Agreement between the Holy See and the Republic of Lithuania concerning the legal aspects of the relations between the Catholic Church and the State in 2000

Accordo tra la Santa Sede e la Repubblica della Lituania concernente aspetti giuridici delle relazioni tra la Chiesa Cattolica e lo Stato

Sottoscritto il 5 maggio 2000.

La Santa Sede e la Repubblica della Lituania, allo scopo di istituire uno strumento giuridico per le relazioni tra la Chiesa Cattolica e la Repubblica della Lituania la Santa Sede, in ossequio al magistero del Concilio Vaticano II e alle norme del Codice di Diritto Canonico, e la Repubblica della Lituania, in conformità alla Costituzione della Repubblica della Lituania;

considerando lo speciale ruolo della Chiesa Cattolica, soprattutto nel consolidamento dei valori morali della nazione della Lituania, così come il suo storico ed attuale contributo ai settori sociali, culturali e dell’istruzione;

riconoscendo che la maggioranza della popolazione della Repubblica della Lituania professa la Religione Cattolica;

aderendo al principio della libertà religiosa, protetto da strumenti giuridici internazionali hanno convenuto quanto segue

1.

1. La Santa Sede e la Repubblica della Lituania concordano che la Chiesa Cattolica e lo Stato sono indipendenti ed autonomi ciascuno nel proprio ambito e, aderendo a tale principio, collaborano strettamente per il benessere spirituale e materiale di ogni individuo e della società.

2. Le autorità competenti della Repubblica della Lituania e le autorità competenti della Chiesa Cattolica collaborano, secondo modalità accettate da entrambe le Parti, alle questioni educative, culturali, familiari e sociali e, in particolare, alla protezione della moralità pubblica e della dignità umana.

2.

1. La Repubblica della Lituania riconosce lo status di persona giuridica alla Chiesa Cattolica.

2. Tutti gli enti della Chiesa Cattolica nella Repubblica della Lituania, i quali godono della personalità giuridica pubblica o privata ai sensi della Legge Canonica, hanno i diritti che la legge civile riconosce alle persone giuridiche in conformità alle norme legali della Repubblica della Lituania.

3. Ai sensi delle norme della Legge Canonica, la competente autorità della Chiesa Cattolica può istituire, modificare, sopprimere e riconoscere le persone giuridiche ecclesiastiche. La competente autorità dello Stato deve essere informata di tali provvedimenti, affinché i relativi effetti siano registrati conformemente ai requisiti della legge nazionale.

3.

La Repubblica della Lituania garantisce alla Chiesa Cattolica, alle sue persone giuridiche e fisiche, la libertà di mantenere contatti e di comunicare senza restrizioni con la Santa Sede e gli altri enti ecclesiastici riconosciuti dalla Legge Canonica sia in Lituania che all’estero.

4.

La Repubblica della Lituania riconosce la libertà della Chiesa cattolica di svolgere la sua missione pastorale, apostolica e di carità. La Chiesa Cattolica svolge le sue attività sociali, educative e culturali in conformità alla Legge Canonica e alle leggi della Repubblica della Lituania. La Repubblica della Lituania inoltre riconosce la libertà della Chiesa Cattolica e delle sue comunità di esercitare pubblicamente i riti religiosi, sviluppare la propria struttura, istruire ed offrire assistenza spirituale ai fedeli, così come riconosce la totale competenza della Chiesa Cattolica nel suo ambito.

5.

1. La competente autorità della Chiesa Cattolica ha l’esclusivo diritto di organizzare liberamente la vita ecclesiastica, di istituire e sopprimere le province ecclesiastiche, le arcidiocesi, le diocesi, le amministrazioni apostoliche, le prelature territoriali, le abbazie territoriali, le prelature personali, le parrocchie, le case religiose e le altre persone giuridiche ecclesiastiche.

2. Le circoscrizioni ecclesiastiche in Lituania non devono superare i confini della Repubblica della Lituania.

6.

1. La competente autorità della Chiesa Cattolica ha il diritto di assegnare liberamente le persone agli uffici ecclesiastici in conformità alle norme della Legge Canonica.

2. La nomina, il trasferimento e la rimozione dall’ufficio dei vescovi e delle persone canonicamente equivalenti sono di esclusiva competenza della Santa sede.

3. Prima di rendere pubblica la nomina di un vescovo diocesano, la Santa Sede, per atto di cortesia, informerà in via confidenziale il Presidente della Repubblica della Lituania.

4. Solo i cittadini della Repubblica della Lituania possono essere nominati vescovi in Lituania.

7.

1. La Repubblica della Lituania garantisce la libertà di professare la religione Cattolica ed esercitarne in pubblico il culto.

2. La Repubblica della Lituania garantisce il rispetto del carattere sacro delle chiese e delle cappelle, così come di edifici, terreni e luoghi religiosi di culto ad esse strettamente collegate e la loro protezione su richiesta della competente autorità della Chiesa Cattolica.

3. I luoghi citati nel paragrafo 2 di questo Articolo possono essere utilizzati temporaneamente per scopi diversi soltanto in occasioni importanti, purché l'autorità ecclesiastica competente abbia fornito esplicito consenso e purché sia rispettato il carattere sacro di questi luoghi.

4. A richiesta della competente autorità ecclesiastica, l'autorità competente della Repubblica della Lituania e i relativi rappresentanti possono assumere misure di sicurezza nei luoghi menzionati al paragrafo 2 di questo Articolo, se ciò è necessario per proteggere la vita o la salute umana, così come per salvaguardare il patrimonio di valore artistico o storico.

5. In casi straordinari l'autorità competente della Repubblica della Lituania può assumere misure di sicurezza nei luoghi menzionati al paragrafo 2 di questo Articolo, senza il preventivo avviso alla competente autorità ecclesiastica, purché tale azione sia necessaria per salvaguardare l’ordine pubblico e la sicurezza degli individui, o per preservare le tradizioni culturali; l’autorità ecclesiastica deve esserne in seguito informata.

6. La competente autorità ecclesiastica avviserà la competente autorità statale nel caso in cui i riti pubblici, così come le processioni, i pellegrinaggi etc. vengano svolti in luoghi diversi da quelli menzionati nel paragrafo 2 di questo Articolo, affinché l’ordine pubblico e la sicurezza siano garantiti, nel rispetto delle norme della Repubblica della Lituania.

8.

1. La Repubblica della Lituania garantisce l’inviolabilità del segreto del sacramento della confessione, persino quando il sacerdote è invitato a testimoniare o ad intervenire in un procedimento giudiziale.

2. Qualora vengano richieste azioni penali nei confronti di membri del clero, in considerazione della loro responsabilità pastorale nei confronti dei fedeli, la competente autorità legale informerà la competente autorità ecclesiastica, purché questo non influenzi negativamente il processo investigativo.

9.

1. Le festività pubbliche comprendono tutte le Domeniche e i giorni festivi indicati di seguito:

a) 1° Gennaio – Solennità della Vergine Maria, Madre di Dio. Capodanno;

b) Il lunedì dell'Angelo;

c) 15 Agosto – Assunzione della Vergine Maria, Žolinĕ;

d) 1° Novembre – Solennità di Tutti i Santi;

e) 25 Dicembre – La Nascita del Signore, Natale;

f) 26 Dicembre – Il giorno di Santo Stefano.

2. Le Parti del Presente Accordo possono modificare la lista delle festività pubbliche con un reciproco accordo.

10.

1. Le persone giuridiche ecclesiastiche hanno il diritto di acquistare, amministrare, usare e disporre di beni mobili ed immobili, ai sensi della Legge canonica e delle norme della Repubblica della Lituania.

2. Le persone giuridiche menzionate nell’Articolo 2 del presente Accordo, così come le chiese, le cappelle e gli altri edifici sacri, le case parrocchiali, gli edifici curiali, i seminari, le case religiose e le altre proprietà appartenenti alle suddette persone giuridiche ed utilizzate per scopi pastorali, caritativi, sociali, educativi e culturali, sono esenti dalle imposte nazionali.

3. Lo Stato esenta dalla tassazione le offerte volontarie alla Chiesa Cattolica e quelle destinate ad attività pastorali, educative e di carità.

4. La proprietà e le entrate dirette a scopi diversi da quelli menzionati nei paragrafi 2 e 3 di questo Articolo, sono tassati secondo quanto dispone la procedura descritta dalle norme della Repubblica della Lituania.

11.

1. La Chiesa Cattolica ha il diritto di costruire chiese ed altri edifici per scopi ecclesiastici, così come di ingrandire e restaurare quelli già esistenti nel rispetto della procedura descritta dalle norme della Repubblica della Lituania.

2. Soltanto l’Ordinario Diocesano locale decide circa la necessità di queste costruzioni. La posizione di questi edifici è scelta e i lavori di costruzione sono condotti in conformità alla procedura descritta dalle norme della Repubblica della Lituania.

12.

1. Alla Chiesa Cattolica è garantito il diritto di stampare, pubblicare e distribuire libri, giornali e riviste, così come di dedicarsi ad altre attività editoriali relative alla sua missione.

2. Lo Stato finanzia le attività editoriali della Chiesa, le sue persone giuridiche e le organizzazioni che operano nei settori sociali, culturali, di educazione, morali e apostoliche allo stesso modo delle attività editoriali delle altre organizzazioni non governative.

13.

1. Il matrimonio canonico consegue effetti civili conformemente alle norme della Repubblica della Lituania dal momento della sua celebrazione religiosa purché ricorrano i requisiti delle leggi della Repubblica della Lituania.

2. Il tempo e la modalità di registrazione del matrimonio canonico nel registro civile sono definiti dalla competente autorità della Repubblica della Lituania, in collaborazione con la Conferenza Episcopale della Lituania.

3. Nella fase di preparazione al matrimonio canonico i nubendi sono informati circa l’insegnamento della Chiesa Cattolica sulla dignità, unità e indissolubilità del sacramento del matrimonio, così come riguardo gli effetti civili del legame matrimoniale di cui alle leggi della Repubblica della Lituania.

4. Le decisioni dei tribunali ecclesiastici circa la nullità del matrimonio e le decisioni della Suprema Autorità della Chiesa circa lo scioglimento del vincolo matrimoniale devono essere notificate alle competenti autorità della Repubblica della Lituania al fine di definire gli effetti civili di tali provvedimenti in conformità con le norme della Repubblica della Lituania.

14.

1. La Repubblica della Lituania garantisce il diritto dei fedeli di fondare organizzazioni per perseguire i fini della Chiesa Cattolica e svolgere le proprie attività. Gli aspetti civili delle attività di queste organizzazioni sono regolati dalle norme della Repubblica della Lituania.

2. Le organizzazioni e le istituzioni dei fedeli possono assumere la denominazione di "cattolica" soltanto in presenza del consenso scritto della competente autorità ecclesiastica.

3. Lo Stato sostiene tali organizzazioni di fedeli e promuove la cooperazione su questioni di comune interesse, alle stesse condizioni previste per le organizzazioni non governative.

15.

1. La Repubblica della Lituania riconosce e garantisce alla Chiesa cattolica il diritto di svolgere l’assistenza spirituale negli ospedali, negli orfanotrofi e in altri istituti di salute e di cure sociali e negli istituti di prevenzione e pena.

2. Il ministero pastorale negli istituti statali e municipali è regolato da un accordo tra le competenti autorità della Chiesa Cattolica e le competenti autorità della Repubblica della Lituania.

3. I membri del clero destinati a svolgere la loro attività negli istituti di cui al primo paragrafo di questo Articolo sono nominati e revocati con decreto dall’Ordinario del luogo.

16.

1. Nel rispetto della procedura prescritta dalle norme della Repubblica della Lituania, la Chiesa Cattolica istituisce enti di carattere caritativo e sociale.

2. Le attività e il mantenimento di enti di carattere caritativo o sociale della Chiesa cattolica sono regolate in conformità ai loro statuti ed alle norme della Repubblica della Lituania; essi hanno gli stessi diritti e doveri delle istituzioni erette per scopi simili.

3. La Chiesa Cattolica e la Repubblica della Lituania promuovono la cooperazione tra le loro istituzioni caritative e sociali.

4. Nel rispetto della procedura descritta dalle leggi, la Repubblica della Lituania assicura adeguate sovvenzioni alle istituzioni di carattere caritativo e sociale della Chiesa Cattolica che operano per il benessere pubblico.

17.

Una Commissione Mista formata da rappresentanti di entrambe le Parti è istituita per dare svolgimento alle norme del presente Accordo.

18.

Qualsiasi divergenza sorgesse in futuro circa l’interpretazione o l’applicazione di questo Accordo, le Parti procederanno di comune accordo ad una soluzione amichevole.

19.

Questo accordo entrerà in vigore dal momento della reciproca notifica del compimento da parte delle Parti delle procedure necessarie per l’entrata in vigore.

Fatto in Vilnius il 5 maggio 2000 in due copie in Inglese e in Lituano, entrambi i testi facendo ugualmente fede.

Lietuvos Respublikos ir Šventojo Sosto SUTARTIS dėl santykių tarp Katalikų Bažnyčios ir Valstybės teisinių aspektų

Lietuvos Respublika ir Šventasis Sostas:

siekdami teisiškai sutvarkyti santykius tarp Katalikų Bažnyčios ir Lietuvos Respublikos;

Lietuvos Respublika, remdamasi Lietuvos Respublikos Konstitucijosnuostatomis, ir Šventasis Sostas, remdamasis II Vatikano Susirinkimo dokumentais ir Kanonų teisės normomis;

atsižvelgdami į ypatingąKatalikų Bažnyčios vaidmenį, ypač ugdant lietuvių tautos moralės vertybes, bei jos istorinį ir dabartinį įnašą į socialinę, kultūrinę ir švietimosritį;

pripažindami, kad Lietuvos Respublikos piliečių dauguma išpažįsta katalikų religiją;

laikydamiesi tarptautinės teisės dokumentuose įtvirtinto religijos laisvės principo;

s u s i t a r ė:

1 straipsnis

1. Lietuvos Respublika ir Šventasis Sostas sutinka, jog tiek Katalikų Bažnyčia, tiek Valstybė yra nepriklausomos bei autonomiškos kiekviena savo srityje ir, laikydamosi šio principo, glaudžiai bendradarbiauja siekdamos kiekvieno žmogaus ir visuomenės dvasinės ir materialinės gerovės.

2. Kompetentingos Lietuvos Respublikos institucijos ir kompetentingos Katalikų Bažnyčios institucijos abiem šalims priimtinais būdais bendradarbiauja švietimo, kultūros, šeimos, socialiniais, o ypač dorovės bei žmogaus orumo apsaugos klausimais.

2 straipsnis

1. Lietuvos Respublika pripažįsta Katalikų Bažnyčiai juridinio asmens statusą.

2. Juridinio asmens teisės civilinėje teisėje pripažįstamos pagal Lietuvos Respublikos teisės aktus visoms Katalikų Bažnyčios institucijoms Lietuvos Respublikoje, kurios pagal Kanonų Teisę turi viešojo ar privataus juridinio asmens statusą.

3. Kompetentinga Katalikų Bažnyčios institucija, vadovaudamasi Kanonų teisės normomis, gali įsteigti, pakeisti, panaikinti ir pripažinti bažnytinius juridinius asmenis. Kompetentinga valstybinė institucija informuojama apie tokius sprendimus, kad su jais susiję pasikeitimai būtų įregistruoti pagal valstybės teisės reikalavimus.

3 straipsnis

Lietuvos Respublika garantuoja Katalikų Bažnyčiai bei jos juridiniams ir fiziniams asmenims laisvę palaikyti kontaktus ir nevaržomai bendrauti su Šventuoju Sostu ir kitomis Kanonų Teisės pripažintomis bažnytinėmis institucijomis tiek Lietuvoje, tiek ir užsienyje.

4 straipsnis

Lietuvos Respublika pripažįsta Katalikų Bažnyčiai laisvę vykdyti savo sielovadinę, apaštališkąją ir karitatyvinę misiją. Katalikų Bažnyčia savo socialinę, auklėjamąją ir kultūrinę veiklą vykdo pagal Kanonų Teisę ir Lietuvos Respublikos įstatymų nustatytą tvarką. Taip pat Lietuvos Respublika pripažįsta Katalikų Bažnyčios ir jos bendruomenių laisvę viešai atlikti apeigas, organizuotis, mokyti ir teikti sielovadinę pagalbą tikintiesiems ir pripažįsta visišką Katalikų Bažnyčios kompetenciją jos srityje.

5 straipsnis

1. Kompetentinga Katalikų Bažnyčios vadovybė turi išskirtinę teisę laisvai tvarkyti bažnytinį gyvenimą, steigti ir panaikinti bažnytines provincijas, arkivyskupijas, vyskupijas, apaštalines administratūras, teritorines prelatūras, teritorines abatijas, asmenines prelatūras, parapijas, vienuolinius namus ir kitus bažnytinius juridinius asmenis.

2. Bažnytinių provincijų išorinės ribos Lietuvoje sutampa su Lietuvos Respublikos valstybine siena.

6 straipsnis

1. KompetentingaKatalikų Bažnyčios vadovybė turi teisę laisvai skirti asmenis į visas bažnytines pareigybes pagal Kanonų Teisės normas.

2. Vyskupų ir jiems kanoniškai prilyginamų asmenų paskyrimas, perkėlimas ir atleidimas iš pareigų priklauso išimtinei Šventojo Sosto kompetencijai.

3. Prieš paskelbiant apie diecezinio Vyskupo skyrimą, Šventasis Sostas pagarbos ženklan apie tai konfidencialiai informuoja Lietuvos Respublikos Prezidentą.

4. Lietuvoje vyskupais gali būti skiriami tik Lietuvos Respublikos piliečiai.

7 straipsnis

1. Lietuvos Respublika garantuoja laisvę išpažinti ir viešai praktikuoti katalikų religiją.

2. Lietuvos Respublika garantuoja bažnyčių ir koplyčių, taip pat tiesiogiai su šiomis kultovietomis susijusių statinių, jųteritorijų ir religinio kulto objektų sakralumo gerbimą ir kompetentingos Katalikų Bažnyčios vadovybės prašymu juos gina.

3. Tik dėl svarbių priežasčių šio straipsnio 2 dalyje minimos vietos gali būti laikinai panaudojamos kitiems tikslams, jeigu buvo gautas vienareikšmis kompetentingosBažnyčios vadovybės sutikimas ir jeigu yra išlaikoma pagarba sakraliniam šių vietų pobūdžiui.

4. Kompetentingos Bažnyčios vadovybės prašymu kompetentingos Lietuvos Respublikos institucijos ir jų atstovai gali imtis saugumo priemonių šio straipsnio 2 dalyje paminėtose vietose, jei tai būtina, ginant gyvybę ar sveikatą, taip pat gelbstint meninės ar istorinės vertės turtą.

5. Ypatingais atvejais šio straipsnio 2 dalyje paminėtose vietose Lietuvos Respublikos kompetentinga institucija gali imtis saugumo priemonių, apie tai iš anksto nepranešdama kompetentingai Bažnyčios vadovybei, jeigu tai būtina viešajai tvarkai ar asmenų saugumui užtikrinti arba kultūros vertybėms išsaugoti; apie tai ji vėliau informuoja kompetentingą Bažnyčios vadovybę.

6. Jeigu viešos religinės apeigos, tokios kaip procesijos, kelionės į šventąsias vietas ir kitos, atliekamos šio straipsnio 2 dalyje nenurodytose vietose, kompetentinga Bažnyčios vadovybė apie tai informuoja kompetentingą valstybinę instituciją viešajai tvarkai ir saugumui užtikrinti pagal Lietuvos Respublikos teisės aktus.

8 straipsnis

1. Lietuvos Respublika garantuoja, kad išpažinties paslaptis jokiu atveju nebus pažeista net ir tada, kai kunigas kviečiamas liudytoju arba dalyvauja teisminiame procese.

2. Patraukus dvasininką baudžiamojon atsakomybėn, atitinkamos teisinės institucijos, atsižvelgdamos į dvasininkų sielovadinę atsakomybę tikintiesiems, apie tai informuoja kompetentingą Bažnyčios vadovybę, jeigu tai nepakenks bylos tyrimui.

9 straipsnis

1. Nedarbo dienos yra visi sekmadieniai ir toliau išvardytos šventės:

a) I. 1 - Švenčiausios Mergelės Marijos, Dievo Gimdytojos iškilmė, - Naujieji Metai;

b) Velykų II diena;

c) VIII.15 - Švenčiausios Mergelės Marijos Dangun Ėmimo šventė - Žolinė;

d) XI. 1 - Visų Šventųjų iškilmė;

e) XII. 25 - Viešpaties Gimimas - Kalėdos;

f) XII. 26 Kalėdų II diena;

2. Šios Sutarties Šalys gali pakeisti šį nedarbo dienų sąrašą bendru susitarimu.

10 straipsnis

1. Bažnytiniai juridiniai asmenys turi teisę įsigyti, valdyti, naudotis ir disponuotikilnojamuoju ir nekilnojamuoju turtu pagal Kanonų Teisę ir Lietuvos Respublikos teisės aktus.

2. Juridiniai asmenys, išvardyti šios Sutarties 2 straipsnyje, bei bažnyčios, koplyčios ir kiti sakralūs statiniai, parapijų namai, kurijos, seminarijos, vienuoliniai namai ir kita šių juridinių asmenų nuosavybė,naudojama sielovados, karitatyviniams, socialiniams, švietimo ir kultūros tikslams, neapmokestinami valstybiniais mokesčiais.

3. Valstybė neapmokestina savanoriškų aukų Bažnyčiai ir aukų, skirtų jos sielovados, švietimo ir karitatyvinei veiklai.

4. Turtas ir pajamos, skirtos šio straipsnio 2 ir 3 dalyse nenurodytiems tikslams, apmokestinami Lietuvos Respublikos teisės aktų nustatyta tvarka.

11 straipsnis

1. Katalikų Bažnyčia turi teisę statyti bažnyčias ir kitus bažnytiniams tikslams skirtus pastatus, plėsti ir atstatyti jau esančius Lietuvos Respublikos teisės aktų nustatyta tvarka.

2. Tik vietos Ordinaras sprendžia apie būtinybę statyti tokius pastatus. Vieta šiems pastatams parenkama ir statyba vykdoma Lietuvos Respublikos teisės aktų nustatyta tvarka.

12 straipsnis

1. Katalikų Bažnyčiai garantuojama teisė spausdinti, leisti ir platinti knygas, laikraščius ir žurnalus bei vykdyti kitą su jos misija susijusią leidybinę veiklą.

2. Valstybė remia Bažnyčios ir jos juridinių asmenų bei organizacijų leidybinę veiklą socialinėje, kultūrinėje, švietimo, dorovės bei apaštalinėje srityse taip kaip ir kitų nevyriausybinių organizacijų tos rūšies leidybinę veiklą.

13 straipsnis

1. Kanoninė santuoka nuo pat religinio jos sudarymo momento sukels civilines pasekmes pagal Lietuvos Respublikos teisės aktus,jei yra išlaikyti Lietuvos Respublikos įstatymų numatyti reikalavimai.

2. Laikas ir būdas, kaip kanoninė santuoka privalo būti įrašyta valstybiniame santuokų registre, nustatoma kompetentingos Lietuvos Respublikos valstybinės institucijos, suderinus su Lietuvos Vyskupų Konferencija.

3. Pasiruošimas kanoninei santuokai apima būsimųjų sutuoktinių supažindinimą su Bažnyčios mokymu apie santuokos sakramento kilnumą, jos vienumą bei neišardomumą, bei su civilinėmis santuokos pasekmėmis, numatytomis Lietuvos Respublikos įstatymuose.

4. Apie Bažnytinio Tribunolo sprendimus dėl kanoninės santuokos pripažinimo niekine ir Bažnyčios Aukščiausios Valdžios nutartis dėl santuokos ryšių nutraukimo privaloma informuoti kompetentingas Lietuvos Respublikos institucijas, siekiant sutvarkyti teisines šio sprendimo pasekmes pagal Lietuvos Respublikos teisės aktus.

14 straipsnis

1. Lietuvos Respublika garantuoja tikinčiųjų teisę steigti organizacijas Katalikų Bažnyčiai būdingiems tikslams siekti ir savo veiklai vykdyti. Tokių organizacijų veiklos civilinius aspektus reglamentuoja Lietuvos Respublikos teisės aktai.

2. Tikinčiųjų organizacijos ir institucijos pavadinime žodį “katalikų” turi teisę vartoti tik gavusios raštišką kompetentigos Bažnyčios vadovybės sutikimą.

3. Tikinčiųjų katalikiškas organizacijas Valstybė remia ir kviečia bendradarbiauti abipusiai rūpimais klausimais tais pačiais pagrindais kaip ir kitas nevyriausybines organizacijas.

15 straipsnis

1. Lietuvos Respublika pripažįsta ir garantuoja Katalikų Bažnyčios teisę teikti sielovados paslaugas ligoninėse, vaikų globos namuose ir kitose sveikatos apsaugos bei socialinės globos įstaigose ir laisvės atėmimo vietose.

2. Sielovada valstybinėse ir savivaldybių įstaigose reguliuojama Katalikų Bažnyčios kompetentingų institucijų ir Lietuvos Respublikos kompetentingų institucijų susitarimu.

3.Dvasininkai darbui šio straipsnio 1 dalyje minimoseįstaigose skiriami ir atšaukiami vietos Ordinaro dekretu.

16 straipsnis

1. Katalikų Bažnyčia Lietuvos Respublikos teisės aktų nustatyta tvarka gali steigti įstaigas karitatyvinei ir socialinei veiklai vykdyti.

2. Bažnyčios karitatyvinių ar socialinių įstaigų veikla ir jų išlaikymas reglamentuojamas pagal jų įstatus ir Lietuvos Respublikos teisės aktus; jos turi tas pačias teises ir pareigas kaip ir kitos institucijos, įsteigtos panašiems tikslams.

3. Katalikų Bažnyčia ir Lietuvos Respublika skatina bendradarbiavimą tarp jų karitatyvinių ir socialinių įstaigų.

4. Lietuvos Respublika jos teisės aktų numatyta tvarka teikia atitinkamą materialinę pagalbą Katalikų Bažnyčios karitatyvinėms ir socialinėms įstaigoms, kurios prisideda prie visuomenės gerovės.

17 straipsnis

Šios Sutarties nuostatoms vykdyti bus sudaryta Mišri komisija iš abiejų Šalių atstovų.

18 straipsnis

Ateityje kilus nesutarimams, aiškinant ar vykdant šią Sutartį, Šalys bendrai juos spręs, siekdamos draugiško susitarimo.

19 straipsnis

Ši Sutartis įsigalios nuo to momento, kai Šalys praneš viena kitai apie procedūrų, reikalingų jos įsigaliojimui, atlikimą.

Sudaryta Vilniuje 2000 m. gegužės 5 d. dviem egzemplioriais lietuvių ir anglų kalbomis. Abu tekstai turi vienodą galią.

LIETUVOS RESPUBLIKOS VARDU ŠVENTOJO SOSTO VARDU

Rūšis: Sutartis; Numeris: -- Data: 2000 05 05 ; Kalba:Lietuvių; Publikavimas: Valstybės žinios, 2000 08 09, Nr. 67-2022;Statusas: Įsigalioja nuo 2000 09 16; 2000 05 05 Priėmė - Tarptautinius dokumentus pasirašiusios šalys

Smlouva mezi Svatým stolcem a Litevskou republikou

týkající se

právních aspektů vztahů mezi Katolickou církví a státem

Svatý stolec a Litevská republika,

• s cílem ustanovit právní rámec pro vztahy mezi Katolickou církví a Litevskou republikou;

• Svatý stolec jednaje na základě dokumentů Druhého vatikánského koncilu a norem kanonického práva a Litevská republika jednajíc na základě ustanovení Ústavy Litevské republiky;

• berouce zřetel na zvláštní roli katolické církve zejména v posilování mravních hodnot litevského národa jakož i na její historický a současný přínos v sociální, kulturní a vzdělávací sféře;

• uznávajíce že většina občanů Litevské republiky vyznává katolické náboženství;

• hlásíce se k principu náboženské svobody zakotvené v mezinárodních právních dokumentech;

se dohodli na následujícím:

Článek 1

1. Svatý stolec a Litevská republika se dohodli, že Katolická církev a stát jsou nezávislé a autonomní každý ve své oblasti a hlásíce se k této zásadě budou úzce spolupracovat pro duchovní a hmotné blaho každého jednotlivce a společnosti.

2. Příslušné orgány Litevské republiky a příslušné orgány Katolické církve budou spolupracovat pro obě strany přijatelnými způsoby na vzdělávacích, kulturních, rodinných a sociálních otázkách, obzvláště na poli ochrany veřejných mravů a lidské důstojnosti. 

Článek 2

1. Litevská republika uznává právní postavení Katolické církve jako právnické osoby.

2. Všechny instituce Katolické církve v Litevské republice, které mají právní postavení veřejných nebo soukromých právnických osob v souladu s normami kanonického práva mají práva právnické osoby soukromého práva v souladu s právními předpisy Litevské republiky.

3. V souladu s normami kanonického práva oprávněné orgány Katolické církve mohou zakládat, měnit, rušit a uznávat církevní právnické osoby. Státní orgány budou o těchto rozhodnutích informovány tak, aby mohlo dojít k jejich registraci v souladu s požadavky národních zákonů.

Článek 3

Litevská republika zaručuje Katolické církvi, jejím právnickým a fyzickým osobám svobodu v udržování kontaktů a komunikace bez jakýchkoli omezení se Svatým stolcem a jinými církevními institucemi uznanými kanovnickým právem jak v Litvě tak i v cizině.

Článek 4

Litevská republika uznává svobodu Katolické církve vykonávat své pastorační, apoštolské a charitativní poslání. Katolická církev bude vykonávat své sociální, vzdělávací a kulturní aktivity v souladu s kanonickým právem a způsobem, jaký předepisují právní předpisy Litevské republiky. Litevská republika také uznává svobodu Katolické církve a jejích společenství vykonávat veřejně své náboženské obřady, rozvíjet svou strukturu, vzdělávat a nabízet duchovní pomoc věřícím, a dále potvrzuje úplnou pravomoc Katolické církve ve své oblasti.

Článek 5

Oprávněné orgány Katolické církve mají výhradní právo svobodně regulovat církevní život, zřizovat a rušit církevní provincie, arcidiecéze, diecéze, apoštolské administratury, územní prelatury, územní opatství, osobní prelatury, farnosti, náboženské domy a jiné církevní právnické osoby.

2. Vnější hranice církevních obvodů v Litvě se budou překrývat se státní hranicí  Litevské republiky.

Článek 6

1. Oprávněný orgán Katolické církve má právo svobodně jmenovat osoby do církevních úřadů v souladu s normami kanonického práva.

2. Jmenování, přesun a odvolání z biskupského úřadu a jemu kanonicky odpovídajících funkcí je ve výhradní pravomoci Svatého stolce.

3. Před zveřejněním jmenování diecézního biskupa, Svatý stolec o tomto uvědomí, toliko ze zdvořilosti, důvěrným způsobem presidenta Litevské republiky.

4. Litevskými biskupy mohou být jmenováni jen státní občané Litevské republiky.

Článek 7

1. Litevská republika se zavazuje zaručit svobodu vyznání a veřejného provozování katolického náboženství.

2. Litevská republika se zavazuje zabezpečit posvátný charakter kostelů a kaplí, stejně jako budov, území a náboženských míst přímo určených k bohoslužbám a na požádání příslušného orgánu Katolické církve jim poskytne ochranu.

3. Místa uvedená v paragrafu 2 tohoto článku mohou být dočasně využita k jiným účelům jen z důležitých důvodů, za podmínky předchozího výslovného souhlasu příslušného orgánu církve a pokud bude respektován posvátný charakter těchto míst. 

4. Na základě žádosti příslušného orgánu církve, příslušné orgány Litevské republiky a její zástupci mohou přijmout bezpečnostní opatření na místech uvedených v paragrafu 2 tohoto článku, pokud je taková akce nezbytná pro ochranu lidských životů a zdraví, jakož i pro uchránění majetku umělecké nebo historické hodnoty.

5. Ve výjimečných případech mohou příslušné orgány Litevské republiky přijmout bezpečnostní opatření v místech uvedených v paragrafu 2 tohoto článku bez předchozího oznámení příslušnému církevnímu orgánu, je-li to nutné k zabezpečení veřejného pořádku a bezpečnosti osob nebo pro záchranu kulturních pokladů; přičemž poté musí být uvědoměn příslušný církevní orgán.

6. Pokud se konají veřejné náboženské obřady jako procesí, poutě, atd. na místech, které nejsou uvedeny v paragrafu 2 tohoto článku, příslušný církevní orgán toto oznámí příslušnému orgánu Litevské republiky tak, aby mohl být zajištěn veřejný pořádek a bezpečnost v souladu s právními předpisy Litevské republiky.

Článek 8

1. Litevská republika se zavazuje zabezpečit neporušitelnost svátosti smíření a zpovědního tajemství, a to i pokud by byl kněz povolán podat svědectví před soudem.

2. V případě zahájení trestního stíhání proti členu kléru, příslušné orgány berouce v úvahu duchovní odpovědnost těchto osob vůči věřícím, budou o této skutečnosti informovat církevní orgán, ledaže by to mohlo negativně ovlivnit proces vyšetřování.

Článek 9

1. Veřejné svátky zahrnují všechny neděle a svátky uvedené níže: 

(a) 1. leden, slavnost Bohorodičky Panny Marie, Nový rok;

(b) Druhý den velikonoční;

(c) 15. srpna, slavnost Nanebevzetí Panny Marie, şolinű;

(d) 1. listopad, slavnost Všech svatých;

(e) 25. prosinec, Narození Páně, vánoce

(f) 26. prosinec, Druhý den vánoční.

2. Strany této smlouvy mohou upravit tento seznam veřejných svátků vzájemnou dohodou.

Článek 10

1. Církevní právnické osoby mají právo nabývat, spravovat, užívat a nakládat s movitým a nemovitým majetkem v souladu s kanonickým právem a právním řádem Litevské republiky.

2. Právnické osoby uvedené v článku 2 této smlouvy, stejně jako kostely, kaple a jiné posvátné budovy, farní domy, domy kurie, semináře, náboženské domy a jiný majetek náležející zmíněným právnickým osobám a užívaný pro pastorační, charitativní, vzdělávací a kulturní účely jsou osvobozeny od vnitrostátních daní.

3. Stát se zříká zdanění dobrovolných darů Katolické církvi a darů na pastorační, vzdělávací a charitativní činnosti.

4. Majetek a příjmy určené pro účely jiné než uvedené v paragrafech 2 a 3 tohoto článku, budou zdaněny v souladu s právními předpisy Litevské republiky.

Článek 11

1. Katolická církev má právo stavět kostely a další budovy k církevním účelům, jakož i rozšiřovat a restaurovat budovy již existující, v souladu s právními předpisy Litevské republiky.

2. Pouze místní ordinář může rozhodnout o nutnosti takové výstavby. Umístění těchto budov bude vybráno a stavební práce budou prováděny v souladu s právním řádem Litevské republiky.

Článek 12

1. Katolické církvi se zaručuje právo tisknout, vydávat a rozšiřovat knihy, noviny a časopisy, jakož i vykonávat jiné vydavatelské aktivity vztahujících se k jejímu poslání.

2. Stát podpoří vydavatelské aktivity církve, jejích právnických osob a organizací v oblasti sociální, kulturní, vzdělávací, etické a apoštolské stejným způsobem tak, jak podporuje vydavatelské aktivity jiných nevládních organizací.

Článek 13

1. Církevní sňatek bude mít občanskoprávní důsledky v souladu s právními předpisy Litevské republiky od okamžiku náboženského obřadu za předpokladu, že neexistují právní překážky podle právních předpisů Litevské republiky.

2. Lhůta a způsob zaznamenání církevního sňatku v občanské matrice bude stanoven příslušným orgánem Litevské republiky za spolupráce s Litevskou biskupskou konferencí.

3. Příprava k církevnímu sňatku bude zahrnovat informování budoucích manželů o učení Katolické církve o důstojnosti a posvátném charakteru manželství, o jeho jednotě a nerozlučitelnosti, stejně tak jako o občanskoprávních důsledcích manželství plynoucích z právního řádu Litevské republiky.

4. Rozsudky církevních soudů o nulitě manželství  a rozhodnutí Nejvyšší autority církve o rozluce manželství budou oznámeny příslušným orgánům Litevské republiky s cílem upravit právní důsledky těchto rozhodnutí podle právních předpisů Litevské republiky.

Článek 14

1. Litevská republika zajistí věřícím právo zřizovat organizace k dosahování cílů vlastních Katolické církvi a k řízení jejich činností. Občanskoprávní důsledky činností těchto organizací budou upraveny právními předpisy Litevské republiky.

2. Organizace a instituce věřících mohou užívat označení „Katolický“ ve svém názvu jen na základě písemného souhlasu příslušného církevního orgánu.

3. Stát bude tyto organizace věřících podporovat a prosazovat spolupráci ve věcech vzájemného zájmu na stejných principech jako jiné nevládní organizace.

Článek 15

1. Litevská republika uznává a zaručuje Katolické církvi právo poskytovat duchovní péči v nemocnicích, sirotčincích, jiných institucích  poskytujících zdravotní a sociální péči a ve věznicích.

2. Duchovní péče ve státních a obecních institucích bude upravena dohodou mezi příslušnými orgány Katolické církve a příslušnými orgány Litevské republiky.

3. Členové kléru určení k práci v zařízeních uvedených v paragrafu 1 tohoto článku budou jmenováni a odvolávání rozhodnutím místního ordináře.

Článek 16

1. V souladu s právními předpisy Litevské republiky může Katolická církev zřizovat instituce pro charitativní a sociální činnost.

2. Aktivity a provoz institucí Katolické církve charitativního nebo sociální charakteru se řídí podle statutů a právních předpisů Litevské republiky; mají mít stejná práva a povinnosti jako jiné instituce zřízené k podobným účelům.

3. Katolická církev a Litevská republika budou podporovat spolupráci mezi svými charitativními a sociálními zařízeními.

4. V souladu s právními předpisy, Litevská republika poskytne odpovídající materiální pomoc institucím Katolické církve charitativního a sociálního charakteru, které podporují obecné blaho.

Článek 17

Za účelem realizace ustanovení této smlouvy bude ustavena smíšená komise složená ze zástupců obou Stran.

Článek 18

V případě jakýchkoli budoucích neshod týkajících se výkladu nebo aplikace této smlouvy, Smluvní strany budou postupovat společným úsilím ke smírnému řešení.

Článek 19

Tato smlouva vstoupí v platnost okamžikem vzájemné notifikace Smluvními stranami o splnění podmínek týkajících se procesu nutného pro její vstup v platnost.

Dáno ve Vilniusu, 5. května 2000 ve dvou vyhotoveních v anglickém a litevském jazyce, přičemž oba texty jsou si rovné.

za Svatý stolec:

Erwin Josef Ender, apoštolský nuncius 

za Litevskou republiku: 

Algirdas Saudargas, Ministr zahraničních věcí

©GC