Print Friendly

Il provvedimento è disponibile nelle seguenti lingue:

MODUS VIVENDI

Úmluva

mezi republikou československou

a Svatou stolicí

sjednaná v lednu 1928

 

Nóta čs. vlády ze dne 29. ledna 1928, zaslaná Vatikánu ministrem zahraničních věcí dr. E. Beneš em

Jeho Eminenci

kardinálu Gasparrimu,

státnímu sekretáři Svaté stolice v Římě

Eminence,

od několika již roků vláda Československé republiky měla čest projednávati se Svatou stolicí úpravu určitých otázek politicko-náboženských, které byly mezi oběma stranami dosud nevyřízeny. Výsledek těchto jednání byl parafován 17. prosince 1927 zásrpci obou stran a bylo dohodnuto, že bude předložen ke schválení jednak Jeho Svatosti, jednak vládě československé a že vejde v platnost výměnou reversálních nót mezi státním sekretářem Svaté stolice a ministrem zahraničních věcí Republiky československé,

Mám nyní čest Vám oznámiti jménem vlády československé, že dne 20 ledna 1928 dala svůj souhlas k tomuto ujednání (k tomutu modu vivendi), jehož konečný text byl smluven v jednáních z měsíce prosince 1927 mezi msgre Borgongini Ducou a p. Kroftou takto:

článek I.

Svatá stolice a vláda Československá dohodly se o zásadě, že žádná část Československé republiky nebude podřízena ordináři, jehož sídlo jest za hranicemi Československého státu a že rovněž žádná československá diecéze nebude přesahovati státních hranic. Svatá stolice a vláda Československá se dohodnou o novém ohraničení a dotaci diecésí. Ku přípravě této dohody budou do dvou měsíců zřízeny dvě komise na sobě nezávislé; první utvoří Svatá Stolice z delegátů všech interesovaných diecézí za předsednictví zástupce Svaté Stolice v Praze, druhou vláda československá ze zástupců interesovaných diecézí a expertů.

článek II.

Správa církevních statků nemovitých a movitých v Československu, které jsou nyní zajištěny vnucenou správou, je zatímní až do dohody, dotčené v předcházejícím článku, a jest svěřena komisi za předsednictví episkopátu příslušného území.

článek III.

Řády a kongregace řeholní, jejichž domy jsou v Československu, nebudou podléhati představeným provinciálních domů týchž řádů a kongregací v cizině. Je-li zřízení provincie v Československu nemožné, budou tyto československé domy řeholní podřízeny přímo generálnímu domu.

Provinciály a představenými řeholních domů, podléhajících přímo generálnímu domu, budou státní příslušníci českoslovenští.

článek IV.

Svatá Stolice, dříve než přikročí k jmenování arcibiskupů, diecézních biskupů, koadjutorů cum iure succesionis a armádního ordináře, oznámí Československé vládě jméno kandidátovo, aby se ujistila, že vláda nemá důvodů rázu politického proti této volbě. Uvedení preláti musí býti českoslovenští státní příslušníci.

Námitkami rázu politického rozumějí se veškeré námitky, které by vláda mohla podpírati důvody, vztahujícími se na bezpečnost země. na př. že se vybraný kandidát provinil politickou činností irredentistickou, separatistickou nebo namířenou proti ústavě nebo veřejnému pořádku ve státě.

Jméno kandidáta naznačeného Svatou Stolicí, jakož i příslušné vyjednávání zachovají se v tajnosti.

Ustanovení o armádním ordináři vstoupí v platnost jen v tom případě, že se zachová soustava samostatné náboženské péče o vojíny. V tomto případě bude se dbáti, kromě námitek rázu politického, i námitek vztahujících se k postavení kandidátovu v armádě.

článek V.

Hodnostáři, uvedení v předchozím článku, složí po svém jmenování Svatou Stolicí, dříve než nastoupí svůj úřad, přísahu věrnosti státu československému těmito slovy:

"Iuro et promitto sicuti decet Episcopum fidelitatem Reipublicae Cecoslovacae necnon nihil me facturum quod sit contra salutem, securitatem, intergritatem Reipublicae." (Přísahám a slibuji, jakož sluší biskupovi, věrnost republice Československé, a že nic neučiním, co by bylo proti blahu, bezpečnosti a integritě republiky.)

článek VI.

Vláda se postará, aby platná zákonná ustanovení byla co nejdříve přizpůsobena tomuto modu vivendi.

Potvrzuje Vaší Eminenci souhlas vlády československé s modem vivendi, ujednaným v našich vzájemných diskusích, mám čest vyjádřiti Vaší Eminenci velikou naši spokojenost s výsledkem vzájemě dosaženým v této dohodě a ujistiti Vaši Eminenci, že vláda Československé republiky se snažila vždy zajistiti všem svým občanům svobodný vývoj a respektování jejich víry, jejich citů a zájmů náboženských, což se také šťastně odráží v tomto ujednání. Mám čest připojiti, že vláda Československé republiky bude postupovati v témže duchu, jednak při provádění této dohody, jednak při řešení otázek, které by snad mohly vzniknouti mezi oběma stranami.

Račte přijmouti, Eminenci, výraz mé nejhlubší úcty.

 

Jménem vlády československé:
ministr věcí zahraničních:
dr. E. Beneš

 

© GC

Trascina file per caricare

MODUS VIVENDI

Agreement between the Czechoslovak Republic and the Holy See
Reached in January 1928
(coming into force on 2 February 1928)

The note of the Czechoslovak Government, dated 29 January 1928
sent to the Vatican by the Foreign Minister, Dr. E. Beneš


To His Eminence
Cardinal Gasparri,
The Secretary of State to the Holy See in Rome

Your Eminence,
Several years ago the Government of the Czechoslovak Republic had the honour of negotiating with the Holy See about regulating some political and religious questions, which had not been resolved between both parties. The result of these negotiations was signed on 17 December 1927 by representatives of both sides and it was agreed, that these will be submitted for acceptance to His Holiness, as well as to the Government of the Czechoslovak Republic and that it will come into force by exchange of reciprocal notes between the Secretary of the Holy See and the Foreign Minister of the Czechoslovak Republic.

I have the honour now to inform you on behalf of the Government of the Czechoslovak Republic that on 20 January 1928 it ratified this agreement (this Modus Vivendi), whose final text was reached during negotiations in the month of December 1927 between Msg.r Borgongini Duca and Mr. Krofta, as follows:

 

Article I

The Holy See and the Government of Czechoslovakia have agreed on the principle that no part of the Czechoslovak Republic will be subordinated to an Ordinary whose seat is outside the frontiers of the Czechoslovak State and equally no Czechoslovak diocese will exceed the frontiers of the Czechoslovak Republic. The Holy See and the Czechoslovak Republic will reach agreement on the new boundaries and on subsidies to the dioceses. To prepare this agreement two committees will be set up within two months, independently of each other: the first of them will be created by the Holy See from the delegates of all the dioceses involved, under the presidency of a delegate for the Holy See in Prague, the second by the Czechoslovak Government from the delegates of Dioceses involved and experts.

Article II.

The management of Church property in Czechoslovakia, both movable and immovable, which has been sequestered, is temporary until an agreement referred to in the preceding article. A committee authorised by the dignitary of the episcopate of the relevant territory is entrusted with it.

Article III.

Orders and congregations of monks whose buildings are situated in Czechoslovakia will be not subordinated to superiors of provincial monastic buildings belonging to the same order and to congregations abroad. If the establishment of such a province in Czechoslovakia proves not to be possible, these monastic buildings in Czechoslovakia will be subordinated directly to the Vicar-General of the order.

Provincial priors and superiors of monastic houses subordinated to the Vicar-General of the order will be Czechoslovak citizens.

Article IV.

The Holy See, before nominating Archbishops, Diocesan Bishops, Co-adjutants with successor’s rights (cum iure succesionis) and Head Chaplains in the army, will announce the name of the candidate to the Czechoslovak Government, in order to ensure that the Government has no objections of a political nature to this choice. The above-mentioned Ordinaries must be citizens of the Czechoslovak State.

Objections of a political nature include all objections which the Government could raise relating to state security, for instance, if the selected candidate had committed acts of irredentism, separatism, or acts directed against the Constitution or the public order in the Republic.

The name of the candidate selected by the Holy See, as well as the negotiations involved, are to be kept secret.

The nomination of a Head Chaplain in the army is carried out only if the system of independent pastoral care for the soldiers is preserved. At such nominations, besides objections of political nature, objections against the position of the candidate in the army come under consideration.

Article V.

Dignitaries mentioned in the preceding Article will deliver an oath of loyalty to the Czechoslovak State after their nomination by the Holy See, as follows:

"Iuro et promitto sicuti decet Episcopum fidelitatem Reipublicae Cecoslovacae necnon nihil me facturum quod sit contra salutem, securitatem, intergritatem Reipublicae." (I swear and promise, as behoves a Bishop, loyalty to the Czechoslovak Republic, [and] that I will not commit any act what could harm the wellbeing, security and integrity of the Republic.)

Article VI.

The Government will provide that all legal provisions be adjusted to this Modus Vivendi as soon as possible.

This assures your Eminence of the assent by the Czechoslovak Government to the Modus Vivendi agreed upon in our mutual discussions. I have the honour to express to Your Eminence our great satisfaction with the result reached in this agreement and reassure Your Eminence that the Government of the Czechoslovak Republic always expends great effort to secure for its citizens a free development and respect for their belief, their religious feelings and concern for religion, which is happily reflected in this agreement. I have the honour to add that the Government of the Czechoslovak Republic will proceed in the same spirit at the implementation of this agreement, as well as when solving questions which could possibly arise between both parties.

Accept, Your Eminence, the expression of my deepest respect
On behalf of the Czechoslovak Government
The Foreign Minister
Dr. E. Beneš.

 

© GC

 

 
Trascina file per caricare

MODUS VIVENDI
Convención
entre la República Checoslovaca
y la Santa Sede
(29 enero 1928)

A Su Eminencia Cardenal Gasparri,

El Secretario de Estado de la Santa Sede en Roma

Su Eminencia,

Hace varios años el Gobierno de la República de Checoslovaquia tuvo el honor de negociar con la Santa Sede sobre la regulación de algunas cuestiones políticas y religiosas, que no habían sido resueltos entre ambas partes. El resultado de estas negociaciones, se firmó el 17 de diciembre de 1927 por representantes de ambas partes y se acordó que estos serán sometidos a la aceptación de Su Santidad, así como al Gobierno de la República Checoslovaca y que entrará en vigor por intercambio de notas recíprocas entre el Secretario de la Santa Sede y el Ministro de Relaciones Exteriores de la República Checoslovaca.

Tengo el honor de hoy para informarle, en nombre del Gobierno de la República Checoslovaca que el 20 de enero 1928, ratificó este acuerdo (Modus Vivendi), cuyo texto final fue alcanzado durante las negociaciones en el mes de diciembre de 1927 entre Monseñor Borgongini Duco y Sr. Krofta de la siguiente manera:


Artículo I

La Santa Sede y el Gobierno de Checoslovaquia se han puesto de acuerdo sobre el principio de que ninguna parte de la República Checoslovaca se subordina a un ordinario cuya sede se encuentra fuera de las fronteras del Estado Checoslovaco, e igualmente no habrá diócesis de Checoslovaquia fuera de las fronteras de la República Checoslovaca. La Santa Sede y la República de Checoslovaquia llegarán a un acuerdo sobre las nuevas fronteras y sobre los subsidios a las diócesis. Para preparar este acuerdo ambas comisiones se crearán en dos meses, de forma independiente el uno del otro: el primero de ellos será creado por la Santa Sede de los delegados de todas las diócesis involucradas, bajo la presidencia de un delegado de la Santa Sede en Praga, la segunda por el Gobierno checoslovaco formada por los delegados de las diócesis involucradas y por expertos.

 

Artículo II.

La gestión de los bienes de la Iglesia en Checoslovaquia, tanto muebles como inmuebles, que ha sido secuestrado, es temporal hasta que se alcance el acuerdo al que se refiere el artículo anterior. Un comité autorizado por el dignatario del episcopado del territorio en cuestión se encarga de ello.

 

Artículo III.

Las órdenes y congregaciones de monjes cuyos edificios están situados en Checoslovaquia no estarán subordinadas a los superiores provinciales de los edificios monásticos que pertenecen al mismo orden y con las congregaciones en el extranjero. Si el establecimiento de una provincia en Checoslovaquia demuestra que no es posible, estos edificios monásticos en Checoslovaquia estarán subordinados directamente al vicario general de la orden.

Los priores provinciales y superiores de los monasterios subordinados al Vicario General de la orden serán ciudadanos checoslovacos.

 

Artículo IV.

La Santa Sede, antes de la nominación de arzobispos, Obispos diocesanos, co-ayudantes de los derechos del sucesor (cum iure succesionis) y capellanes Jefe del Ejército, dará a conocer el nombre del candidato al Gobierno checoslovaco, con el fin de asegurarse de que el Gobierno no tiene objeciones de carácter político a esta elección. Los Ordinarios mencionados deben ser ciudadanos del Estado checoslovaco.

Las objeciones de carácter político incluyen a todas las objeciones que el Gobierno considere en relación con la seguridad del Estado, por ejemplo, si el candidato elegido había cometido actos de rebeldía, separatismo, o actos contra la Constitución o el orden público en la República.

El nombre del candidato seleccionado por la Santa Sede, así como las negociaciones involucradas, se mantiene en secreto.

El nombramiento de un capellán jefe del ejército se lleva a cabo sólo si el sistema de atención pastoral de los soldados se realiza de forma independiente. En dichos nombramientos, además de las objeciones de carácter político, se consideran las objeciones relativas a la posición del candidato en el ejército.

 

Artículo V.

Los dignatarios mencionados en el artículo anterior, realizarán un juramento de lealtad al Estado de Checoslovaquia después de su nombramiento por la Santa Sede, de la siguiente manera:

IURO et promitto sicuti decet Episcopum fidelitatem Reipublicae Cecoslovacae necnon nihil me facturum quod sentarse contra Salutem, securitatem, intergritatem Reipublicae". (Juro y prometo, como corresponde a un obispo, fidelidad a la República de Checoslovaquia, [y] que no voy a cometer cualquier acto que pueda perjudicar el bienestar, la seguridad y la integridad de la República”.


Artículo VI.

El Gobierno facilitará que todas las disposiciones legales se ajusten a este Modus Vivendi, tan pronto como sea posible.

Esto asegura a Vuestra Eminencia que la aprobación por el Gobierno checoslovaco en el Modus Vivendi acordado en nuestros mutuos debates. Tengo el honor de expresar a Vuestra Eminencia nuestra gran satisfacción por el resultado alcanzado en este acuerdo y asegurar a Vuestra Eminencia que el Gobierno de la República Checoslovaca siempre hará un gran esfuerzo para garantizar a sus ciudadanos un desarrollo libre y respeto a sus creencias, sus sentimientos religiosos e intereses, que felizmente se refleja en este acuerdo. Tengo el honor de añadir que el Gobierno de la República Checoslovaca se procederá con el mismo espíritu en la aplicación de este acuerdo, así como en la resolución de las cuestiones que puedan surgir entre ambas partes.

Acepte, señor cardenal, la expresión de mi más profundo respeto

En nombre del Gobierno de Checoslovaquia

El Ministro de Relaciones Exteriores

Dr. E. Benes

© JARG

Trascina file per caricare