The measure is available in the following languages:
DOHODA O DUCHOVNÍ SLUŽBĚ VE VĚZEŇSTVÍ EKUMENICKÁ RADA CÍRKVÍ ČESKÉ REPUBLIKY
Vězeňská služba České republiky se sídlem v Praze 4, Soudní 1672/1a, zastoupená jejím generálním ředitelem vrchním státním radou brig. gen. Mgr. Petrem Dohnalem na straně jedné a
Česká biskupská konference se sídlem v Praze 6, Thákurova 3, zastoupená jejím předsedou kardinálem Dominikem Dukou OP,
Ekumenická rada církví České republiky (dále jen „Ekumenická rada církví“) se sídlem v Praze 10, Donská 370/5, zastoupená jejím předsedou Mgr. Joelem Rumlem na straně druhé
uzavírají na základě § 20 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších přepisů, § 15 zákona č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění pozdějších předpisů a § 11 zákona č. 129/2008 Sb., o výkonu zabezpečovací detence, v souladu s § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností, ve znění pozdějších předpisů tuto
DOHODU O DUCHOVNÍ SLUŽBĚ
Čl. 1
(1) Účelem této Dohody o duchovní službě (dále jen „Dohoda“) je stanovit v souladu s právními předpisy podmínky pro vzájemnou spolupráci a pomoc Vězeňské služby České republiky (dále jen „Vězeňská služba“) a církví a náboženských společností1 (dále jen „církve“) při jejich duchovním a výchovném působení na obviněné, odsouzené a chovance ve výkonu zabezpečovací detence.
(2) Duchovní službu podle této Dohody vykonávají osoby pověřené jednotlivými církvemi (dále jen „pověřené osoby“).
(3) Pověření ze strany odpovědného orgánu příslušné církve je nezbytným předpokladem pro výkon duchovní služby ve smyslu této Dohody.
(4) Církve pověřují k výkonu duchovní služby podle této Dohody pouze bezúhonné osoby. Bezúhonnost se pro účely této Dohody prokazuje výpisem z rejstříku trestů ne starším 3 měsíce.
(5) Pověřené osoby působící v rámci dobrovolného poskytování duchovní služby ve věznicích a vazebních věznicích (dále jen „věznice“) a ústavech pro výkon zabezpečovací detence (dále jen „ústav“) vykonávají činnosti v rozsahu stanoveném touto Dohodou.
(6) Bezpečnost a ochrana zdraví pověřených osob se zajišťuje podle zvláštních předpisů.
(7) Rozsah a možnosti duchovní služby vymezuje zákon.
Čl. 2
(1) Smluvní strany:
a) vytvářejí vhodné podmínky pro duchovní a pastorační činnost ve věznicích a ústavech,
b) zajišťují spolupráci, výměnu zkušeností a pomoc při duchovní, pastorační, případně charitativní službě pověřených osob odsouzeným, obviněným a chovancům.
(2) Se souhlasem smluvních stran zajišťuje jejich vzájemnou spolupráci hlavní kaplan ve spolupráci s předsedou Vězeňské duchovenské péče o. s. (dále jen „Vězeňská duchovenská péče“).
Čl. 3
(1) Pro řešení významných a koncepčních otázek duchovní činnosti ve věznicích a ústavech se zřizuje Rada pro duchovní službu ve věznicích a ústavech (dále jen „Rada“).
1 § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností (zákon o církvích a náboženských společnostech), ve znění zákona č. 129/2008 Sb. 2 20 odst. 4 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, § 15 zákona č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění pozdějších předpisů a § 11 zákona č. 129/2008 Sb., o výkonu zabezpečovací detence.
(2) Členy Rady jsou: dva zástupci České biskupské konference, dva zástupci Ekumenické rady církví, dva zástupci Vězeňské služby, zástupce Vězeňské duchovenské péče a s poradním hlasem hlavní kaplan, pokud není nominován Vězeňskou službou jako jeden z jejích zástupců.
(3) Rada se schází dle potřeby, nejméně však jedenkrát ročně. Může vznášet ve věci duchovní činnosti ve věznicích a ústavech připomínky a předkládat generálnímu řediteli návrhy koncepčních řešení. Volí ze svého středu na období jednoho roku předsedu, který setkání řídí. Setkání svolává zástupce Vězeňské služby. V případě potřeby může iniciovat svolání Rady kterákoli ze smluvních stran.
(4) Rada se vyjadřuje k aktuálním záležitostem, které se týkají duchovní činnosti ve věznicích.
Čl. 4
(1) V pracovním poměru k Vězeňské službě působí pověřené osoby ve vězeňské duchovní službě ve funkci kaplan Vězeňské služby (dále jen „kaplan“). Kaplany metodicky řídí hlavní kaplan ve spolupráci se zástupcem hlavního kaplana.
(2) Hlavního kaplana a zástupce hlavního kaplana jmenuje do funkce generální ředitel Vězeňské služby z duchovních pověřených registrovanou církví nebo náboženskou společností na základě společného návrhu Ekumenické rady církví a České biskupské konference. Podmínkou jmenování je získání alespoň 5 hlasů v Radě. Kvalifikačním předpokladem na funkci hlavního kaplana a zástupce hlavního kaplana je předchozí pracovní poměr na pozici kaplan.
(3) Funkční období hlavního kaplana a zástupce hlavního kaplana je zpravidla 5 let od jeho jmenování. O případném prodloužení funkčního období rozhoduje Rada.
(4) Hlavního kaplana a zástupce hlavního kaplana odvolává generální ředitel Vězeňské služby, který si pro své rozhodnutí nejprve vyžádá stanovisko Rady.
(5) Funkci kaplana vykonává ve věznici a ústavu pověřená osoba, podle zákona způsobilá k výkonu duchovní činnosti:
a) návrh na zařazení kandidáta do funkce kaplana podává hlavní kaplan na základě souhlasu členů Rady, zastupujících Ekumenickou radu církví a Českou biskupskou konferenci,
b) do pracovního poměru kaplana lze přijmout duchovního z církví a náboženských společností účastných na této dohodě, kterému jeho církev či náboženská společnost vydala pověření, jež je kvalifikačním předpokladem pro službu kaplana,
c) předpokladem pro přijetí do pracovního poměru je předchozí působení na pozici dobrovolného duchovního,
d) ke kandidátovi na pozici kaplan se před jeho přijetím do pracovního poměru vyjadřuje ředitel příslušné věznice nebo ústavu,
e) odebrání pověření registrované církve nebo náboženské společnosti je vnímáno jako ztráta kvalifikačního předpokladu pro výkon duchovní služby a má za následek ukončení pracovněprávního vztahu ze strany Vězeňské služby,
f) ve věcech pracovního poměru kaplana rozhoduje ředitel věznice nebo ústavu po metodické konzultaci s hlavním kaplanem.
(6) Rozsah činnosti, práva a povinnosti kaplanů vyplývají z uzavřené pracovní smlouvy. Podmínky stanoví zvláštní předpis Vězeňské služby.
Čl. 5
(1) Vězeňská duchovenská péče je nadkonfesijním sdružením osob pověřených církvemi k duchovní službě ve věznicích a ústavech.
(2) Vězeňská duchovenská péče:
a) působí na základě spolupráce a vzájemné tolerance jednotlivých církví,
b) doporučuje řediteli věznice nebo ústavu ve spolupráci s hlavním kaplanem vyslovení souhlasu s působením pověřených osob, podílejících se v rámci Vězeňské duchovenské péče na duchovní a pastorační péči,
c) koordinuje prostřednictvím výkonného výboru Vězeňské duchovenské péče výkon služby dobrovolných duchovních – členů Vězeňské duchovenské péče,
d) spolupracuje s vězeňským personálem na všech úrovních řízení, zejména s kaplany, za účelem vytváření vhodných podmínek pro duchovní a pastorační činnost,
e) informuje smluvní strany prostřednictvím svého předsedy v součinnosti s hlavním kaplanem o aktuální problematice služby dobrovolných duchovních – členů Vězeňské duchovenské péče ve věznicích a ústavech i o celkové problematice duchovní péče.
(3) Vězeňskou duchovenskou péči ve styku s Vězeňskou službou zastupuje její předseda nebo místopředseda ve spolupráci s hlavním kaplanem.
Čl. 6
(1) Pověřené osoby při poskytování dobrovolné duchovní služby ve věznici nebo ústavu:
a) docházejí na místo určení alespoň dvakrát měsíčně v předem dohodnutých termínech,
b) prokazují svoji totožnost a oprávnění ke vstupu s uvedením rozsahu pohybu po objektu Vězeňské služby v souladu s vnitřními předpisy,
c) zachovávají v tajnosti důvěrně sdělené skutečnosti – zpovědní tajemství,3
d) dodržují zákony, vyhlášky a další předpisy upravující duchovní službu ve výkonu vazby, výkonu trestu odnětí svobody a výkonu zabezpečovací detence.
(2) Pověřené osoby jsou oprávněny zejména:
a) vstupovat do věznice nebo ústavu, v nichž konají duchovní a pastorační činnost a pohybovat se v ní v rozsahu stanoveném vnitřními předpisy,
b) podílet se vhodnými formami na duchovně výchovné činnosti,
c) upozorňovat příslušné služební funkcionáře na zjištěné nedostatky, které brání řádnému výkonu duchovní a pastorační činnosti,
d) požadovat informace o stavu a chování obviněných, odsouzených a chovanců, jimž poskytují duchovní a pastorační činnost,
e) nahlížet do osobních spisů odsouzených, obviněných a chovanců, jimž poskytují duchovní a pastorační činnost, pokud s tím tyto osoby souhlasí,
f) přinášet do věznice nebo ústavu, v nichž konají duchovní a pastorační činnost, náležitosti nezbytné pro provádění náboženských úkonů, a to v rozsahu a množství schváleném ředitelem příslušné věznice nebo ústavu. Víno pro potřeby eucharistie propustí orgány kontroly v množství maximálně do 2 dcl.
Čl. 7
Ředitel věznice nebo ústavu může z bezpečnostních důvodů zakázat vstup pověřené osobě, jestliže závažným způsobem poruší právní předpisy nebo vnitřní předpisy Vězeňské služby. O zrušení zákazu vstupu pověřené osobě rozhoduje ředitel příslušné organizační jednotky nebo generální ředitel. O těchto skutečnostech vždy informuje cestou hlavního kaplana Radu.
Čl. 8
Jednotlivé organizační jednotky Vězeňské služby:
a) respektují právo pověřených osob určovat liturgický průběh bohoslužebných a pastoračních setkání, přičemž zaměstnanci Vězeňské služby mohou do průběhu těchto setkání zasáhnout jen v případech ohrožujících bezpečnost zúčastněných osob,
b) respektují právo pověřených osob na duchovní a pastorační činnost bez sluchové kontroly zaměstnanců Vězeňské služby,
c) respektují právo na zachovávání zpovědního nebo obdobného tajemství,4
d) poskytují pověřeným osobám sdruženým ve Vězeňské duchovenské péči a zejména jejímu výkonnému výboru pomoc se zajištěním duchovní a pastorační činnosti v rámci Vězeňské služby, zejména odesíláním korespondence formou služebních zásilek a vyřizováním služebních telefonátů a elektronické komunikace v rámci sítě Vězeňské služby.
Čl. 9
(1) Tato Dohoda se uzavírá na dobu neurčitou.
(2) Tuto Dohodu lze měnit či doplňovat písemnými doplňky číslovanými ve vzestupné řadě po dohodě všech smluvních stran.
(3) Tuto Dohodu lze ze závažných důvodů písemně vypovědět s tím, že její platnost skončí uplynutím šesti kalendářních měsíců následujících po měsíci, v němž byla výpověď doručena ostatním smluvním stranám.
(4) Práva z této Dohody vyjma práva na její vypovězení se přiměřeně vztahují také na Federaci židovských obcí v České republice, která je pozorovatelem Ekumenické rady církví.
Čl. 10
(1) Tato Dohoda nabývá platnosti dnem podpisu smluvními stranami a účinnosti dnem vyhlášení nařízením generálního ředitele Vězeňské služby.
(2) Ujednání obsažená v této dohodě budou východiskem pro zpracování nařízení generálního ředitele Vězeňské služby o organizaci duchovní služby ve Vězeňské službě, která v duchu této dohody bude upravovat konkrétní činnost duchovní služby v návaznosti na vnitřní předpisy Vězeňské služby.
(3) Ekumenická rada církví a Česká biskupská konference uzavře s Vězeňskou duchovenskou péčí smlouvu k této Dohodě, která podrobně upraví vzájemný vztah Ekumenické rady církví a České biskupské konferenci k Vězeňské duchovenské péči tak, aby plně odpovídal vzájemným závazkům smluvních stran této Dohody.
(4) Dnem vyhlášení této Dohody pozbývá platnosti dosavadní Dohoda o duchovní službě vyhlášená dne 25. 8. 2008 nařízením generálního ředitele Vězeňské služby č. 41/2008.
V Praze dne 21. listopadu 2013
Za Vězeňskou službu: brig. gen. Mgr. Petr Dohnal
Za Českou biskupskou konferenci: kardinál Dominik Duka OP
Za Ekumenickou radu církví: Mgr. Joel Ruml
1§ 7 odst. b) zákona č. 3/2002 Sb., O svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských
3§ 7 odst. 1 písm. f) zákona č. 3/2002 Sb., ve znění zákona č. 428/2012 Sb.
4§ 7 odst. 1 písm. f) zákona č. 3/2002 Sb., ve znění zákona č. 428/2012 Sb.
ACCORDO DI SERVIZIO SPIRITUALE IN PRIGIONE CONSIGLIO ECUMENICO DELLE CHIESE DELLA REPUBBLICA CECA
Servizio penitenziario della Repubblica ceca, con sede legale in Praga 4, Soudní 1672 / 1a, rappresentato da essa
Direttore Generale del Brig. gene. Mons. Petr Dohnal sul lato uno e
Conferenza episcopale ceca con sede a Praga 6, Thákurova 3, rappresentata dal suo presidente Cardinale Dominik Duka OP,
Consiglio ecumenico delle Chiese della Repubblica Ceca (in seguito denominato "Consiglio ecumenico delle chiese"), istituito in
Praga 10, Donská 370/5, rappresentata dal presidente mons. Joel Ruml d'altra parte sulla base della Sezione 20 della legge n. 169/1999 Coll., su reclusione e modifica di alcuni atti correlati, come modificato, Sezione 15 della legge n. 293/1993 Coll custodia, come modificata, e Sezione 11 della legge n. 129/2008 Coll., sulla custodia detenzione detenzione, in conformità con § 7 par. (b) della legge n. 3/2002 Coll., sulla libertà la religione e lo status di chiese e società religiose, e successive modifiche disposizioni del presente
L'ACCORDO DI SERVIZIO SPIRITUALE
Art. 1
(1) Lo scopo del presente Accordo sul servizio spirituale (di seguito "Accordo") è determinare, in conformità con:
condizioni per la cooperazione e l'assistenza reciproche del servizio penitenziario della Repubblica ceca (di seguito denominata "Prison Service") e chiese e società religiose 1 (di seguito "Prison Service" "Chiese") nella loro influenza spirituale ed educativa su accusati, condannati e detenuti in detenzione di sicurezza.
(2) Il ministero spirituale ai sensi del presente Accordo sarà svolto da persone autorizzate dalle singole Chiese (di seguito "persone delegate").
(3) L'autorizzazione da parte dell'autorità responsabile della Chiesa interessata è un prerequisito per
adempimento del ministero spirituale ai sensi del presente Accordo.
(4) Le Chiese autorizzano solo l'integrità del servizio spirituale ai sensi del presente Accordo.
Ai fini del presente Accordo, l'integrità deve essere dimostrata da un estratto del casellario giudiziario non più vecchio di 3 mesi.
(5) Persone autorizzate impegnate nel servizio spirituale volontario nelle carceri di detenzione (di seguito "carceri") e istituti di detenzione di sicurezza (di seguito "carceri") di seguito "l'Istituto") svolgerà attività nella misura stabilita nel presente Accordo.
(6) La sicurezza e la protezione della salute delle persone autorizzate sono garantite in base a norme speciali. società (Churches and Religious Societies Act), come modificato dalla legge n. 129/2008 Coll.
(7) L'ambito e le possibilità del ministero spirituale sono definiti dalla legge.
Art. 2
(1) Le parti contraenti devono:
(a) creare condizioni adeguate per l'attività spirituale e pastorale nelle carceri e nelle istituzioni,
(b) assicurare la cooperazione, lo scambio di esperienze e l'assistenza spirituale, pastorale e, se del caso, il servizio di beneficenza di persone autorizzate a condannati, accusati e detenuti.
(2) Con il consenso delle Parti contraenti, il loro capo cappellano assicura la reciproca cooperazione
con il presidente della Prison Spiritual Care Association (di seguito "Prison Spiritual Care" cura ").
Art. 3
(1) Affrontare questioni significative e concettuali dell'attività spirituale nelle carceri e nelle istituzioni. È istituito un Consiglio per il servizio spirituale nelle carceri e nelle istituzioni (di seguito denominato il Consiglio).
(2) I membri del Consiglio sono: due rappresentanti della Conferenza episcopale ceca, due rappresentanti dell'ecumenico Consiglio delle Chiese, due rappresentanti del Servizio penitenziario, un rappresentante della Prigione Assistenza spirituale come la voce consultiva del capo cappellano, a meno che uno non sia nominato dal Servizio penitenziario dei suoi rappresentanti.
(3) Il Consiglio si riunisce se necessario, ma almeno una volta all'anno. Può svolgere questioni spirituali attività nelle carceri e nelle istituzioni e dare suggerimenti al direttore generale soluzioni concettuali. Elegge un presidente tra i suoi membri per un periodo di un anno, che dirige la riunione.
La riunione è convocata da un rappresentante del servizio penitenziario. Se necessario, può avviare una convocazione del Consiglio una delle parti contraenti.
(4) Il Consiglio esprime il suo parere sulle questioni attuali relative alle attività spirituali nel 2006 prigioni.
Art. 4
(1) Nel rapporto di lavoro con il servizio penitenziario, le persone autorizzate devono lavorare nel clero carcerario il servizio del cappellano del servizio penitenziario (di seguito denominato "cappellano"). I cappellani gestiscono metodicamente il principale cappellano in collaborazione con il vice cappellano capo.
(2) Il Capo Cappellano e il Vice Capo Cappellano saranno nominati dall'Amministratore Delegato Servizi penitenziari del clero autorizzati da una chiesa o da un religioso registrato sulla base di una proposta congiunta del Consiglio ecumenico delle chiese e la Conferenza episcopale ceca. La nomina è soggetta ad almeno 5 voti in seno al Consiglio. Il prerequisito per la funzione del capo cappellano e del vice capo cappellano è il lavoro precedente rapporto con la posizione del cappellano.
(3) Il mandato del capo cappellano e del vice capo cappellano è di solito a 5 anni dal suo appuntamento. Qualsiasi proroga del mandato è decisa dal Consiglio.
(4) Il Capo Cappellano e il Vice Capo Cappellano saranno rimossi dal Direttore Generale del Servizio penitenziario servizio, che per primo chiede il parere del Consiglio per la sua decisione.
(5) La funzione di cappellano deve essere svolta nella prigione e nell'istituto da una persona autorizzata dalla legge svolgere attività spirituali:
(a) il cappellano principale presenta una proposta per nomina di un candidato come cappellano per consenso membri del Consiglio che rappresentano il Consiglio ecumenico delle chiese e la Conferenza episcopale ceca,
(b) un sacerdote di chiese e religioni può essere accettato nell'impiego di un cappellano le aziende che partecipano a questo accordo che la sua chiesa o società religiosa ha emesso una credenziale, che è un prerequisito per il servizio di un cappellano,
(c) l'iscrizione anticipata alla posta è un prerequisito per l'assunzione sacerdote volontario,
(d) esprimere la propria opinione sul candidato alla carica di cappellano prima della sua assunzione il direttore della prigione o istituzione in questione,
(e) il ritiro del mandato di una chiesa o società religiosa registrata è percepito come una perdita qualificarsi per il servizio spirituale e con conseguente interruzione rapporto di lavoro con il servizio penitenziario,
(f) in materia di assunzione di un cappellano, il direttore della prigione o dell'istituto decide su base metodologica consultazione con il cappellano capo.
(6) L'ambito delle attività, i diritti e i doveri dei cappellani derivano dal contratto di lavoro concluso.
Le condizioni sono specificate in un regolamento speciale del servizio penitenziario.
Art. 5
(1) Il servizio di segreteria penitenziaria è un'associazione non confessionale di persone autorizzate dalle Chiese a ministero spirituale nelle carceri e nelle istituzioni.
(2) Prigione spirituale:
(a) operare sulla base della cooperazione e della tolleranza reciproca delle singole chiese,
(b) raccomanda al direttore della prigione o dell'istituzione in collaborazione con il cappellano capo acconsentire alle attività delle persone autorizzate coinvolte nella cura spirituale della prigione cura spirituale e pastorale,
(c) coordina lo svolgimento del servizio attraverso il Comitato Esecutivo di Prison Spiritual Care clero volontario - membri del Prison Spiritual Care,
(d) collaborare con il personale carcerario a tutti i livelli di gestione, in particolare con i cappellani; creare condizioni adeguate per l'attività spirituale e pastorale,
(e) informa le parti contraenti tramite il proprio presidente in collaborazione con il preponente cappellano sull'attuale questione del servizio al clero volontario - membri della prigione l'assistenza spirituale nelle carceri e nelle istituzioni, nonché il problema generale delle cure spirituali.
(3) L'assistenza ministeriale in carcere in contatto con il servizio penitenziario deve essere rappresentata dal suo presidente o Vice-Presidente in collaborazione con il Capo Cappellano.
Art. 6
(1) Persone autorizzate a prestare servizio spirituale volontario in una prigione o istituzione:
(a) arrivare a destinazione almeno due volte al mese a date prestabilite;
(b) dimostrare la propria identità e l'autorizzazione ad entrare, indicando l'entità del movimento nei locali Servizi di detenzione in conformità con le normative interne,
(c) mantenere riservate le informazioni riservate - il segreto della confessione;
(d) rispettare le leggi, i decreti e altri regolamenti che disciplinano il servizio spirituale in custodia,
detenzione e detenzione di sicurezza.
(2) Le persone autorizzate hanno diritto in particolare a:
(a) entrare in una prigione o in un istituto in cui svolgono attività spirituali e pastorali e muoversi al suo interno entro i limiti stabiliti dalle normative interne,
(b) prendere parte alle attività di educazione spirituale in forme appropriate,
(c) portare all'attenzione dei funzionari ufficiali competenti eventuali carenze riscontrate che ne impediscono il corretto funzionamento svolgere attività spirituali e pastorali,
(d) richiedere informazioni sullo stato e sul comportamento dell'imputato, del condannato e dei detenuti a cui: fornire attività spirituale e pastorale,
(e) consultare gli archivi personali di detenuti, imputati e detenuti a cui forniscono chierici e attività pastorale se queste persone sono d'accordo,
(f) portare in prigione o istituto in cui svolgono attività spirituali e pastorali necessario per l'esecuzione di atti religiosi, nella misura e quantità approvate dal direttore la prigione o istituzione pertinente. Il vino ai fini dell'Eucaristia sarà rilasciato dalle autorità ispettive di quantità fino a 2 dcl.
Art. 7
Per motivi di sicurezza, il direttore di una prigione o di un istituto può vietare l'accesso a una persona autorizzata, se lui o lei viola gravemente la legislazione del Servizio penitenziario o le normative interne. su il direttore dell'unità organizzativa pertinente decide l'abolizione del divieto d'ingresso alla persona autorizzata, o Amministratore delegato. Informa sempre il Consiglio di questi fatti tramite il cappellano principale.
Art. 8
Unità organizzative individuali del Servizio penitenziario:
(a) rispettare il diritto delle persone autorizzate a determinare il corso liturgico di culto e pastorale riunioni e il personale del servizio penitenziario può intervenire in queste riunioni solo in casi che minacciano la sicurezza delle persone coinvolte,
(b) rispettare il diritto delle persone autorizzate all'attività spirituale e pastorale senza controllo uditivo Dipendenti del servizio penitenziario,
(c) rispettare il diritto al segreto confessionale o simile;
(d) fornire alle persone autorizzate associate alla cura spirituale della prigione e in particolare a lui il Comitato Esecutivo per aiutare a garantire attività spirituali e pastorali all'interno del Servizio penitenziario servizi, in particolare inviando corrispondenza sotto forma di spedizioni di servizi e movimentazione telefonate e comunicazioni elettroniche all'interno della rete del servizio penitenziario.
Art. 9
(1) Il presente accordo è concluso per una durata indeterminata.
(2) Il presente Accordo può essere modificato o integrato da modifiche scritte numerate in ordine crescente previo accordo di tutte le Parti contraenti.
(3) Il presente Accordo può essere risolto per iscritto per motivi gravi, in scadenza sei mesi di calendario successivi al mese in cui è stata ricevuta la disdetta altre parti contraenti.
(4) I diritti previsti dal presente accordo, ad eccezione del diritto di denuncia, si applicano mutatis mutandis anche a:
Federazione delle comunità ebraiche nella Repubblica Ceca, che è un osservatore del Consiglio ecumenico delle chiese.
Art. 10
(1) Il presente Accordo entrerà in vigore alla data della firma delle Parti contraenti ed entrerà in vigore con la promulgazione con decreto del Direttore Generale del Servizio penitenziario.
(2) Le disposizioni contenute nel presente Accordo costituiranno il punto di partenza per la preparazione del Regolamento Generale
Direttore del Servizio penitenziario sull'organizzazione del servizio spirituale nel Servizio penitenziario, che nello spirito del presente Accordo regolerà l'attività specifica del servizio spirituale in seguito all'interno Regolamento del servizio penitenziario.
(3) Il Consiglio ecumenico delle chiese e la Conferenza episcopale ceca si concluderanno con la chiesa della prigione un trattato al presente Accordo che specifichi le relazioni del Consiglio ecumenico delle Chiese e Conferenza episcopale ceca sull'assistenza spirituale in prigione per rispondere pienamente obblighi reciproci delle parti del presente accordo.
(4) Il presente Accordo sul servizio spirituale cesserà di essere efficace alla data di pubblicazione del presente Accordo proclamato il 25 agosto 2008 con decreto del direttore generale del servizio penitenziario n. 41/2008.
Praga, 21 novembre 2013
Per il servizio carcerario:
Brig. gene. Mons. Petr Dohnal
Per la Conferenza episcopale ceca:
il cardinale Dominik Duka OP
Per il Consiglio ecumenico delle chiese:
Mons. Joel Rum
1 § 7 cpv. (b) della legge n. 3/2002 Coll., sulla libertà di religione e lo status di chiese e religiosi
3 § 7 cpv. f) della legge n. 3/2002 Coll., come modificata dalla legge n. 428/2012 Coll.
4 § 7 cpv. f) della legge n. 3/2002 Coll., come modificata dalla legge n. 428/2012 Coll.