams ir vertybėms privalu užtikrinti visose švietimo ir studijų institucijose.

2 straipsnis

1. Gerbiant sąžinės laisvę, kiekvienam garantuojama teisė laisvai pasirinkti tikybos ar etikos kursą kaip privalomo dorinio ugdymo dalyką. Toks pasirinkimas neturi būti pagrindas diskriminacijai.

2. Lankančių mokyklą moksleivių iki Lietuvos Respublikos teisės aktuose nustatyto amžiaus teisė rinktis tikybos ar etikos kursą priklauso jų tėvams ar globėjams. Moksleiviai, sulaukę Lietuvos Respublikos teisės aktuose nustatyto amžiaus, turi teisę savarankiškai apsispręsti dėl tikybos mokymosi.

3. Valstybės ar savivaldybių globojamiems moksleiviams užtikrinama teisė mokytis katalikų tikybos, jei katalikybė yra jų šeimoje ar giminėje išpažįstama religija.

3 straipsnis

1. Katalikų tikybos mokytojo kvalifikacija suteikiama Lietuvos Respublikos teisės aktų nustatyta tvarka, atsižvelgiant į Lietuvos Vyskupų Konferencijos nustatytas normas.

2. Katalikų tikybos mokytojai privalo turėti raštišką vietinio vyskupo siuntimą (missio canonica) mokyti tikybos. Šis siuntimas yra būtina tikybos mokytojo kvalifikacinių reikalavimų dalis. Nuo siuntimo panaikinimo momento mokytojas praranda teisę mokyti katalikų tikybos. Informavimo apie siuntimo netekimą procedūrą Lietuvos Respublikos įgaliota institucija ir Lietuvos Vyskupų Konferencija nustato atskiru susitarimu.

3. Katalikų tikybos mokytojai valstybinėse arba savivaldybių mokyk

lose turi tokias pačias teisės ir pareigas, kaip ir kitų dalykų mokytojai.

4 straipsnis

1. Švietimo įstaigose, kur mokoma katalikų tikybos kaip dorinio ugdymo dalyko, katalikų tikybos mokytojams ir moksleiviams suteikiamos tokios pat galimybės kaip ir kitiems mokomųjų dalykų mokytojams ir moksleiviams vystyti užklasinę veiklą, naudojantis šių įstaigų patalpomis ir ištekliais.

2. Lietuvos Respublika, vertindama Katalikų Bažnyčios indėlį į jaunimo ugdymą, remia katalikiškų jaunimo organizacijų veiklą, suteikdama vienodas galimybes, kaip ir kitoms Lietuvos Respublikos teisės aktų nustatyta tvarka įregistruotoms jaunimo visuomeninėms organizacijoms, naudotis valstybinių arba savivaldybių švietimo įstaigų patalpomis ir ištekliais.

5 straipsnis

Pagal susitarimą su mokymo institucijos vadovybe, Katalikų Bažnyčia gali organizuoti kursus ir užsiimti dvasiniu-religiniu lavinimu universitetuose ir kitose aukštojo mokslo institucijose.

6 straipsnis

1. Katalikų tikybos mokymo programų, vadovėlių ir kitos didaktinės medžiagos švietimo įstaigoms rengimą organizuoja Lietuvos Vyskupų Konferencija, bendradarbiaudama su Lietuvos Respublikos kompetentinga institucija. Parengtus vadovėlius tvirtina vartojimui Lietuvos Vyskupų Konferencija ir Lietuvos Respublikos kompetentinga institucija.

2. Katalikų tikybos vadovėlių rengimas ir leidyba finansuojami pagal bendrą Lietuvos Respublikos kompetentingos institucijos nustatytą tvarką, bendradarbiaujant su Lietuvos Vyskupų Konferencija.

7 straipsnis

1. Susitariančiųjų Šalių įgaliotos institucijos pagal savo kompetenciją užtikrina, kad katalikų tikybos mokymo turinys ir metodai atitiktų Katalikų Bažnyčios ir Lietuvos Respublikos nustatytus reikalavimus.

2. Katalikų tikybos mokytojo atestacija ir darbo priežiūra vykdoma Lietuvos Respublikos teisės aktų nustatyta tvarka, kartu dalyvaujant Lietuvos Vyskupų Konferencijos atstovams.

8 straipsnis

Katalikų Bažnyčia turi teisę steigti įvairių tipų ir pakopų švietimo įstaigas ar būti viena iš jų steigėjų. Tokios institucijos kuriamos gavus raštišką kompetentingos Katalikų Bažnyčios vadovybės leidimą ir remiantis Lietuvos Respublikos įstatymais. Šiose institucijose ugdoma pagal katalikišką doktriną, o bendrojo lavinimo dalykų mokoma pagal Lietuvos Respublikos kompetentingos institucijos patvirtintą programą.

9 straipsnis

1. Valstybinėms ar savivaldybių švietimo įstaigoms, įsteigtoms kartu su Katalikų Bažnyčia, ir nevalstybinių bei nesavivaldybių katalikiškų švietimo įstaigų valstybinio standarto išsilavinimą suteikiančioms programoms finansuoti Lietuvos Respublikos Vyriausybės ar jos įgaliotos institucijos nustatyta tvarka atitinkamai skiriamos biudžeto lėšos tiek, kiek to paties tipo ar pakopos valstybės ar savivaldybių švietimo įstaigoms.

2. Nevalstybinių katalikiškų švietimo įstaigų papildomas programas finansuoja steigėjas.

10 straipsnis

1. Susitariančiosios Šalys pripažįsta viena kitos aukštojo mokslo sistemų diplomus ir kvalifikacinius laipsnius.

2. Įgaliotos Susitariančiųjų Šalių institucijos keičiasi informacija kvalifikacijų pripažinimo srityje.

3. Lietuvos Respublika pripažįsta Teologijos fakulteto, veikusio 1940- 1991 metais Kauno Tarpdiecezinėje kunigų seminarijoje, išduotus diplomus ir suteiktus kvalifikacinius laipsnius.

4. Lietuvos Respublika, skirdama subsidijas valstybinėms aukštesniosioms ir aukštosioms mokykloms (įskaitant universitetus), skiria jas ir toms, kurios rengia katalikų tikybos mokytojus, taip pat valstybinėms aukštosioms mokykloms, kuriose yra įsikūrę katalikų teologijos fakultetai, religijos studijų centrai ar katedros.

11 straipsnis

1. Kompetentinga Katalikų Bažnyčios vadovybė gali įkurti diecezines ir tarpdiecezines seminarijas dvasiniam bei intelektualiniam kandidatų paruošimui kunigystei. Seminarijų suteikiami aukštojo mokslo diplomai pripažįstami Lietuvoje, jei studijų lygis atitinka nustatytus aukštojo mokslo kvalifikacinius reikalavimus.

2. Seminarijų dėstytojai ir studentai turi tokias pačias teises ir pareigas, kaip ir kitų atitinkamos pakopos švietimo institucijų dėstytojai ir studentai.

3. Lietuvos Respublika remia katalikiškas seminarijas. Konkretus paramos dydis nustatomas atskiru Lietuvos Respublikos kompetentingos institucijos ir Lietuvos Vyskupų Konferencijos susitarimu.

12 straipsnis

1. Remdamasi piliečių teise į informacijos laisvę, Katalikų Bažnyčia turi teisę naudotis visuomeninėmis žiniasklaidos priemonėmis. Katalikiškos radijo ir televizijos programos transliuojamos pagal atskirą Lietuvos Vyskupų Konferencijos ir Lietuvos Respublikos įgaliotos institucijos susitarimą.

2. Katalikų Bažnyčia, remdamasi Kanonų teise ir Lietuvos Respublikos teisės aktais, turi teisę steigti ir valdyti savo žiniasklaidos priemonių tinklą.

3. Gerbdamos religijos laisvės principą, Lietuvos Respublika ir Katalikų Bažnyčia bendradarbiauja, siekdamos žiniasklaidoje ir viešame gyvenime užtikrinti pagarbą religiniams įsitikinimams ir nuostatoms, taip pat etinėms bei religinėms vertybėms, religiniams simboliams bei sakraliniams objektams.

13 straipsnis

1. Kultūrinis ir istorinis Katalikų Bažnyčios palikimas yra svarbi nacionalinio paveldo dalis, todėl Katalikų Bažnyčia ir Lietuvos Respublika ir toliau bendradarbiaus, kad išsaugotų šį paveldą.

2. Katalikų Bažnyčios archyvai, kurie buvo neteisėtai nusavinti laikotarpiu tarp 1940 metų birželio 15 dienos iki 1990 metų kovo 11 dienos, esantys valstybei priklausančiuose archyvuose, paliekami dabartinėse jų saugojimo vietose. Katalikų Bažnyčios įgaliotiems atstovams suteikiama teisė laisvai naudotis, tyrinėti ir skelbti šių archyvų medžiagą nemokamai.

3. Minėtų archyvų tvarkymo ir saugojimo sąlygas bei informacijos apie turimus dokumentus pateikimo tvarką apibrėžia atskira sutartis tarp Lietuvos Vyskupų Konferencijos ir Lietuvos Respublikos įgaliotos institucijos.

4. Lietuvos Vyskupų Konferencija ir Lietuvos Respublikos įgaliota institucija sudarys dvišalę nuolatinę komisiją, kuri:

— nustatys Katalikų Bažnyčios kilnojamų ir nekilnojamų kultūros vertybių, neteisėtai nusavintų nuo 1940 m. birželio 15 d. iki 1990 m. kovo 11 d., ateities statusą, atsižvelgiant į jų religinę vertę;

— parengs kilnojamų ir nekilnojamų kultūros vertybių sąrašus pilnam jų konservavimo ir restauravimo darbų valstybės finansavimui gauti;

— parengs ir periodiškai patikslins kilnojamų ir nekilnojamų kultūros vertybių sąrašus prioritetine tvarka valstybės paramai gauti.

5. Katalikų Bažnyčia, siekdama, kad jos kultūros paveldas ir toliau būtų prieinamas visuomenei, užtikrina suinteresuotiems asmenims galimybę domėtis juo ir jį tyrinėti.

14 straipsnis

Ateityje kilus nesutarimams, aiškinant ar vykdant šią Sutartį, Susitariančiosios Šalys bendrai spręs juos, siekdamos draugiško sutarimo.

15 straipsnis

Ši Sutartis įsigalios nuo to momento, kai Susitariančiosios Šalys praneš viena kitai apie procedūrų, reikalingų jos įsigaliojimui, atlikimą.

Sudaryta Vilniuje 2000 m. gegužės 5 d. dviem egzemplioriais anglų ir lietuvių kalbomis. Abu tekstai turi vienodą galią.

Trascina file per caricare

Treaty of cooperation on education and culture 2000

The measure is available in the following languages:

About Licodu

Change Language:

Subscribe to Newsletter

Login

Contatore Accessi