The measure is available in the following languages:
SBÍRKA NAŘÍZENÍ
generálního ředitele Vězeňské služby České republiky
Ročník 2017
Nařízení č. 54
Oorganizaci a výkonu duchovní služby ve Vězeňské službě České republiky
Podle ustanovení § 1 odst. 2 zákona č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění pozdějších předpisů, v souladu s § 15 zákona č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění pozdějších předpisů, § 20 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, § 11 zákona č. 129/2008 Sb., o výkonu zabezpečovací detence a o změně některých souvisejících zákonů, a § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech), ve znění zákona č. 129/2008 Sb. (dále jen „zákon“),
stanovím
ČÁST PRVNÍ
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1 Účel nařízení
Účelem tohoto nařízení je stanovit ve Vězeňské službě České republiky (dále jen „Vězeňská služba“) v souladu s právními předpisy postupy při poskytování duchovní služby osobám ve výkonu vazby (dále jen „obviněný“), osobám ve výkonu trestu odnětí svobody (dále jen „odsouzený“), osobám ve výkonu zabezpečovací detence (dále jen „chovanec“) a příslušníkům a občanským zaměstnancům Vězeňské služby (dále jen „zaměstnanec“).
§ 2 Výklad pojmů
Pro účely tohoto nařízení se rozumí
a) pověřenou osobou duchovní, který je k vykonávání této činnosti pověřen vedením příslušné církve nebo náboženské společnosti1),
b) kaplanem duchovní, který je k vykonávání této činnosti pověřen vedením příslušné církve nebo náboženské společnosti, má vzdělání opravňující k samostatnému vykonávání duchovenské činnosti a byl po splnění stanovených podmínek přijat do pracovního poměru v konkrétní organizační jednotce Vězeňské služby2) (dále jen „organizační jednotka“),
c) církví či náboženskou společností náboženská instituce, která v souladu se zákonem získala oprávnění k výkonu zvláštního práva duchovní služby v místech, kde se vykonává vazba, trest odnětí svobody, zabezpečovací detence, ochranné léčení a ochranná výchova.3) Seznam těchto registrovaných církví a náboženských společností je uveden v příloze č. 1,
d) Vězeňskou duchovní službou duchovní v pracovním poměru k Vězeňské službě (kaplani),
e) Vězeňskou duchovenskou péčí ekumenické sdružení pověřených osob v profesní organizaci, registrované pod tímto názvem u rejstříkového soudu jako zapsaný spolek,
f) Dohodou Dohoda o duchovní službě4), kterou uzavřela Vězeňská služba s Českou biskupskou konferencí a s Ekumenickou radou církví České republiky,
g) věznicí rovněž vazební věznice nebo ústav pro výkon zabezpečovací detence, není-li stanoveno jinak.
§ 3 Rada pro duchovní službu ve věznicích
Pro řešení koncepční a mezidenominační problematiky duchovní a pastorační činnosti ve věznicích, zejména v oblasti součinnosti všech spolupracujících církví se zřizuje „Rada pro duchovní službu ve věznicích a ústavech“5) (dále jen „Rada“). Rada stanoví mj. postup pro ustanovování hlavního kaplana Vězeňské služby (dále jen „hlavní kaplan“) a jeho zástupce při současném zohlednění stanoviska kaplanského sboru. Rada jedná v souladu se statutem a jednacím řádem Rady.
§ 4 Zajišťování duchovní služby
(1) Pověřené osoby, které splňují církevně profesní předpoklady ve smyslu čl. 1 Dohody, zajišťují duchovní službu v
a) pracovním poměru k Vězeňské službě na pozici hlavní kaplan, zástupce hlavního kaplana a kaplan (Vězeňská duchovní služba),
b) rámci dobrovolné duchovní služby při realizaci členských práv a povinností Vězeňské duchovenské péče,
c) rámci dobrovolného poskytování duchovní služby (dále jen „dobrovolná služba“).
(2) Vězeňská duchovní služba a Vězeňská duchovenská péče při výkonu duchovní služby úzce spolupracují.
ČÁST DRUHÁ
DUCHOVNÍ SLUŽBA V RÁMCI PRACOVNÍHO POMĚRU
§ 5 Hlavní kaplan
(1) V čele duchovní služby stojí hlavní kaplan.
(2) O jmenování hlavního kaplana na funkci rozhoduje generální ředitel Vězeňské služby (dále jen „generální ředitel“) na základě doporučení Rady.6) Rada doporučuje kandidáta na hlavního kaplana z řad kaplanů Vězeňské duchovní služby. V případě závažných nedostatků nebo hrubého porušení kázně hlavního kaplana, které jsou neslučitelné s jeho dalším působením v této funkci, předloží generální ředitel nebo jím pověřený zaměstnanec tuto skutečnost Radě k projednání. Stejně tak Rada projedná případnou ztrátu pověření vysílající církve, jako ztrátu kvalifikačního předpokladu k výkonu této funkce. O dalším postupu rozhodne generální ředitel.
(3) Pracovní poměr hlavního kaplana se řídí obecnými právními předpisy, vnitřními předpisy Vězeňské služby a ustanoveními Dohody.
(4) Hlavní kaplan je podřízen řediteli odboru výkonu vazby a trestu Generálního ředitelství Vězeňské služby (dále jen „ředitel odboru“). Po skončení funkčního období působí hlavní kaplan zpravidla na pozici kaplana ve věznici, ke které personálně příslušel.
(5) Funkční období hlavního kaplana je upraveno Dohodou.7)
§ 6 Hlavní kaplan zejména
a) řídí metodicky zástupce hlavního kaplana a jednotlivé kaplany,
b) zaujímá stanoviska k náplni pracovní činnosti kaplanů a navrhuje její úpravy,
c) vyjadřuje se k rozvržení pracovní doby kaplanů,
d) žádá o vysílání kaplanů na služební cesty,
e) spolupracuje se služebními funkcionáři a vedoucími zaměstnanci Generálního ředitelství Vězeňské služby (dále jen „generální ředitelství“) a podle potřeby se zúčastňuje pracovních porad,
f) dbá na spolupráci kaplanů a ostatních zaměstnanců v oblasti zacházení s obviněnými, odsouzenými a chovanci (dále jen „vězněná osoba“),
g) provádí v rámci kontrolní činnosti operativní kontroly a sleduje v součinnosti s předsedou Vězeňské duchovenské péče spolupráci jejích členů s kaplany a ostatními pověřenými osobami; v této souvislosti vykonává služební cesty,
h) dbá v součinnosti s řediteli věznic:
na dalším profesním vzdělávání kaplanů,
na plynulém obsazování a navyšování velikosti kaplanských úvazků s ohledem na velikosti a profilaci věznic,
i) dbá ve spolupráci s církvemi a v součinnosti s předsedou Vězeňské duchovenské péče na přípravu vhodných kandidátů na obsazení nových kaplanských míst,
j) vyjadřuje se pro potřeby kvalifikovaného rozhodnutí ředitele příslušné věznice k novým pověřeným osobám žádajícím o povolení vstupu za účelem duchovního a pastoračního působení ve věznici, v níž není místo kaplana obsazeno,
k) svolává porady a v rámci celoživotního vzdělávání odborné semináře kaplanů,
l) dbá při kontrolních a metodických cestách na to, aby vězeňské kaple byly důstojně využívány v souladu s účelem, k němuž byly zřízeny,
m) podílí se na plnění úkolů Koncepce vězeňství do roku 2025 zejména v oblasti zajišťování návazné péče o propuštěné z výkonu trestu odnětí svobody (dále jen „výkon trestu“) ze strany církví a jimi spravovaných zařízení,
n) organizuje zasedání Rady a připravuje pro něj podklady,
o) působí jako poradce generálního ředitele a ředitele odboru v oblasti etiky a církevní a náboženské problematiky a podle potřeby dále částečně vykonává kaplanskou službu ve věznici, v níž dříve jako kaplan působil.
§ 7 Zástupce hlavního kaplana
(1) O jmenování zástupce hlavního kaplana na funkci rozhoduje generální ředitel na základě doporučení Rady.6) Rada doporučuje kandidáta na zástupce hlavního kaplana z řad kaplanů Vězeňské duchovní služby po projednání s hlavním kaplanem. V případě závažných nedostatků nebo hrubého porušení kázně zástupce hlavního kaplana, které jsou neslučitelné s jeho dalším působením v této funkci, předloží generální ředitel nebo jím pověřený zaměstnanec tuto skutečnost Radě k projednání. Stejně tak Rada projedná případnou ztrátu pověření vysílající církve, jako ztrátu kvalifikačního předpokladu k výkonu této funkce. O dalším postupu rozhodne generální ředitel.
(2) Zástupce hlavního kaplana plní úkoly uvedené v § 6 v rozsahu pověření vydaného hlavním kaplanem, přičemž část své pracovní náplně věnuje činnostem souvisejícím se zastupováním hlavního kaplana. Rozsah činností souvisejících se zastupováním hlavního kaplana je stanoven na základě dohody hlavního kaplana a ředitele věznice, v níž zástupce hlavního kaplana působí v rámci svých místních povinností. Po skončení funkčního období přechází zástupce hlavního kaplana zpravidla na pozici kaplana.
(3) Ve věcech týkajících se výkonu funkce zástupce hlavního kaplana rozhoduje ředitel odboru. Ve věcech pracovního poměru a týkajících se kaplanské služby ve věznici, v níž zástupce hlavního kaplana působí v rámci svých místních povinností, rozhoduje příslušný ředitel věznice ve spolupráci s ředitelem odboru.
(4) Funkční období zástupce hlavního kaplana je upraveno Dohodou.7)
§ 8 Kaplan
(1) Podmínky přijetí do pracovního poměru na pozici kaplan stanoví Dohoda.8)
(2) Kaplan jako osoba zodpovědná za řádné poskytování duchovních služeb v jejich ekumenické šíři ve věznici zastupuje nejen svou církev, ale všechny církve sdružené v Ekumenické radě církví a České biskupské konferenci uvedené v příloze č. 1.
(3) Kaplan je přímo podřízen 1. zástupci ředitele věznice, případně služebnímu zástupci ředitele věznice.
§ 9
(1) Kaplan podle podmínek věznice zejména
a) provádí individuální pastorační rozhovory s obviněnými, odsouzenými a chovanci,
b) je oprávněn se pastoračně věnovat zaměstnancům, kterým je v případě potřeby k dispozici v míře a intenzitě odpovídající jejich duchovním i obecně lidským potřebám,
c) zajišťuje bohoslužby, popřípadě je organizuje v součinnosti s pověřenými osobami církví dobrovolně zajišťujícími duchovní péči,
d) zajišťuje skupinovou nebo individuální činnost zaměřenou zejména na studium Bible, křesťanské učení, etické a vztahové otázky a modlitbu,
e) organizuje kulturní akce zpravidla s duchovním obsahem,
f) může zajišťovat vhodnou literaturu a audio či video pomůcky,
g) informuje své nadřízené o způsobech poskytování duchovní služby a konkrétních akcích prováděných v jejím rámci,
h) se podílí na vytváření podmínek pro začlenění vězněných osob do občanského života; za dodržení bezpečnostních podmínek může být v pastoračním styku s osobami blízkými vězněných osob,
i) je oprávněn v odůvodněných případech po předchozím souhlasu přímého nadřízeného plnit úkoly v pracovní době i mimo objekt věznice, nelze-li splnění úkolů zajistit jinak,
j) koordinuje duchovní službu všech církví a náboženských společností v dané věznici; není-li místo kaplana obsazeno, zajišťuje organizačně tuto činnost po konzultaci s hlavním kaplanem ředitelem pověřený zaměstnanec věznice,
k) dbá na ekumenický charakter působení církví a náboženských společností ve věznici a na respektování rovnosti všech státem uznaných náboženských vyznání a práva vězněných osob na svobodu vyznání,
l) může se podílet na přípravě a realizaci tematicky blízkých programů zacházení,
m) spolupracuje s vedením věznice; dle potřeby se účastní jednání, porad a odborných komisí,
n) je oprávněn, za dodržení podmínek stanovených právními a vnitřními předpisy, nahlížet do příslušné části osobního spisu vězněné osoby, poskytuje-li této osobě duchovní péči,
o) je oprávněn, při poskytování duchovní služby v případě odůvodněnosti a se souhlasem ředitele věznice nebo jím pověřené osoby, opatřovat pro vězněné osoby náboženské předměty a devocionálie a poskytovat řediteli věznice nebo jím pověřené osobě odborné stanovisko při rozhodování o ponechání jiných věcí odsouzeným podle právního předpisu9),
p) vyjadřuje se řediteli věznice k požadavkům vězněných osob na upravenou stravu z náboženských důvodů,
q) pomáhá při zprostředkování kontaktu s duchovními jiných náboženství,
r) postupuje při rozhodování o záležitostech uvedených v písmenech o), p) a q) individuálně a citlivě s přihlédnutím ke kulturní a náboženské tradici žadatele, posuzuje oprávněnost požadavků z hlediska věrohodnosti náboženské příslušnosti a dbá na to, aby jejich splněním nebyl mařen účel výkonu vazby, výkonu trestu nebo výkonu zabezpečovací detence,
s) spolupracuje s nevládními, charitativními a církevními organizacemi za účelem zajištění překlenovacích podmínek zejména pro osoby propouštěné z výkonu trestu, případně pro zlepšení podmínek sociálně slabých vězněných osob,
t) zúčastňuje se dle potřeby porad a seminářů Vězeňské duchovenské péče, je-li jejím členem,
u) rozšiřuje individuálním vzděláváním a účastí na církevních a jiných sympoziích odbornou úroveň poskytované duchovní služby,
v) působí jako poradce ředitele věznice v oblasti etiky, církevní problematiky, nových náboženských směrů a náboženských předmětů,
w) vyjadřuje se pro potřeby kvalifikovaného rozhodnutí ředitele věznice k pověřeným osobám, nečlenům Vězeňské duchovenské péče, žádajícím o povolení vstupu za účelem duchovního a pastoračního působení ve věznici.
(2) O výkonu své činnosti vede stanovenou dokumentaci při zachování pravidla mlčenlivosti ve věcech důvěrných sdělení a tzv. zpovědního tajemství.10)
§ 10
(1) Kaplan je oprávněn při své činnosti ve věznici i jiných příležitostech souvisejících s touto činností nosit na klopě nebo zavěšený na řetízku kovový odznak bronzové nebo bílé barvy se symbolem duchovní služby, případně používat nášivku s textem „Vězeňská duchovní služba“, umístěnou na pravém rukávu. Vzory odznaku a nášivky jsou uvedeny v příloze č. 2.
(2) Hlavní kaplan a zástupce hlavního kaplana mohou používat v případě potřeby slavnostní pracovní oděv tmavomodré barvy stanoveného střihu se jmenovkou a nášivkou podle odstavce 1.
ČÁST TŘETÍ
DOBROVOLNÁ DUCHOVNÍ SLUŽBA
§ 11 Dobrovolná duchovní služba v rámci Vězeňské duchovenské péče
(1) Vězeňská služba spolupracuje s Vězeňskou duchovenskou péčí jako s kvalifikovanou profesní organizací dobrovolné duchovní služby v oblasti duchovního a etického působení. Účelem jejich vzájemné spolupráce je v souladu s Dohodou vytváření vhodných podmínek a postupů při duchovním a výchovném působení na vězněné osoby.
(2) Vězeňská duchovenská péče:
a) dbá na odbornou úroveň a informovanost svých členů a pořádá za tím účelem pro ně vzdělávací akce,
b) v součinnosti s hlavním kaplanem poskytuje Vězeňské službě na její žádost odborná stanoviska při výběru duchovních na pozici kaplanů i při jiných příležitostech.
(3) Osoby sdružené ve Vězeňské duchovenské péči vycházejí při poskytování duchovní služby z rovnosti všech státem uznaných náboženských vyznání, z práva vězněných osob na svobodu vyznání včetně volby být bez vyznání a záměrně nevyvíjejí činnost směřující k získání nových členů pro svou církev.
(4) Členové Vězeňské duchovenské péče působí v rámci dobrovolné duchovní služby bez nároků na odměnu ze strany Vězeňské služby.
(5) V souladu s Dohodou vytváří Vězeňská služba pro působení členů Vězeňské duchovenské péče příznivé podmínky11) např. tím, že
a) poskytuje pověřeným osobám se souhlasem ředitele věznice v souvislosti se zajištěním duchovní a pastorační činnosti účelnou pomoc,
b) na základě uzavřené smlouvy o výpůjčce umožňuje generální ředitel v pracovní době předsedovi Vězeňské duchovenské péče přístup a pobyt v kanceláři v budově generálního ředitelství s využitím příslušného vybavení a telekomunikačních prostředků.
Případné další požadavky mohou být uspokojeny pouze po předcházejícím projednání a schválení ředitelů příslušných odborů generálního ředitelství a splnění podmínek ve smyslu příslušných vnitřních předpisů Vězeňské služby.
(6) Osoby sdružené ve Vězeňské duchovenské péči prokazují své oprávnění ke vstupu do organizačních jednotek průkazem Vězeňské duchovenské péče, který při pohybu a pobytu v daném objektu nosí na viditelném místě oděvu jako identifikační štítek.12)
(7) Předseda Vězeňské duchovenské péče informuje ředitele věznice o přijetí duchovního do řad Vězeňské duchovenské péče s pověřením ke službě v příslušné věznici.
§ 12 Dobrovolná služba mimo rámec Vězeňské duchovenské péče
(1) Rozsah a možnosti dobrovolné služby vymezuje právní předpis13) a upřesňuje Dohoda.
(2) Pověřená osoba musí být seznámena s povinností dodržovat právní předpisy a respektovat vnitřní řád věznice. Tuto skutečnost potvrzuje podpisem Poučení, jehož vzor je uveden v příloze č. 3, před začátkem svého působení ve věznici. Věznice zpravidla organizují pravidelná proškolování duchovních v ročních intervalech. Opakovaná neúčast na proškolení může být důvodem pro odepření souhlasu ředitele věznice se vstupem duchovního.
(3) K pověřené osobě žádající o povolení vstupu za účelem duchovního a pastoračního působení ve věznici se po předchozím rozhovoru vyjadřuje řediteli věznice příslušný kaplan a informuje o této skutečnosti hlavního kaplana. Kde kaplan není ustanoven, vyjadřuje se hlavní kaplan nebo osoba jím zmocněná.14)
ČÁST ČTVRTÁ
SPECIFIKA DUCHOVNÍ SLUŽBY
§ 13
Spirituální povaha duchovní služby, rozmanitost církevní příslušnosti a různost pracovních úvazků kaplanů vykazují některé specifické rysy a potřeby, na které je třeba brát zřetel, zejména
a) respektováním důstojného průběhu náboženského obřadu, do kterého není možné zasahovat s výjimkou závažných bezpečnostních důvodů,
b) respektováním práva na zachování mlčenlivosti o skutečnostech zpovědního charakteru,
c) v oblasti odborného vzdělávání, které vyžaduje kromě kursů a seminářů poskytovaných Vězeňskou službou také církvemi předepsaná školení, semináře a formativní duchovní cvičení,
d) v případě působení kaplanů jako duchovních a církevních pracovníků v rámci pracovního poměru k jinému zaměstnavateli, kterým může být církev, církevní škola, nemocnice apod.
ČÁST PÁTÁ
ZÁVĚREČNÁ A ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ
§ 14
Zrušuje se:
1. Nařízení generálního ředitele Vězeňské služby České republiky č. 28/2015 organizaci duchovní služby ve Vězeňské službě České republiky.
2. Metodický list č. 11/2005, který zpřesňuje nabídku duchovní služby ve věznicích a vazebních věznicích a vykládá některé pojmy z tohoto úseku.
3. Metodický list č. 7/2007 o problematice náboženských symbolů a jejich ponechání osobám ve výkonu trestu odnětí svobody, či převzetí těchto předmětů do úschovy.
§ 15 Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení.
V Praze dne 5. října 2017
Č. j.: VS-79658-9/ČJ-2017-800040-IAŘ
Přílohy: 3/3
Generální ředitel Vězeňské služby České republiky
vrchní státní rada
genmjr. PhDr. Petr Dohnal v. r.
1) § 2 odst. 1 vyhlášky č. 345/1999 Sb., kterou se vydává řád výkonu trestu odnětí svobody, ve znění pozdějších předpisů.
§ 1 odst. 2 vyhlášky č. 109/1994 Sb., kterou se vydává řád výkonu vazby, ve znění pozdějších předpisů. 2
2) § 1 odst. 4 zákona č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
3) § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech).
4) Nařízení generálního ředitele Vězeňské služby České republiky č. 67/2013, kterým se vyhlašuje Dohoda o duchovní službě.
5) Čl. 3 přílohy nařízení generálního ředitele Vězeňské služby České republiky č. 67/2013.
6) Čl. 4 odst. 2 přílohy nařízení generálního ředitele Vězeňské služby České republiky č. 67/2013.
7) Čl. 4 odst. 3 přílohy nařízení generálního ředitele Vězeňské služby České republiky č. 67/2013.
8) Čl. 4 odst. 5 přílohy nařízení generálního ředitele Vězeňské služby České republiky č. 67/2013.
9) § 4 odst. 4 vyhlášky č. 345/1999 Sb.
10) § 7 odst. 1 písm. e) zákona č. 3/2002 Sb..
11) Čl. 8 písm. d) přílohy nařízení generálního ředitele Vězeňské služby České republiky č. 67/2013.
12) § 98 odst. 9 nařízení generálního ředitele Vězeňské služby o vězeňské a justiční stráži č. 23/2014.
13) § 20 odst. 4 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
§ 15 odst. 3 zákona č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění pozdějších předpisů.
§ 11 zákona č. 129/2008 Sb., o výkonu zabezpečovací detence a o změně některých souvisejících zákonů.
14) § 2 odst. 1 vyhlášky č. 345/1999 Sb.
§ 1 odst. 2 vyhlášky č. 109/1994 Sb., kterou se vydává řád výkonu vazby, ve znění pozdějších předpisů.
Příloha č. 1 k NGŘ č. 54/2017
Seznam registrovaných církví a náboženských společností se zvláštním právem duchovenské služby v místech, kde se vykonává vazba, trest odnětí svobody a zabezpečovací detence
Církev Členství
- Apoštolská církev ERC
- Bratrská jednota baptistů ERC
- Církev adventistů sedmého dne Pozorovatel ERC
- Církev bratrská ERC
- Církev československá husitská ERC
- Církev řeckokatolická ČBK, přidružená k ERC
- Církev římskokatolická ČBK, přidružená k ERC
- Českobratrská církev evangelická ERC
- Evangelická církev augsburského vyznání v České republice ERC
- Evangelická církev metodistická ERC
- Jednota bratrská ERC
- Křesťanské sbory
- Náboženská společnost českých unitářů
- Náboženská společnost Svědkové Jehovovi
- Pravoslavná církev v českých zemích ERC
- Slezská církev evangelická augsburského vyznání ERC
- Starokatolická církev v České republice ERC
Legenda:
ERC – Ekumenická rada církví
ČBK – Česká biskupská konference
Seznam je převzat z Přehledu zvláštních práv církví a náboženských společností Ministerstva
kultury České republiky
DIRETTORE GENERALE DEL SERVIZIO PENITENZIARIO DELLA REPUBBLICA CECA
ANNATA 2017
REGOLAMENTO N. 54
SULL'ORGANIZZAZIONE E LO SVOLGIMENTO DEL SERVIZIO SPIRITUALE NEL SERVIZIO PENITENZIARIO DELLA REPUBBLICA CECA
Ai sensi dell'articolo 1, paragrafo 2, della legge n. 555/1992 Coll., Servizio penitenziario e servizio giudiziario
Guardia della Repubblica ceca, come modificata, conformemente al § 15 della legge n. 293/1993
Sulla custodia, come modificata, Sezione 20 della legge n. 169/1999 Coll., Sulla custodia detenzione e modifica di alcune leggi correlate, come modificata 11 della legge n. 129/2008 Coll., Sull'esecuzione della detenzione di sicurezza e sulle modifiche ad alcuni di essi leggi correlate e § 7 cpv. b) della legge n. 3/2002 Coll., sulla libertà di religione la confessione e la posizione delle chiese e delle società religiose e la modifica di alcune leggi (Act su chiese e società religiose), come modificato dalla legge n. 129/2008 Coll. (di seguito denominato "la Legge"),
determinerò
PARTE PRIMA
DISPOSIZIONI GENERALI
§ 1 Scopo del regolamento
Scopo del presente regolamento è determinare il servizio penitenziario della Repubblica ceca (di seguito "servizio penitenziario")
“Servizio penitenziario”), in conformità con la legge, procedure per la fornitura di servizi spirituali
persone in custodia (di seguito "l'imputato"), persone in carcere
(di seguito "il detenuto"), le persone detenute (di seguito "detenuto")
e membri del servizio penitenziario (di seguito denominato "impiegato").
§ 2 Interpretazione dei termini
Ai fini del presente regolamento:
(a) da un sacerdote autorizzato incaricato di svolgere tale attività in chiese o società religiose pertinenti 1)
(b) da un sacerdote a cui è affidata la guida della Chiesa interessata a svolgere questa attività o società religiosa, ha un'educazione che li autorizza a praticare in modo indipendente ed è stato accettato al lavoro dopo aver soddisfatto le condizioni stabilite
(c) una chiesa o società religiosa è un'istituzione religiosa che, conformemente alla legge è stato autorizzato a esercitare un servizio spirituale speciale proprio nei luoghi in cui è esercitato custodia, detenzione, detenzione di sicurezza, trattamento protettivo e trattamento protettivo Istruzione. 3) Viene fornito un elenco di queste chiese e società religiose registrate nell'allegato 1,
d) Servizio clericale al servizio penitenziario (Kaplan)
e) Associazione ecumenica di persone autorizzate nell'assistenza professionale per cura spirituale della prigione un'organizzazione registrata sotto tale nome presso il tribunale di registrazione come associazione registrata,
f) L'Accordo sul servizio spirituale4) che è stato concluso dal servizio penitenziario con la Repubblica ceca la Conferenza episcopale e il Consiglio ecumenico delle Chiese della Repubblica Ceca,
(g) in caso contrario, le carceri devono essere anche carceri di custodia cautelare o centri di detenzione impostare diversamente.
§ 3 Consiglio per il servizio spirituale nelle carceri
Per la soluzione di problemi concettuali e interdenominazionali dell'attività spirituale e pastorale
Nelle carceri, specialmente nell'area di cooperazione di tutte le chiese che hanno collaborato, un "Consiglio per servizio spirituale nelle carceri e nelle istituzioni " 5) (di seguito" il Consiglio "). Il Consiglio stabilisce, tra l'altro, la procedura per:
la nomina del capo cappellano del servizio penitenziario (di seguito denominato "cappellano capo") e il suo vice tenendo conto dell'opinione della chiesa sui cappellani. Il Consiglio delibera conformemente allo statuto e il regolamento interno del Consiglio.
§ 4 Fornire servizi spirituali
(1) Persone autorizzate che soddisfano le qualifiche professionali della Chiesa ai sensi dell'articolo 1 Accordi, forniscono ministero spirituale in
a) impiego presso il Servizio penitenziario come Capo Cappellano, Vice Capo Cappellano e cappellano (servizio spirituale della prigione),
b) nell'ambito del servizio spirituale volontario nella realizzazione dei diritti e doveri di appartenenza al Servizio penitenziario cura spirituale,
(c) nell'ambito del servizio volontario del servizio spirituale (di seguito denominato "servizio volontario").
(2) Servizio spirituale della prigione e cura spirituale della prigione nell'esercizio del clero i servizi lavorano a stretto contatto.
PARTE SECONDA
SERVIZIO SPIRITUALE NELL'AMBITO DEL TASSO DI OCCUPAZIONE
§ 5 Il cappellano principale
(1) Il cappellano capo è guidato dal clero.
(2) L'amministratore delegato del servizio penitenziario decide in merito alla nomina del cappellano capo servizi ("il direttore generale") su raccomandazione del Consiglio. 6) Il Consiglio raccomanda Candidato al capo cappellano dei cappellani del servizio spirituale della prigione. In caso di grave carenze o gravi violazioni della disciplina del cappellano principale incompatibili con la sua continuando ad agire in tale veste, deve essere presentato dal direttore generale o da un suo dipendente autorizzato questo fatto al Consiglio per la discussione. Allo stesso modo, il Consiglio discuterà di qualsiasi perdita di mandato inviare chiese come perdita di qualifica per svolgere questa funzione. A proposito di un altro La procedura sarà decisa dal Direttore Generale.
(3) L'impiego del capo cappellano è regolato da norme legali generali, regolamenti interni Regolamenti del servizio penitenziario e disposizioni dell'accordo.
(4) Il cappellano capo è subordinato al direttore del dipartimento di custodia e punizione generale la direzione del servizio penitenziario (di seguito denominata "direttore del dipartimento"). Funzionerà dopo la fine del mandato il capo cappellano di solito nella posizione di cappellano nella prigione a cui apparteneva.
(5) Il mandato del cappellano capo è regolato dall'accordo.
§ 6 Il cappellano principale in particolare
a) è gestito metodologicamente dal vice cappellano e dai singoli cappellani,
b) adottare pareri sul lavoro dei cappellani e proporne le modifiche,
c) commenti sull'orario di lavoro dei cappellani,
d) richiedere l'invio di cappellani per viaggi di lavoro,
e) collaborare con i funzionari e il personale senior della direzione generale Il servizio penitenziario ("la direzione generale") e partecipa, se del caso incontri di lavoro,
f) assicurare la cooperazione dei cappellani e degli altri impiegati nell'area del trattamento degli accusati, detenuti e detenuti (di seguito "prigioniero"),
g) effettua controlli operativi nell'ambito delle sue attività di controllo e monitora in collaborazione con il presidente Prigioniero di cura clericale dei suoi membri cooperazione con cappellani e altri commissari persone; effettua viaggi di lavoro in questo contesto,
(h) assicurare, in collaborazione con i direttori delle carceri:
1. formazione professionale continua dei cappellani, Repubblica ceca n. 67/2013.
2. riempire e aumentare continuamente le dimensioni dell'opera del cappellano con rispetto le dimensioni e la profilazione delle carceri,
i) in collaborazione con le Chiese e in collaborazione con il Presidente della Prigione Assistenza spirituale preparare candidati idonei a ricoprire nuovi posti di cappellano,
j) esprime la sua opinione su una decisione qualificata del direttore della rispettiva prigione su quelle nuove persone autorizzate che chiedono l'autorizzazione per scopi spirituali e pastorali lavorare in una prigione in cui il cappellano non è occupato,
k) convocare riunioni e, nell'ambito dell'educazione permanente, seminari professionali di cappellani,
(l) assicurare che le cappelle della prigione siano dignitose durante l'ispezione e i viaggi metodologici utilizzato conformemente allo scopo per il quale sono stati stabiliti,
m) partecipa all'adempimento dei compiti del sistema penitenziario fino al 2025, in particolare nell'area di detenzione assistenza di follow-up per coloro che sono stati rilasciati dal carcere (di seguito "pena detentiva") dalle chiese e dalle strutture che amministrano,
n) organizza le riunioni del Consiglio e prepara i documenti per questo,
o) consigliare il Direttore Generale e il Direttore del Dipartimento di Etica e Chiesa e questioni religiose e se necessario, svolge parzialmente il servizio di cappellano nella prigione, in cui precedentemente era cappellano ha lavorato.
§ 7 Vice Capo Cappellano
(1) Il Direttore Generale deciderà in merito alla nomina del Vice Capo Cappellano su raccomandazione del Consiglio.
Il Consiglio raccomanda un candidato per il vice cappellano capo Cappellani del servizio spirituale della prigione dopo aver consultato il cappellano capo. In caso di grave carenze o gravi violazioni della disciplina del Vice Capo Cappellano incompatibili con la sua ulteriore funzione in tale veste, dovrà essere presentato dal Direttore Generale o dal suo delegato membro del personale per discutere questo fatto al Consiglio. Allo stesso modo, il Consiglio discuterà di ogni perdita commissione della chiesa di invio come perdita di qualifica per svolgere questa funzione.
Il direttore generale decide in merito alla via da seguire.
(2) Il Vice Capo Cappellano svolge i compiti specificati nella Sezione 6 nella misura del mandato conferito capo cappellano, con parte del suo lavoro dedicato alle attività correlate in rappresentanza del capo cappellano. Portata delle attività relative alla rappresentazione del preponente il cappellano è determinato dal consenso del capo cappellano e del direttore della prigione in cui il deputato il cappellano capo opera nell'ambito delle sue funzioni locali. Dopo la fine del mandato Di regola, il vice cappellano capo diventa un cappellano.
(3) Il Vice Capo Cappellano decide in merito alle questioni relative all'esercizio del suo ufficio Direttore del dipartimento. In materia di impiego in relazione al servizio di cappellano in carcere, in cui agisce il vice capo cappellano nel contesto delle sue funzioni locali, prende la decisione il direttore della prigione competente in collaborazione con il direttore del dipartimento.
(4) Il mandato del vice cappellano capo è regolato dall'accordo.
§ 8 cappellano
(1) Le condizioni per l'assunzione alla posizione di cappellano sono stabilite nell'accordo.
(2) Il cappellano come persona responsabile della corretta fornitura di servizi spirituali nei loro L'ampiezza ecumenica della prigione rappresenta non solo la sua chiesa ma tutte le chiese associate nel Consiglio ecumenico delle chiese e nella Conferenza episcopale ceca elencati nell'allegato 1.
(3) Il cappellano è direttamente subordinato al primo vicedirettore della prigione o al funzionario vicedirettore della prigione.
§ 9
(1) Cappellano in particolare in base alle condizioni carcerarie
a) conduce colloqui pastorali individuali con accusati, condannati e detenuti,
b) ha il diritto di dedicare il suo tempo allo staff pastorale chi è, se necessario disponibili in misura e intensità adeguate alle loro esigenze spirituali e generalmente umane,
c) organizza servizi di culto o li organizza in collaborazione con le persone incaricate dalla Chiesa fornire volontariamente cure spirituali,
d) fornire attività individuali o di gruppo, in particolare focalizzate sullo studio della Bibbia, Insegnamento cristiano, questioni etiche e relazionali e preghiera
e) organizza eventi culturali di solito con contenuto spirituale,
f) è in grado di fornire documentazione e supporti audio / video adeguati,
(g) informare i suoi supervisori sui modi in cui vengono forniti i servizi spirituali e sulle azioni specifiche realizzato nel suo quadro,
(h) contribuire a creare le condizioni per l'integrazione dei detenuti nella vita civile; se osserva le condizioni di sicurezza, potrebbe essere in contatto pastorale con i parenti prigionieri
(i) è autorizzato in casi giustificati con il consenso preventivo del superiore immediato svolgere compiti durante l'orario di lavoro e al di fuori dei locali della prigione, a meno che l'adempimento dei compiti non possa essere altrimenti garantito,
j) coordinare il ministero spirituale di tutte le chiese e società religiose nella prigione; se il luogo di cappellano non è occupato, organizza questa attività previa consultazione un dipendente autorizzato della prigione con il capo cappellano,
k) prestare attenzione al carattere ecumenico del lavoro delle chiese e delle società religiose nella prigione e rispettare l'uguaglianza di tutte le denominazioni e leggi religiosamente riconosciute prigionieri di libertà di religione,
(l) può partecipare alla preparazione e all'attuazione di programmi di trattamento tematicamente simili;
m) collabora con la gestione delle carceri; se necessario, partecipare a riunioni, riunioni ed esperti commissione
n) ha il diritto di ispezionare, nel rispetto delle condizioni previste dalla normativa interna e legale alla parte pertinente del fascicolo personale del prigioniero, se lui / lei fornisce assistenza spirituale a quella persona,.
o) ha il diritto di fornire un servizio spirituale in caso di giustificazione e con il consenso il direttore della prigione o le persone da lui autorizzate a fornire prigionieri religiosi oggetti e oggetti devozionali e fornire il direttore della prigione o una persona da lui autorizzata opinione al momento di decidere di lasciare altre cose ai condannati a norma di legge Regolamento 9)
p) commenti al direttore della prigione sui requisiti dei detenuti per i pasti modificati per motivi religiosi,
q) aiutare a mediare il contatto con il clero di altre religioni,
(r) procedere individualmente al momento di decidere sulle questioni di cui alle lettere (o), (p) e (q)
e tenendo conto sensibilmente delle tradizioni culturali e religiose del richiedente, valuta la giustificazione requisiti in termini di credibilità dell'affiliazione religiosa e assicurarsi che la loro l'adempimento non ha vanificato lo scopo di custodia, detenzione o sicurezza la detenzione, collaborare con organizzazioni non governative, di beneficenza ed ecclesiastiche per garantire la riassicurazione le condizioni del ponte, in particolare per le persone liberate dal carcere o per miglioramento delle condizioni per i prigionieri socialmente deboli,
t) partecipare, se necessario, agli incontri e ai seminari di Prison Spiritual Care membro
u) si estende attraverso l'educazione individuale e la partecipazione alla chiesa e ad altri simposi il livello professionale dei servizi spirituali forniti,
v) consiglia il direttore della prigione su etica, questioni ecclesiali, nuove questioni movimenti e oggetti religiosi,
w) esprimere la propria opinione ai responsabili ai fini di una decisione qualificata del direttore della prigione persone, non membri della Prigione Assistenza Spirituale che richiedono il permesso di entrare per lo scopo lavoro spirituale e pastorale nella prigione.
(2) Conserva la documentazione specificata sull'esercizio della sua attività mantenendo la regola Riservatezza e riservatezza riservata. 10)
§ 10
(1) Il cappellano ha diritto alle sue attività in carcere e ad altre opportunità correlate
Con questa attività indossare un bavero o appeso a una catena di metallo bronzo o badge bianco colori con il simbolo del servizio spirituale, oppure utilizzare una patch con il testo "Prigione servizio spirituale ", posto sulla manica destra. Vengono mostrati i motivi e le patch dei badge nell'allegato 2.
(2) Il Capo Cappellano e il Vice Capo Cappellano possono essere usati secondo necessità indumenti da lavoro cerimoniali di colore blu scuro con un taglio specifico con targhetta e applique di cui al paragrafo 1.
PARTE TERZA
SERVIZIO SPIRITUALE VOLONTARIO
§ 11 Servizio spirituale volontario nel contesto della cura spirituale della prigione
(1) Il servizio penitenziario deve cooperare con la cura spirituale del carcere come
con un'organizzazione professionale qualificata del servizio spirituale volontario nel campo spirituale e impatto etico. Lo scopo della loro reciproca cooperazione è conforme all'Accordo di Creazione condizioni e procedure appropriate per gli effetti spirituali ed educativi sui detenuti.
(2) Prigione spirituale:
a) assicura che i suoi membri siano competenti e informati e lo organizza a tale scopo eventi educativi,
b) in collaborazione con il cappellano capo, fornire al servizio penitenziario assistenza professionale su sua richiesta posizioni nella selezione del clero come cappellani e in altre occasioni.
(3) Le persone associate all'assistenza spirituale in carcere devono basarsi su disposizioni servizio spirituale dall'uguaglianza di tutte le confessioni religiose riconosciute dallo stato, dal diritto dei prigionieri le persone di libertà di religione, compresa la scelta di essere senza religione e di non intraprendere intenzionalmente un'attività mirata per ottenere nuovi membri per la loro chiesa.
(4) I membri della Prigione Assistenza Spirituale sono impegnati nel servizio spirituale volontario senza pretesa di remunerazione da parte del Servizio penitenziario.
(5) Conformemente all'accordo, il servizio penitenziario stabilisce le attività dei membri del carcere condizioni favorevoli di cura spirituale 11) ad es
a) fornire alle persone autorizzate il consenso del direttore della prigione in relazione alla detenzione aiuto mirato alle attività spirituali e pastorali,
(b) sulla base del contratto di finanziamento, il Direttore Generale autorizza l'orario di lavoro il presidente dell'assistenza spirituale della prigione accede e resta nell'ufficio nell'edificio generale quartier generale utilizzando attrezzature e telecomunicazioni adeguate.
Eventuali altri requisiti possono essere soddisfatti solo previa discussione e l'approvazione dei direttori dei servizi competenti della direzione generale e il rispetto delle condizioni stabilite nei pertinenti regolamenti interni del servizio penitenziario.
(6) Le persone associate alla cura spirituale della prigione devono dimostrare il loro diritto per entrare nelle unità organizzative con la carta Prison Spiritual Care, che mentre si muove e rimanere nell'oggetto indossa l'abbigliamento visibile come etichetta identificativa.
(7) Il presidente dell'assistenza spirituale della prigione informa il direttore della prigione al momento dell'ammissione ai ranghi della Prigione Assistenza Spirituale con l'autorizzazione a servire nella rispettiva prigione.
§ 12 Servizio volontario al di fuori delle cure spirituali in carcere
(1) L'ambito e le possibilità del servizio volontario sono definiti dalla normativa legale e specifica Accordo.
(2) La persona autorizzata deve conoscere l'obbligo di conformarsi alle norme legali e rispettare l'ordine interno della prigione. Questo fatto è confermato firmando l'Istruzione, il cui modello è elencato nell'allegato 3, prima di iniziare la sua pena in carcere. Le carceri di solito organizzano formazione regolare del clero a intervalli annuali. Ripetuta assenza dall'allenamento può essere un motivo per rifiutare il consenso del direttore della prigione per entrare nel clero.
(3) A una persona autorizzata che richiede il permesso di entrare per scopi spirituali e la pastorale in carcere, dopo una precedente intervista, si esprime al direttore della prigione il cappellano e informa il cappellano principale di questo fatto. Laddove non viene nominato un cappellano, decide il cappellano capo o una persona da lui autorizzata.14)
PARTE QUARTA
SPECIFICHE DEI SERVIZI SPIRITUALI
§ 13
Natura spirituale del ministero spirituale, diversità dell'affiliazione ecclesiale e diversità i carichi di lavoro del cappellano mostrano alcune caratteristiche specifiche e devono essere affrontati considerazione, in particolare
a) rispettando la condotta dignitosa di una cerimonia religiosa alla quale non è possibile intervenire salvo gravi motivi di sicurezza,
b) rispettare il diritto alla riservatezza dei fatti di natura confessionale,
(c) nel campo della formazione professionale, che richiede in aggiunta ai corsi e seminari forniti Le prigioni forniscono anche alle chiese formazione, seminari e clero formativo esercizio,
(d) nel caso di cappellani che agiscono come sacerdoti e sacerdoti all'interno dell'opera in relazione a un altro datore di lavoro, che può essere chiesa, scuola ecclesiastica, ospedale eccetera
PARTE QUINTA
DISPOSIZIONI FINALI E DI CANCELLAZIONE
§ 14
Viene eliminato:
1. Ordinanza del direttore generale del servizio penitenziario della Repubblica ceca n. 28/2015 all'organizzazione servizi spirituali nel servizio penitenziario della Repubblica ceca.
2. Scheda metodologica n. 11/2005, che specifica l'offerta di servizi spirituali nelle carceri e carceri di custodia e spiega alcuni termini in questa sezione.
3. Lettera metodologica n. 7/2007 sulla questione dei simboli religiosi e della loro conservazione persone in custodia o che prendono in custodia questi articoli.
§ 15 efficacia
Il presente regolamento entra in vigore il quindicesimo giorno successivo alla pubblicazione.
Praga, 5 ottobre 2017
No .: VS-79658-9 / CZ-2017-800040-IAŘ
Allegati: 3/3
Direttore generale del servizio penitenziario della Repubblica ceca
Consiglio di Stato capo
Maj. PhDr. Petr Dohnal incl
1) Sezione 2 (1) del decreto n. 345/1999 Coll., Che emette il codice della reclusione, come modificato regolamenti.
Sezione 1 (2) del decreto n. 109/1994 Coll., Che emette il codice di custodia, come modificato. nella specifica unità organizzativa del Servizio penitenziario 2) (di seguito denominato unità "),
2) Sezione 1 (4) della legge n. 555/1992 Coll., Servizio penitenziario e guardia giudiziaria della Repubblica ceca, come modificata regolamenti.
3) § 7 cpv. b) della legge n. 3/2002 Coll., sulla libertà di religione e lo statuto delle chiese e le società religiose e la modifica di alcune leggi (la legge sulle chiese e le società religiose).
4) Regolamento n. 67/2013 del Direttore Generale del Servizio penitenziario della Repubblica Ceca, che istituisce l'Accordo sul ministero spirituale.
5) Art. 3 dell'allegato al regolamento del direttore generale del servizio penitenziario della Repubblica ceca n. 67/2013.
6) Art. 4 (2) dell'allegato al regolamento del direttore generale del servizio penitenziario della Repubblica ceca n. 67/2013.
7) Art. 4 (3) dell'allegato al regolamento del direttore generale del servizio penitenziario della
8) Art. Articolo 4, paragrafo 5, dell'allegato del regolamento del direttore generale del servizio penitenziario della Repubblica ceca n. 67/2013
9) Sezione 4 (4) del decreto n. 345/1999 Coll.
10) § 7 cpv. e) della legge n. 3/2002 Coll.
11) Art. 8 písm. d) dell'allegato al regolamento del direttore generale del servizio penitenziario della Repubblica ceca n. 67/2013.
12) Articolo 98, paragrafo 9, del decreto del direttore generale del servizio penitenziario sulla prigione e la guardia giudiziaria n. 23/2014.
13) Sezione 20 (4) della legge n. 169/1999 Coll., In carcere e modificando alcune relative delle leggi e successive modifiche.
Sezione 15 (3) della legge n. 293/1993 Coll., In custodia, come modificata.
Sezione 11 della legge n. 129/2008 Coll., Sulla detenzione di sicurezza e sulla modifica di alcuni atti correlati.
14) Articolo 2, paragrafo 1, del decreto n. 345/1999 Coll.
Sezione 1 (2) del decreto n. 109/1994 Coll., Che emette il codice di custodia, come modificato.
Allegato n. 1 alla NGŘ n. 54/2017
Elenco delle chiese e delle società religiose registrate con legge speciale servizi di segreteria nei luoghi di detenzione, detenzione e detenzione di sicurezza
chiesa membri
- Chiesa Apostolica ERC
- Unità fraterna dei battisti ERC
- Chiesa avventista del settimo giorno ERC osservatore
- La chiesa dei fratelli ERC
- Chiesa hussita cecoslovacca ERC
- Chiesa greco-cattolica CBK, affiliato con ERC
- La Chiesa cattolica romana CBK, affiliato con ERC
- Chiesa evangelica dei fratelli cechi ERC
- Chiesa evangelica della confessione di Augusta nella Repubblica Ceca ERC
- Chiesa evangelica metodista ERC
- Unità dei fratelli ERC
- chiese cristiane
- Società religiosa degli Unitari cechi
- Società religiosa Testimoni di Geova
- Chiesa ortodossa nelle terre ceche ERC
- Evangelical Silesian Church of Augsburg Confession ERC
- Vecchia chiesa cattolica nella Repubblica ceca ERC
Legenda:
ERC - Consiglio ecumenico delle chiese
Conferenza episcopale ceca
L'elenco è tratto dall'elenco dei diritti speciali delle chiese e delle società religiose del ministero
cultura della Repubblica Ceca
Allegato 2 del GDC n. 54/2017
Cappellani del servizio penitenziario
Cappellano distintivo in metallo (medaglia) in bronzo o metallo bianco, diametro 30 mm
Toppa sulla manica in tessuto patch design, forma rotonda, diametro circa 80 mm
Allegato n. 3 del GD n. 54/2017
Lezioni di clero volontario che entrano in custodia,
carceri o istituto di detenzione di sicurezza
1. Su richiesta, il servizio della persona che agisce all'ingresso della struttura di detenzione, la prigione o l'istituto di detenzione di sicurezza (di seguito denominato "carceri") deve essere inserito dal concorrente sottoporsi a un'ispezione del bagaglio e una ricerca personale.
2. Quando entra nell'edificio della prigione, il concorrente deve consegnare il membro senza che gli venga chiesto di farlo all'ingresso principale armi, telefoni cellulari o altre telecomunicazioni mobili o dispositivi di registrazione.
3. È vietato portare in prigione bevande alcoliche, medicinali comprese le vitamine droghe, sostanze stupefacenti e psicotrope, veleni, ecc. Tranne il vino eucaristia per un importo massimo di 2 dcl [Art. Articolo 6, paragrafo 2, lettera a) (f) Regolamento Generale Direttore del servizio penitenziario della Repubblica ceca n. 67/2013] e medicinali per uso personale che presenta al momento dell'iscrizione per l'ispezione.
4. Sono ammesse le persone dopo l'ingestione di bevande alcoliche, stupefacenti e sostanze psicotrope in prigione. In caso di sospetto, la persona che entra è obbligata a sottoporsi all'orientamento test del respiro per l'alcol.
5. È vietato abusare delle persone incarcerate per vari servizi, abusare del loro lavoro per beneficio personale, ricevere da essi qualsiasi oggetto, ecc., trasportarli eventuali messaggi e collegamenti con persone o istituzioni (consegna di lettere, messaggi, telefoni cellulari, denaro, medicine, ecc.).
6. Non è consigliabile condurre interviste con detenuti per stabilire la possibilità di uno scopo speciale abuso, per comunicare loro i loro problemi personali, per fornire loro informazioni personali (indirizzi, casa, ecc.).
7. Il concorrente è stato informato dell'obbligo di riservatezza riguardo alle informazioni che ottiene durante le attività spirituali in carcere.
8. Il concorrente è stato avvertito che una violazione dei principi di questa guida può essere una ragione negazione del consenso del direttore della prigione all'ingresso del sacerdote e, in ultima istanza, maggio per adempiere ai fatti del crimine.
Fatto a ... ..................................... il ... ......... ...................
Nome, cognome: …………………………………… .. Data di nascita: ……………………
Firma: …………………………….
L'introduzione è stata fatta da: ………………………………….