The measure is available in the following languages:
NAŘÍZENÍ
Generálního ředitele Vězeňské služby České republiky
Ročník 2015
Nařízení č. 28
O organizaci duchovní služby ve Vězeňské službě České republiky
Podle ustanovení § 1 odst. 2 zákona č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění pozdějších předpisů, v souladu s § 15 zákona č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění pozdějších předpisů, § 20 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, § 11 zákona č. 129/2008 Sb., o výkonu zabezpečovací detence a o změně některých souvisejících zákonů, a § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech), ve znění zákona č. 129/2008 Sb. (dále jen „zákon“), stanovím
ČÁST PRVNÍ
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1 Účel nařízení
Účelem tohoto nařízení je stanovit ve Vězeňské službě České republiky (dále jen „Vězeňská služba“) v souladu s právními předpisy podmínky pro poskytování duchovní služby osobám ve výkonu vazby (dále jen „obviněný“), osobám ve výkonu trestu odnětí svobody (dále jen „odsouzený“) a osobám ve výkonu zabezpečovací detence (dále jen „chovanec“) a příslušníkům a zaměstnancům Vězeňské služby.
§ 2 Výklad pojmů
Pro účely tohoto nařízení se rozumí
a) pověřenou osobou kvalifikovaný duchovní, který je k vykonávání této činnosti pověřen vedením příslušné církve nebo náboženské společnosti1),
b) kaplanem pověřená církevní osoba se vzděláním opravňujícím k samostatnému vykonávání duchovenské činnosti (vysvěcení, ordinace), která byla po splnění stanovených podmínek přijata do pracovního poměru v konkrétní organizační jednotce
Vězeňské služby2) (dále jen „organizační jednotka“) jako duchovní v pracovním poměru k Vězeňské službě (§ 5 až § 9),
c) církví či náboženskou společností církevní instituce, která v souladu se zákonem získala oprávnění k výkonu zvláštního práva duchovní služby v místech, kde se vykonává vazba, trest odnětí svobody, zabezpečovací detence, ochranné léčení a ochranná výchova,
d) Vězeňskou duchovní službou duchovní v pracovním poměru k Vězeňské službě (kaplani),
e) Vězeňskou duchovenskou péčí profesní sdružení pověřených osob, registrovaných pod tímto názvem u rejstříkového soudu,
f) Dohodou Dohoda o duchovní službě3), kterou uzavřela Vězeňská služba s Českou biskupskou konferencí a s Ekumenickou radou církví České republiky,
g) věznicí rovněž vazební věznice nebo ústav pro výkon zabezpečovací detence, není-li stanoveno jinak,
h) zaměstnancem příslušník Vězeňské služby a zaměstnanec v pracovním poměru k Vězeňské službě.
§ 3 Rada pro duchovní službu ve vazebních věznicích, věznicích a ústavech pro výkon zabezpečovací detence
Pro řešení koncepční a mezidenominační problematiky duchovní a pastorační činnosti ve věznicích, zejména v oblasti součinnosti všech spolupracujících církví se zřizuje „Rada pro duchovní službu ve věznicích a ústavech“4) (dále jen „Rada“). Rada stanoví mj. postup pro jmenování hlavního kaplana a jeho zástupce při současném zohlednění stanoviska kaplanského sboru.
§ 4 Zajišťování duchovní služby
(1) Pověřené osoby, které splňují církevně profesní předpoklady ve smyslu čl. 1 Dohody, zajišťují duchovní službu:
a) v pracovním poměru k Vězeňské službě na pozici hlavní kaplan, zástupce hlavního kaplana a kaplan (Vězeňská duchovní služba),
b) v rámci dobrovolné duchovní služby při realizaci členských práv a povinností (stanov) Vězeňské duchovenské péče,
c) v rámci dobrovolného poskytování duchovní služby (dále jen „dobrovolná služba“).
(2) Vězeňská duchovní služba a Vězeňská duchovenská péče při výkonu duchovní služby úzce spolupracují.
ČÁST DRUHÁ
DUCHOVNÍ SLUŽBA V RÁMCI PRACOVNÍHO POMĚRU
Hlavní kappa
§ 5
(1) V čele duchovní služby stojí hlavní kaplan Vězeňské služby (dále jen „hlavní kaplan“).
(2) O zařazení hlavního kaplana na pracovní místo rozhoduje generální ředitel Vězeňské služby (dále jen „generální ředitel“) na základě doporučení Rady.5) Rada doporučuje kandidáta na hlavního kaplana z řad kaplanů Vězeňské duchovní služby. Generální ředitel nebo jím pověřený zaměstnanec Vězeňské služby předloží Radě k projednání závažné nedostatky a hrubé porušení kázně hlavního kaplana, které jsou neslučitelné s jeho dalším působením v této funkci. Stejně tak Rada projedná případnou ztrátu pověření vysílající církve, jako ztrátu kvalifikačního předpokladu k výkonu zmíněné funkce. O dalším postupu rozhodne generální ředitel.
(3) Pracovní poměr hlavního kaplana se řídí obecnými právními předpisy, vnitřními předpisy Vězeňské služby a ustanoveními Dohody.
(4) Hlavní kaplan je přímo podřízen náměstkovi generálního ředitele pro vzdělávání a odborné zacházení (dále jen „náměstek generálního ředitele“). Ve věcech týkajících se výkonu funkce hlavního kaplana rozhoduje náměstek generálního ředitele. Ve věcech pracovního poměru a týkajících se kaplanské služby ve věznici, v níž hlavní kaplan působí v rámci svých místních povinností, rozhoduje příslušný ředitel věznice ve spolupráci s náměstkem generálního ředitele. Po skončení funkčního období působí hlavní kaplan zpravidla na pozici kaplana ve věznici, ke které personálně příslušel.
(5) Funkční období hlavního kaplana je upraveno Dohodou.6)
§ 6 Hlavní kaplan zejména
a) metodicky řídí zástupce hlavního kaplana a jednotlivé kaplany,
b) zaujímá stanoviska k náplni pracovní činnosti kaplanů a navrhuje její úpravy,
c) vyjadřuje se k rozvržení pracovní doby kaplanů,
d) spolupracuje se služebními funkcionáři a vedoucími zaměstnanci Generálního ředitelství Vězeňské služby (dále jen „generální ředitelství“) a podle potřeby se zúčastňuje pracovních porad,
e) dbá na spolupráci kaplanů a ostatních zaměstnanců Vězeňské služby v oblasti zacházení s obviněnými, odsouzenými a chovanci,
f) v rámci kontrolní činnosti sleduje v součinnosti s předsedou Vězeňské duchovenské péče spolupráci jejích členů s kaplany a ostatními pověřenými osobami; v této souvislosti vykonává služební cesty;
g) v součinnosti s řediteli věznic dbá:
na další profesní vzdělávání kaplanů,
na plynulé obsazování kaplanských míst a jejich zřizování tam, kde dosud kaplan nepůsobí;
h) pro potřeby kvalifikovaného rozhodnutí ředitele příslušné věznice se vyjadřuje k novým pověřeným osobám žádajícím o povolení vstupu za účelem duchovního a pastoračního působení ve věznici, v níž není místo kaplana zřízeno nebo obsazeno,
i) svolává porady a v rámci celoživotního vzdělávání odborné semináře kaplanů,
j) při kontrolních a metodických cestách dbá na to, aby vězeňské kaple byly důstojně využívány v souladu s účelem, k němuž byly zřízeny.
§ 7 Zástupce hlavního kaplana
(1) O zařazení zástupce hlavního kaplana na pracovní místo rozhoduje generální ředitel z řad kaplanů Vězeňské duchovní služby na základě doporučení Rady.5)
(2) Zástupce hlavního kaplana plní úkoly uvedené v § 6 v rozsahu pověření vydaného hlavním kaplanem, přičemž část své pracovní náplně věnuje činnostem souvisejícím se zastupováním hlavního kaplana. Rozsah činností souvisejících se zastupováním hlavního kaplana je stanoven na základě dohody hlavního kaplana a ředitele věznice, v níž zástupce hlavního kaplana působí v rámci svých místních povinností. Po skončení funkčního období přechází zástupce hlavního kaplana zpravidla na pozici kaplana.
(3) Ve věcech týkajících se výkonu funkce zástupce hlavního kaplana rozhoduje náměstek generálního ředitele. Ve věcech pracovního poměru a týkajících se kaplanské služby ve věznici, v níž zástupce hlavního kaplana působí v rámci svých místních povinností, rozhoduje příslušný ředitel věznice ve spolupráci s náměstkem generálního ředitele.
(4) Funkční období zástupce hlavního kaplana je zpravidla pět let.6) Po uplynutí této lhůty Rada rozhodne o jeho případném dalším působení, eventuálně navrhne kandidáta na tuto pozici a návrh předloží generálnímu řediteli.
Kaplan
§ 8
(1) Funkci kaplana vykonává ve věznici pověřená osoba způsobilá podle zákona k výkonu duchovní činnosti. Podmínky přijetí do pracovního poměru a působení osoby na pozici kaplan stanoví Dohoda.7)
(2) Kaplan je přímo podřízen 1. zástupci ředitele věznice, případně služebnímu zástupci ředitele věznice.
§ 9
(1) Kaplan podle podmínek věznice zejména
a) provádí individuální pastorační rozhovory s obviněnými, odsouzenými a chovanci; je oprávněn se pastoračně věnovat i zaměstnancům,
b) zajišťuje bohoslužby, popřípadě je organizuje v součinnosti s pověřenými osobami církví dobrovolně zajišťujícími duchovní péči,
c) zajišťuje skupinovou nebo individuální činnost zaměřenou na studium Bible a křesťanského učení,
d) zabezpečuje kulturní akce s duchovním obsahem; k tomu účelu zajišťuje vhodnou literaturu a audio či video pomůcky,
e) informuje své nadřízené o způsobech poskytování duchovní služby a konkrétních akcích prováděných v jejím rámci,
f) podílí se na vytváření podmínek pro začlenění obviněných, odsouzených a chovanců do občanského života; za dodržení bezpečnostních podmínek může být v pastoračním styku s osobami blízkými vězněných osob a chovanců;
g) v odůvodněných případech po předchozím souhlasu přímého nadřízeného je oprávněn plnit úkoly v pracovní době i mimo objekt věznice, nelze-li splnění úkolů zajistit jinak,
h) koordinuje v rámci předpisů upravujících činnost Vězeňské duchovenské péče působení všech církví a náboženských společností poskytujících dobrovolnou duchovní službu v dané věznici; není-li místo kaplana obsazeno, zajišťuje organizačně činnost duchovních po konzultaci s hlavním kaplanem ředitelem pověřený zaměstnanec věznice;
i) může se podílet na přípravě a realizaci tematicky blízkých programů zacházení,
j) spolupracuje s vedením věznice; dle potřeby se účastní jednání, porad a odborných komisí,
k) za dodržení podmínek stanovených právními a vnitřními předpisy je oprávněn nahlížet do příslušné části osobního spisu vězněné osoby, poskytuje-li této osobě duchovní péči,
l) při poskytování duchovní služby je oprávněn s vědomím ředitele věznice opatřovat pro vězněné osoby náboženské předměty a devocionálie; přitom jedná tak, aby nebyl mařen účel výkonu vazby, výkonu trestu odnětí svobody nebo výkonu zabezpečovací detence a postupuje způsobem ve věznici obvyklým;
m) spolupracuje s nevládními, charitativními a církevními organizacemi za účelem zajištění překlenovacích podmínek zejména pro osoby propouštěné z výkonu trestu odnětí svobody, případně pro zlepšení podmínek sociálně slabých obviněných, odsouzených nebo chovanců,
n) je-li členem Vězeňské duchovenské péče, zúčastňuje se dle potřeby porad a seminářů tohoto profesního sdružení,
o) individuálním vzděláváním a účastí na církevních a jiných symposiích rozšiřuje odbornou úroveň poskytované duchovní služby,
p) působí jako poradce ředitele věznice v oblasti etiky, církevní problematiky, nových náboženských směrů a náboženských předmětů,
q) pro potřeby kvalifikovaného rozhodnutí ředitele se vyjadřuje k pověřeným osobám, nečlenům Vězeňské duchovenské péče, žádajícím o povolení vstupu za účelem duchovního a pastoračního působení ve věznici.
(2) O výkonu své činnosti vede stanovenou dokumentaci při zachování pravidla mlčenlivosti ve věcech důvěrných sdělení a tzv. zpovědního tajemství.
§ 10
(1) Kaplan je při své činnosti ve věznici označen kovovým odznakem (medailí), jehož vzor je uveden v příloze č. 2. Na kovovém odznaku je vyobrazen symbol duchovní služby. Kaplan může v případě potřeby používat nášivku s textem „Vězeňská duchovní služba“, jejíž vzor je uveden v příloze č. 2. Nášivka se umísťuje na pravém rukávu.
(2) Hlavní kaplan a zástupce hlavního kaplana mohou používat v případě potřeby slavnostní pracovní oděv tmavomodré barvy stanoveného střihu se jmenovkou a nášivkou podle odstavce 1.
ČÁST TŘETÍ
DOBROVOLNÁ DUCHOVNÍ SLUŽBA
§ 11 Dobrovolná duchovní služba v rámci Vězeňské duchovenské péče
(1) Vězeňská služba spolupracuje s Vězeňskou duchovenskou péčí jako s kvalifikovanou organizací dobrovolné duchovní služby v oblasti duchovního a etického působení. Účelem jejich vzájemné spolupráce je v souladu s Dohodou vytváření vhodných podmínek při duchovním a výchovném působení na obviněné, odsouzené a chovance.
(2) Vězeňská duchovenská péče:
a) dbá na odbornou úroveň a informovanost svých členů a pořádá za tím účelem pro ně vzdělávací akce,
b) v součinnosti s hlavním kaplanem poskytuje Vězeňské službě na její žádost odborná stanoviska při výběru duchovních na pozici kaplanů i při jiných příležitostech.
(3) Osoby sdružené ve Vězeňské duchovenské péči vycházejí při poskytování duchovní služby z rovnosti všech náboženských vyznání, z práva vězněných osob být bez konkrétního vyznání a záměrně nevyvíjejí činnost ve prospěch konkrétní církve či náboženské společnosti.
(4) Členové Vězeňské duchovenské péče působí v rámci dobrovolné duchovní služby bez nároků na odměnu ze strany Vězeňské služby.
(5) V souladu s Dohodou vytváří Vězeňská služba pro působení členů Vězeňské duchovenské péče příznivé podmínky8) např. tím, že
a) poskytuje pověřeným osobám se souhlasem ředitele věznice v souvislosti se zajištěním duchovní a pastorační činnosti účelnou pomoc,
b) na základě uzavřené nájemní smlouvy umožňuje generální ředitel v pracovní době předsedovi Vězeňské duchovenské péče přístup a pobyt v kanceláři v budově generálního ředitelství s využitím příslušného vybavení a telekomunikačních prostředků. Případné další požadavky mohou být uspokojeny pouze po předcházejícím projednání a schválení ředitelů příslušných odborů generálního ředitelství a splnění podmínek ve smyslu příslušných vnitřních předpisů Vězeňské služby.
(6) Osoby sdružené ve Vězeňské duchovenské péči prokazují oprávnění ke vstupu do organizačních jednotek průkazem Vězeňské duchovenské péče, který při pohybu a pobytu v daném objektu nosí na viditelném místě oděvu jako identifikační štítek.9)
(7) Předseda Vězeňské duchovenské péče informuje ředitele věznice o přijetí duchovního do řad Vězeňské duchovenské péče.
Dobrovolná služba mimo rámec Vězeňské duchovenské péče
§ 12
(1) Rozsah a možnosti dobrovolné služby vymezuje právní předpis10) a upřesňuje Dohoda.
(2) Pověřená osoba musí být seznámena s povinností dodržovat právní předpisy a respektovat vnitřní řád věznice. Tuto skutečnost potvrzuje podpisem Poučení, jehož vzor je uveden v příloze č. 1, před začátkem svého působení ve věznici. Věznice zpravidla organizují pravidelná proškolování duchovních v ročních intervalech. Opakovaná neúčast na proškolení může být důvodem pro odepření souhlasu ředitele věznice se vstupem duchovního.
(3) K pověřené osobě žádající o povolení vstupu za účelem duchovního a pastoračního působení ve věznici se po předchozím rozhovoru vyjadřuje řediteli věznice příslušný kaplan a informuje o této skutečnosti hlavního kaplana. Kde kaplan není ustanoven, vyjadřuje se hlavní kaplan nebo osoba jím zmocněná.11)
ČÁST ČTVRTÁ
PORADNÍ ORGÁN DUCHOVNÍ SLUŽBY
§ 13 Poradce pro duchovní službu koordinátor
(1) Z důvodů operativní informovanosti vedení Vězeňské služby o problematice duchovní služby a koordinování správních záležitostí v otázkách řízení duchovní služby ze strany náměstka generálního ředitele může být v případě potřeby generálním ředitelem zřízena funkce poradce pro duchovní službu koordinátora (dále jen „poradce“).
(2) Poradce je přímo podřízen náměstkovi generálního ředitele a zodpovídá mu za součinnost Vězeňské duchovní služby, Vězeňské duchovenské péče a církví a náboženských společností participujících na vězeňské duchovní a pastorační službě. Vytváří pro tuto činnost systémové a koncepční podklady.
(3) Poradce pro duchovní službu koordinátor není součástí systému řízení Vězeňské duchovní služby.
ČÁST PÁTÁ
ZÁVĚREČNÁ A ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ
§ 14
Nařízení generálního ředitele Vězeňské služby České republiky č. 48/2014 o organizaci duchovní služby ve Vězeňské službě České republiky se zrušuje.
§ 15
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. června 2015.
V Praze dne 14. května 2015
Č. j.: VS 13/032/001/2015-50/SPR/403
Přílohy: 2/2
Generální ředitel Vězeňské služby České republiky vrchní státní rada brig. gen. PhDr. Pavel Ondrášek v zastoupení plk. Mgr. Bc. Milan Brendl v. r. Příloha č. 1 k NGŘ č. 28/2015
Poučení pro dobrovolné duchovní vstupující do vazební věznice, věznice nebo ústavu pro výkon zabezpečovací detence
1. Na požádání službu konajícího příslušníka při vstupu do objektu vazební věznice, věznice nebo ústavu pro výkon zabezpečovací detence (dále jen „věznice“), musí vstupující podstoupit prohlídku zavazadla i provedení osobní prohlídky.
2. Při vstupu do objektu věznice musí vstupující bez vyzvání odevzdat příslušníkovi u hlavního vchodu osobní zbraně, mobilní telefony, případně jiná mobilní telekomunikační či záznamová zařízení.
3. Do věznice je zakázáno vnášet jakékoliv alkoholické nápoje, léky včetně vitaminových preparátů, omamné a psychotropní látky, jedy apod. Výjimku tvoří víno pro potřeby eucharistie v maximálním množství 2 dcl [čl. 6 odst. 2 písm. f) nařízení generálního ředitele Vězeňské služby České republiky č. 67/2013].
4. Osobám po požití alkoholických nápojů, omamných a psychotropních látek je vstup do věznice zakázán. Při podezření je vstupující osoba povinna podrobit se orientační dechové zkoušce na alkohol.
5. Je zakázáno zneužívat vězněné osoby k různým úsluhám, zneužívat jejich práci pro osobní prospěch, přijímat od nich jakékoliv předměty apod., zprostředkovávat jim jakékoliv vzkazy a spojení s osobami nebo institucemi (doručování dopisů, zpráv, mobilních telefonů, peněz, léků apod.).
6. Nedoporučuje se vést s vězni rozhovory zakládající možnost případného účelového zneužití, sdělovat jim své osobní problémy, sdělovat jim údaje osobního charakteru (adresy, bydliště atd.).
7. Vstupující byl poučen o povinnosti zachovávání mlčenlivosti o informacích, které získá v průběhu duchovenské činnosti ve věznici.
8. Vstupující byl upozorněn, že porušení zásad tohoto poučení může být důvodem pro odepření souhlasu ředitele věznice se vstupem duchovního a v krajním případě může naplnit skutkovou podstatu trestného činu.
V …..................................... dne …............................
Jméno, příjmení: …………………………………….. Datum narození: ……………………
Podpis: …………………………….
Seznámení provedl: ………………………………….
Poznámky: Příloha č. 2 k NGŘ č. 28/2015
Označení kaplanů Vězeňské duchovní služby
Kovový odznak (medaile) kaplana v provedení z bronzového či bílého kovu, průměr 30 mm
Nášivka na rukáv v provedení látkové nášivky kruhového tvaru, průměr cca 80 mm
1) § 2 odst. 1 vyhlášky č. 345/1999 Sb., kterou se vydává řád výkonu trestu odnětí svobody, ve znění pozdějších předpisů. § 1 odst. 2 vyhlášky č. 109/1994 Sb., kterou se vydává řád výkonu vazby, ve znění pozdějších předpisů.
2) § 1 odst. 4 zákona č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
3) Nařízení generálního ředitele Vězeňské služby České republiky č. 67/2013, kterým se vyhlašuje Dohoda o duchovní službě.
4) Čl. 3 přílohy nařízení generálního ředitele Vězeňské služby České republiky č. 67/2013.
5) Čl. 4 odst. 2 přílohy nařízení generálního ředitele Vězeňské služby České republiky č. 67/2013.
6) Čl. 4 odst. 3 přílohy nařízení generálního ředitele Vězeňské služby České republiky č. 67/2013.
7) Čl. 4 odst. 5 přílohy nařízení generálního ředitele Vězeňské služby České republiky č. 67/2013.
8) Čl. 8 písm. d) přílohy nařízení generálního ředitele Vězeňské služby České republiky č. 67/2013.
9) § 98 odst. 9 nařízení generálního ředitele Vězeňské služby o vězeňské a justiční stráži č. 23/2014.
10) § 20 odst. 4 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. § 15 odst. 3 zákona č. 293 Sb., o výkonu vazby, ve znění pozdějších předpisů. § 11 zákona č. 129/2008 Sb., o výkonu zabezpečovací detence.
11) § 2 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 345/1999 Sb., kterou se vydává řád výkonu trestu odnětí svobody, ve znění pozdějších předpisů. § 1 odst. 2 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č.109/1994 Sb., kterou se vydává řád výkonu vazby, ve znění pozdějších předpisů.
DIRETTORE GENERALE DEL SERVIZIO PENITENZIARIO DELLA REPUBBLICA CECA
Anno 2015
Regolamento n. 28
SB I CLASSIFICA
Sull'organizzazione del servizio spirituale nel servizio penitenziario della Repubblica ceca
Ai sensi dell'articolo 1, paragrafo 2, della legge n. 555/1992 Coll., Servizio penitenziario e servizio giudiziario
Guardia della Repubblica ceca, come modificata, conformemente al § 15 della legge n. 293/1993
Sulla custodia, come modificata, Sezione 20 della legge n. 169/1999 Coll., Sulla custodia detenzione e modifica di alcune leggi correlate, come modificata dalla legge n. 129/2008 Coll., Sull'esecuzione della detenzione di sicurezza e sulle modifiche ad alcuni di essi leggi correlate e § 7 cpv. b) della legge n. 3/2002 Coll., sulla libertà di religione la confessione e la posizione delle chiese e delle società religiose e la modifica di alcune leggi (Act su chiese e società religiose), come modificato dalla legge n. 129/2008 Coll. (di seguito denominato "la Legge"), determinerò
PARTE PRIMA
DISPOSIZIONI GENERALI
§ 1
Scopo del regolamento
Scopo del presente regolamento è determinare il servizio penitenziario della Repubblica ceca (di seguito "servizio penitenziario") "Servizio penitenziario"), in conformità con le disposizioni di legge, le condizioni per la fornitura di chierici servizi alle persone in custodia (di seguito “l'accusato”), persone in custodia Libertà (di seguito "la persona condannata") e persone in custodia "Detenuto") e membri e personale del servizio penitenziario.
§ 2
Interpretazione dei termini
Ai fini del presente regolamento:
a) da una persona autorizzata, un sacerdote qualificato incaricato di svolgere tale attività guidando una chiesa o una società religiosa 1)
b) un cappellano affidato a una persona di chiesa con un'educazione che dà diritto a se stesso svolgere attività spirituali (ordinazione, ordinazione), che era dopo l'adempimento delle condizioni stipulate accettate per l'impiego in una specifica unità organizzativa Servizi penitenziari2) (di seguito "unità organizzativa") come impiegati nel mondo del lavoro il servizio penitenziario (sezioni da 5 a 9),
c) da una chiesa o una società religiosa, un'istituzione ecclesiale che è stata legalmente acquisita autorizzazione all'esercizio di un diritto speciale al servizio spirituale nei luoghi in cui viene prestata la custodia, detenzione, detenzione di sicurezza, trattamento protettivo ed educazione protettiva,
d) Servizio clericale al servizio penitenziario (Kaplan)
e) Associazione professionale di persone autorizzate iscritte ai sensi con questo nome presso il tribunale di registrazione,
f) L'Accordo sul servizio spirituale che è stato concluso dal servizio penitenziario con la Repubblica ceca la Conferenza episcopale e il Consiglio ecumenico delle Chiese della Repubblica Ceca,
(g) in caso contrario, le carceri devono essere anche carceri di custodia cautelare o centri di detenzione stipulato diversamente,
h) il dipendente è un membro del servizio penitenziario e un lavoratore dipendente al servizio penitenziario.
§ 3
Consiglio per il servizio spirituale nelle carceri, carceri e istituti remand per detenzione di sicurezza
Per la soluzione di problemi concettuali e interdenominazionali dell'attività spirituale e pastorale Nelle carceri, specialmente nell'area di cooperazione di tutte le chiese che hanno collaborato, un "Consiglio per servizio spirituale nelle carceri e nelle istituzioni " 4) (di seguito" il Consiglio "). Il Consiglio stabilisce, tra l'altro, la procedura per:
la nomina del Capo Cappellano e del suo Vice, tenendo conto del parere del copo cappellano.
§ 4
Fornire servizi spirituali
(1) Persone autorizzate che soddisfano le qualifiche professionali della Chiesa ai sensi dell'ar. 1 Gli accordi prevedono un ministero spirituale:
a) in servizio presso il servizio penitenziario come cappellano capo, vicecapo Cappellano e Cappellano (Prison Spiritual Service),
b) nell'ambito del servizio spirituale volontario nella realizzazione dei diritti e degli obblighi di appartenenza (statuti) Prigione di segreteria,
(c) come parte del servizio volontario del servizio spirituale (di seguito denominato "servizio volontario").
(2) Servizio spirituale della prigione e cura spirituale della prigione nell'esercizio del clero i servizi lavorano a stretto contatto.
PARTE SECONDA
SERVIZIO SPIRITUALE NELL'AMBITO DEL TASSO DI OCCUPAZIONE
§ 5
Il cappellano principale
(1) Il capo cappellano del servizio penitenziario (di seguito denominato "capo del servizio penitenziario") dirige il ministero spirituale cappellano ").
(2) L'amministratore delegato decide in merito alla nomina del cappellano capo
Il servizio penitenziario ("il direttore generale") su raccomandazione del Consiglio. 5)
Il Consiglio raccomanda un candidato per il cappellano capo dei cappellani del servizio spirituale della prigione.
Il direttore generale o un dipendente del servizio penitenziario da lui autorizzato sono sottoposti al Consiglio discutere le gravi carenze e le gravi violazioni della disciplina del capo cappellano che sono incompatibile con la sua ulteriore funzione in tale veste. Allo stesso modo, il Consiglio discuterà di ogni perdita commissione della chiesa di invio come perdita di qualifica per svolgere la funzione di cui sopra.
Il direttore generale decide in merito alla via da seguire.
(3) L'impiego del capo cappellano è regolato da norme legali generali, regolamenti interni Regolamenti del servizio penitenziario e disposizioni dell'accordo.
(4) Il capo cappellano riferisce direttamente al vicedirettore generale per l'Istruzione e trattamento professionale ("il direttore generale aggiunto"). In materia di:
Il vicedirettore generale decide in merito all'esercizio della funzione di capo cappellano. Nelle cose
lavoro e relativi al servizio del cappellano nella prigione in cui è attivo il cappellano principale nell'ambito delle sue funzioni locali, il direttore della prigione competente decide in collaborazione con il vicedirettore generale. Dopo la fine del suo mandato, il cappellano principale è attivo di solito come cappellano nella prigione a cui apparteneva.
(5) Il mandato del cappellano capo è regolato dall'accordo.6)
§ 6
Il cappellano principale in particolare
a) gestisce metodicamente il vice capo cappellano e singoli cappellani,
b) adottare pareri sul lavoro dei cappellani e proporne le modifiche,
c) commenti sull'orario di lavoro dei cappellani,
(d) collaborare con i funzionari e il personale senior della direzione generale
Il servizio penitenziario ("la direzione generale") e partecipa, se del caso incontri di lavoro,
(e) assicurare la cooperazione dei cappellani e degli altri dipendenti del servizio penitenziario nell'area del trattamento con accusati, condannati e detenuti,
(f) monitorare, in collaborazione con il presidente dell'Assistenza spirituale della prigione, nel quadro delle attività di controllo
cooperazione dei suoi membri con cappellani e altre persone autorizzate; in questo contesto effettua viaggi di lavoro;
(g) in collaborazione con i direttori delle carceri, assicurarsi che:
1. formazione professionale continua dei cappellani,
2. la continua occupazione dei luoghi dei cappellani e la loro istituzione in cui il cappellano non è stato ancora istituito non funziona;
(h) ai fini di una decisione qualificata da parte del direttore della prigione in questione, esprimere la sua opinione sul nuovo persone autorizzate che chiedono l'autorizzazione per scopi spirituali e pastorali lavorare in una prigione in cui il sito del cappellano non è stabilito o occupato,
(i) convocare riunioni e, nel quadro dell'apprendimento permanente, seminari per cappellani;
(j) garantire che le cappelle della prigione siano dignitose durante l'ispezione e i viaggi metodologici utilizzato conformemente allo scopo per il quale sono stati stabiliti.
§ 7
Vice Capo Cappellano
(1) La nomina del Vice Capo Cappellano alla carica sarà decisa dal Generale
Direttore dei cappellani del servizio spirituale della prigione su raccomandazione del Consiglio.5)
(2) Il Vice Capo Cappellano svolge i compiti specificati nella Sezione 6 nella misura del mandato conferito capo cappellano, con parte del suo lavoro dedicato alle attività correlate in rappresentanza del capo cappellano. Portata delle attività relative alla rappresentazione del preponente il cappellano è determinato dal consenso del capo cappellano e del direttore della prigione in cui il deputato il cappellano capo opera nell'ambito delle sue funzioni locali. Dopo la fine del mandato Di regola, il vice cappellano capo diventa un cappellano.
(3) Il Vice Capo Cappellano decide in merito alle questioni relative all'esercizio del suo ufficio Vicedirettore generale. In materia di occupazione e di cappellani il servizio nella prigione in cui il vice cappellano capo opera nell'ambito delle sue funzioni locali, la decisione viene presa dal direttore della prigione competente in collaborazione con il vicedirettore generale.
(4) Il mandato del vice capo cappellano è di solito cinque anni.6)
Dopo queste scadenze
Il Consiglio decide in merito alla sua possibile ulteriore operazione, eventualmente proporrà un candidato per questo la posizione e la proposta devono essere presentate al direttore generale.
§ 8
Cappellano
(1) La funzione di cappellano deve essere svolta in carcere da una persona autorizzata dalla legge per svolgere attività spirituali. Condizioni di assunzione e assunzione la posizione di cappellano è determinata dall'accordo.7)
(2) Il cappellano è direttamente subordinato al primo vicedirettore della prigione o al funzionario vicedirettore della prigione.
§ 9
(1) Cappellano in particolare in base alle condizioni carcerarie
(a) condurre colloqui pastorali individuali con accusati, condannati e detenuti; ha anche il diritto di pastorizzare i dipendenti
b) organizza servizi di culto o li organizza in collaborazione con le persone autorizzate della Chiesa fornire volontariamente cure spirituali,
c) fornire attività di studio biblico di gruppo o individuale e insegnamento cristiano,
(d) organizzare eventi culturali con contenuto spirituale; a tal fine garantisce adeguato letteratura e aiuti audio / video,
(e) informare i suoi supervisori sui modi in cui vengono forniti i servizi spirituali e le azioni specifiche realizzato nel suo quadro,
(f) contribuire alla creazione di condizioni per l'inclusione di accusati, condannati e detenuti nella vita civica; in osservanza delle condizioni di sicurezza può essere in pastorale contatti con persone vicine a prigionieri e detenuti;
(g) in casi giustificati, con il consenso preventivo del superiore immediato, è autorizzato svolgere compiti durante l'orario di lavoro e al di fuori dei locali della prigione, a meno che l'adempimento dei compiti non possa essere altrimenti garantito,
h) coordina le attività nel quadro dei regolamenti che disciplinano le attività di cura spirituale della prigione tutte le chiese e le società religiose che forniscono un servizio spirituale volontario nella prigione; se il luogo del cappellano non è occupato, organizza le attività del clero un dipendente autorizzato della prigione in consultazione con il cappellano capo;
(i) può partecipare alla preparazione e all'attuazione di programmi di trattamento tematicamente simili;
(j) collaborare con la gestione delle carceri; se necessario, partecipare a riunioni, riunioni ed esperti commissione
k) ha il diritto di ispezionare, fatte salve le condizioni stabilite dalle norme legali e interne alla parte pertinente del fascicolo personale del prigioniero, se lui / lei fornisce assistenza spirituale a quella persona,
l) è autorizzato a procurare servizi spirituali, con la conoscenza del direttore della prigione prigionieri oggetti religiosi e devozionali; nel fare ciò, non è sprecato lo scopo di custodia, detenzione o detenzione e procedere come di consueto in carcere;
m) cooperare con organizzazioni non governative, di beneficenza ed ecclesiastiche allo scopo di assicurare condizioni ponte, in particolare per le persone liberate dalla prigione libertà, eventualmente per migliorare le condizioni degli accusati socialmente deboli, condannati o detenuti,
n) se è membro dell'assistenza spirituale della prigione, partecipa alle riunioni e ai seminari come richiesto di questa associazione professionale,
o) espande l'istruzione professionale attraverso l'istruzione individuale e la partecipazione alla chiesa e ad altri simposi il livello di servizio spirituale fornito,
p) consiglia il direttore della prigione su etica, questioni ecclesiali, nuove questioni movimenti e oggetti religiosi,
(q) ai fini di una decisione qualificata del direttore, esprimere un parere sui responsabili; non membri dell'Assistenza spirituale della prigione che richiede l'autorizzazione per entrare lavoro spirituale e pastorale nella prigione.
(2) Conserva la documentazione specificata sull'esercizio della sua attività mantenendo la regola Riservatezza e riservatezza riservata.
§ 10
(1) Un cappellano deve essere contrassegnato da un badge metallico (medaglia) nel corso della sua attività in carcere l'esemplare è riportato nell'Allegato 2. Il badge in metallo raffigura il simbolo del servizio spirituale.
Il cappellano può, se necessario, utilizzare un'etichetta con il testo "Servizio spirituale della prigione" di cui il motivo è riportato nell'allegato 2. La toppa è posizionata sulla manica destra.
(2) Il Capo Cappellano e il Vice Capo Cappellano possono essere usati secondo necessità indumenti da lavoro cerimoniali di colore blu scuro con un taglio specifico con targhetta e applique di cui al paragrafo 1.
PARTE TERZA
SERVIZIO SPIRITUALE VOLONTARIO
§ 11
Servizio spirituale volontario nel contesto della cura spirituale della prigione
(1) Il servizio penitenziario deve cooperare con la cura spirituale del carcere come con un'organizzazione qualificata di servizio spirituale volontario nel campo spirituale ed etico azione. Lo scopo della loro cooperazione reciproca è, in conformità con l'Accordo, creare quelli appropriati condizioni di influenza spirituale ed educativa su accusati, condannati e detenuti.
(2) Prigione spirituale:
a) assicura che i suoi membri siano competenti e informati e lo organizza a tale scopo eventi educativi,
b) in collaborazione con il cappellano capo, fornire al servizio penitenziario assistenza professionale su sua richiesta posizioni nella selezione del clero come cappellani e in altre occasioni.
(3) Le persone associate all'assistenza spirituale in carcere devono basarsi su disposizioni servizio spirituale dall'uguaglianza di tutte le religioni, dal diritto dei prigionieri di essere senza di una particolare religione e intenzionalmente non funziona a beneficio di una particolare chiesa o religioso società.
(4) I membri della Prigione Assistenza Spirituale sono impegnati nel servizio spirituale volontario senza pretesa di remunerazione da parte del Servizio penitenziario.
(5) Conformemente all'accordo, il servizio penitenziario stabilisce le attività dei membri del carcere
condizioni favorevoli per la cura spirituale 8) ad esempio:
a) fornire alle persone autorizzate il consenso del direttore della prigione in relazione alla detenzione aiuto mirato alle attività spirituali e pastorali,
(b) sulla base di un contratto di locazione concluso, abilitare il Direttore Generale durante l'orario di lavoro il presidente dell'assistenza spirituale della prigione accede e resta nell'ufficio nell'edificio generale quartier generale utilizzando attrezzature e telecomunicazioni adeguate.
Eventuali altri requisiti possono essere soddisfatti solo previa discussione e l'approvazione dei direttori dei servizi competenti della direzione generale e il rispetto delle condizioni stabilite nella pertinenti regolamenti interni del servizio penitenziario.
(6) Le persone associate alla cura spirituale della prigione devono dimostrare il loro diritto all'entrata in unità organizzative dalla Prison Spiritual Care Card, che durante il movimento e il soggiorno in un determinato oggetto, indossa l'abbigliamento visibile come etichetta identificativa.9)
(7) Il presidente dell'assistenza spirituale della prigione informa il direttore della prigione al momento dell'ammissione ai ranghi della Prigione Assistenza Spirituale.
§ 12
Servizio volontario al di fuori delle cure spirituali in carcere
(1) L'ambito e le possibilità del servizio volontario sono definiti dalla normativa legale e specifica Accordo.
(2) La persona autorizzata deve conoscere l'obbligo di conformarsi alle norme legali e rispettare l'ordine interno della prigione. Questo fatto è confermato firmando l'Istruzione, il cui modello è elencato nell'allegato 1, prima di iniziare la sua pena in carcere. Le carceri di solito organizzano formazione regolare del clero a intervalli annuali. Ripetuta assenza dall'allenamento può essere un motivo per rifiutare il consenso del direttore della prigione per entrare nel clero.
(3) A una persona autorizzata che richiede il permesso di entrare per scopi spirituali e la pastorale in carcere, dopo una precedente intervista, si esprime al direttore della prigione il cappellano e informa il cappellano principale di questo fatto. Laddove non viene nominato un cappellano, decide il cappellano capo o una persona da lui autorizzata.11)
PARTE QUARTA
CONSULENZA DEL SERVIZIO SPIRITUALE
§ 13
Consigliere per il coordinatore del servizio spirituale
(1) Per motivi di consapevolezza operativa della direzione del servizio penitenziario in merito alla questione e coordinando le questioni amministrative in materia di gestione del servizio spirituale dal vicedirettore generale, può, se necessario, essere il direttore generale è stata istituita la funzione di consigliere per il servizio spirituale del coordinatore (di seguito denominato "consigliere").
(2) Il consulente deve riferire direttamente al vicedirettore generale ed è responsabile nei suoi confronti per la collaborazione del Servizio spirituale della prigione, della cura spirituale della prigione e della Chiesa e le società religiose che partecipano al ministero spirituale e pastorale della prigione. crea sistema e background concettuale per questa attività.
(3) Il consigliere per il coordinatore del servizio spirituale non fa parte del sistema di gestione della prigione servizi spirituali.
PARTE QUINTA
DISPOSIZIONI FINALI E DI CANCELLAZIONE
§ 14
Regolamento del direttore generale del servizio penitenziario della Repubblica ceca n. 48/2014 sull'organizzazione dei servizi spirituali nel servizio penitenziario della Repubblica ceca è abrogato.
§ 15
Il presente regolamento entra in vigore il 1o giugno 2015.
Praga, 14 maggio 2015
No .: VS 13/032/001 / 2015-50 / SPR / 403
Allegati: 2/2
Direttore generale del servizio penitenziario della Repubblica ceca
Consiglio di Stato capo
Brig. gene. PhDr. Pavel Ondrášek
per conto di COL. Mons. Jan Ševčík Bc. Milan Brendl incl
Allegato 1 al GD n. 28/2015
Lezioni di clero volontario che entrano in custodia, carceri o istituto di detenzione di sicurezza
1. Su richiesta, il servizio della persona che agisce all'ingresso della struttura di detenzione, la prigione o l'istituto di detenzione di sicurezza (di seguito denominato "carceri") deve essere inserito dal concorrente sottoporsi a un'ispezione del bagaglio e una ricerca personale.
2. Quando entra nell'edificio della prigione, il concorrente deve consegnare il membro senza che gli venga chiesto di farlo all'ingresso principale armi personali, telefoni cellulari o altri cellulari apparecchiature di telecomunicazione o di registrazione.
3. È vietato portare in prigione bevande alcoliche, medicinali comprese le vitamine, droghe, sostanze stupefacenti e psicotrope, veleni, ecc. Tranne il vino di eucaristia per un importo massimo di 2 dcl [Art. Articolo 6, paragrafo 2, lettera a) (f) Regolamento Generale Direttore del servizio penitenziario della Repubblica ceca n. 67/2013].
4. Sono ammesse le persone dopo l'ingestione di bevande alcoliche, stupefacenti e sostanze psicotrope in prigione. In caso di sospetto, la persona che entra è tenuta a sottoporsi all'orientamento test del respiro per l'alcol.
5. È vietato abusare delle persone incarcerate per vari servizi, abusare del loro lavoro per beneficio personale, ricevere da essi qualsiasi oggetto, ecc., trasportarli eventuali messaggi e collegamenti con persone o istituzioni (consegna di lettere, messaggi, telefoni cellulari, denaro, medicine, ecc.).
6. Non è consigliabile condurre interviste con detenuti per stabilire la possibilità di uno scopo speciale abuso, per comunicare loro i loro problemi personali, per fornire loro informazioni personali (indirizzi, casa, ecc.).
7. Il concorrente è stato informato dell'obbligo di riservatezza riguardo alle informazioni che ottiene durante le attività spirituali in carcere.
8. Il concorrente è stato avvertito che una violazione dei principi di questa guida può essere una ragione negazione del consenso del direttore della prigione all'ingresso del sacerdote e, in ultima istanza, maggio per adempiere ai fatti del crimine.
Fatto a ... ..................................... il ... ......... ...................
Nome, cognome: …………………………………… .. Data di nascita: ……………………
Firma: …………………………….
L'introduzione è stata fatta da: ………………………………….
note:
Allegato 2 al GD n. 28/2015
Cappellani del servizio penitenziario
Cappellano distintivo in metallo (medaglia) in bronzo o metallo bianco, diametro 30 mm
1) Sezione 2 (1) del decreto n. 345/1999 Coll., Che emette il codice della reclusione, come modificato regolamenti. Sezione 1 (2) del decreto n. 109/1994 Coll., Che emette il codice di custodia, come modificato.
2) Sezione 1 (4) della legge n. 555/1992 Coll., Servizio penitenziario e guardia giudiziaria della Repubblica ceca, come modificata dai regolamenti.
3) Regolamento n. 67/2013 del Direttore Generale del Servizio penitenziario della Repubblica Ceca, che istituisce l'Accordo sul ministero spirituale.
4) Art. 3 dell'allegato al regolamento del direttore generale del servizio penitenziario della Repubblica ceca n. 67/2013.
5) Art. 4 (2) dell'allegato al regolamento del direttore generale del servizio penitenziario della Repubblica ceca n. 67/2013.
6) Art. 4 (3) dell'allegato al regolamento del direttore generale del servizio penitenziario della Repubblica ceca n. 67/2013.
7) Art. Articolo 4, paragrafo 5, dell'allegato del regolamento del direttore generale del servizio penitenziario della Repubblica ceca n. 67/2013.
8) Art. 8 písm. d) dell'allegato al regolamento del direttore generale del servizio penitenziario della Repubblica ceca n. 67/2013.
9) Sezione 98 (9) del decreto del direttore generale del servizio penitenziario sulla prigione e la guardia giudiziaria n. 23/2014
10) Sezione 20 (4) della legge n. 169/1999 Coll., In carcere e modificando alcune relative delle leggi e successive modifiche. Sezione 15 (3) della legge n. 293 Coll., In custodia, come modificata. Sezione 11 della legge n. 129/2008 Coll., Sulla detenzione di sicurezza.
11) Sezione 2 (1) del decreto del ministero della Giustizia n. 345/1999 Coll., Che emette il codice di condotta della reclusione Libertà, come modificata. Sezione 1 (2) del Decreto del Ministero della Giustizia n. 109/1994 Coll. regolamenti successivi.