The measure is available in the following languages:
DOHODA O SPOLUPRÁCI
MEZI MINISTERSTVEM OBRANY ČT, EKUMENICKOU RADOU CÍRKVÍ V ČR
A ČESKOU BISKUPSKOU KONFERENCÍ
Ministerstvo obrany
zastoupené ministrem obrany České republiky Michalem Lobkowiczem na straně jedné a církve sdružené v Ekumenické radě církví zastoupené předsedou jejího prezídia Mgr. Pavlem Smetanou a církve zastoupené předsedou České biskupské konference kardinálem Dr. Miloslavem Vlkem, které vystupují vůči rezortu Ministerstva obrany vždy jednotně, na straně druhé uzavírají
Dohodu o duchovní službě v resortu MO
A
Účel dohody
1. Účelem této dohody je
- stanovit v souladu s příslušnými právními předpisy podmínky pro působení vojáků - vojenských duchovních z církví, které se účastní na této dohodě v rezortu Ministerstva obrany v rámci duchovní služby, jejíž zřízení v rezortu Ministerstva obrany se zveřejní v rozkazu ministra obrany ČR
- vymezit strukturu a zabezpečení duchovní služby, stanovit v souladu s mezinárodním právem status vojenského duchovního, určit finanční a materiální zabezpečení, funkční náplň a zařazení vojenského duchovního.
2. Duchovní služba má za úkol zejména
- podporovat velitele všech stupňů v jejich odpovědnosti za naplňování a ochranu lidského rozměru života každého vojáka v činné službě a občanského zaměstnance (dále jen pracovníků rezortu Ministerstva obrany)
- nabízet pomoc při řešení osobních krizí i těžkostí, které vznikají v pracovním, osobním a rodinném životě pracovníků rezortu Ministerstva obrany
- přispívat k rozvíjení a prohlubování demokratických tradic evropské kultury v rezortu Ministerstva obrany
- vytvářet podmínky pro naplňování ústavně zaručených lidských práv, která souvisejí se svobodou vyznání pro pracovníky rezortu Ministerstva obrany ve všech situacích spojených s plněním jejich služebních a pracovních povinností.
B
Vymezení duchovní služby
3. Duchovní služba je pro svá specifika samostatnou službou zřízenou v rezortu Ministerstva obrany k plnění úkolů stanovených ve stati A této dohody.
4. Partnerem ministra obrany ČR pro koncepční otázky a zásadní jednání, která se týkají problematiky spojené s duchovní službou v rezortu Ministerstva obrany, je Rada pro duchovní službu, ve které jsou zastoupeni:
- hlavní kaplan Armády České republiky (AČR)
- jeden duchovní z církví, které se účastní této dohody, který působí jako poradce ministra obrany pro duchovní službu a kterého jmenuje ministr obrany ČR na základě doporučení těchto církví
- zástupce Ekumenické rady církví
- zástupce České biskupské konference
- zástupce AČR, kterého určí náčelník Generálního štábu AČR
- zástupce Civilní ochrany, kterého určí velitel Civilní ochrany České republiky-ředitel Hlavního úřadu Civilní ochrany.
5. Zasedání Rady pro duchovní službu svolává hlavní kaplan AČR pravidelně jednou za šest měsíců v případě žádosti kteréhokoli člena rady nejpozději do jednoho měsíce po předání písemné žádosti o její svolání hlavnímu kaplanovi AČR.
6. V čele duchovní služby stojí hlavní kaplan AČR, který je přímo podřízen náčelníkovi Generálního štábu AČR.
7. Vojenský duchovní je přímo podřízen veliteli a působí jako jeho poradce, a to vždy na tom stupni, na kterém je ustanoven. Nesmějí se mu ukládat úkoly, které s jeho činností a posláním nesouvisejí. Po odborné stránce je podřízen vojenskému duchovnímu na vyšším velitelském stupni.
8. U vojenského duchovního není dotčena církevní podřízenost v rámci struktury jeho církve.
C
Status vojenských duchovních
9. Status vojenských duchovních se skládá z těchto částí:
- vojenský duchovní je voják v další službě v důstojnické hodnosti
- vojenský duchovní je zřetelně vybaven zvláštním označením
- na vojenského duchovního se vztahují všechna práva a povinnosti vojáka v další službě, nejsou-li v rozporu s jeho statusem, který mu zaručuje mezinárodní právo
- vojenskému duchovnímu se nesmí ukládat úkoly, které s jeho činností nesouvisejí, např. nemůže být nucen k používání zbraní
- vojenský duchovní je společným zástupcem církví, které se účastní této dohody. Podmínky výběru vojenských duchovních a zastoupení jednotlivých církví v duchovní službě řeší vnitřní ujednání mezi těmito církvemi
- při výkonu služby není dotčeno právo vojenského duchovního na mlčenlivost
- každý pracovník rezortu Ministerstva obrany jako jednotlivec má právo pomoc vojenského duchovního pro sebe vyžádat, přijmout či odmítnout.
D
Náplň práce vojenských duchovních
10. Vojenský duchovní má tuto náplň práce:
- je poradcem velitele v oblasti lidských hodnot, vojenské etiky, morálky a mezilidských vztahů
- osobním příkladem a aktivní motivací vytváří pozitivní atmosféru pro zlepšování a prohlubování vzájemné důvěry u útvaru
- je k dispozici příslušníkům jednotky, ve které působí, i jejich rodinným příslušníkům pro osobní rozhovor je-li potřeba, doporučuje další odbornou pomoc
- preventivně působí proti konfliktům v oblasti mezilidských vztahů
- má právo na přístup ke každému pracovníkovi rezortu Ministerstva obrany ve své jednotce, má právo účastnit se velitelských porad a vyslovovat se k otázkám, jež se týkají lidského rozměru služby pracovníků rezortu Ministerstva obrany v jeho jednotce, etických a jiných problémů, které souvisejí s činností vojenského duchovního
- vykonává nebo zabezpečuje duchovní službu pro pracovníky rezortu Ministerstva obrany a jejich rodiny včetně bohoslužeb pro všechny církevní denominace sdružené v rámci České biskupské konference a v Ekumenické radě církví
- hájí zájmy pracovníků rezortu Ministerstva obrany jiných vyznání a jejich rodin a zprostředkovává jim kontakt s jejich duchovními, pokud služba těchto duchovních není v rozporu se stanovenou působností rezortu Ministerstva obrany
- spolupracuje s duchovními ostatních církví a náboženských společností, není-li činnost těchto duchovních v rozporu s posláním a působností rezortu Ministerstva obrany
- spolupracuje s duchovními jiných armád v rámci mezinárodních vojenských aktivit
- spolupracuje s vojenskými lékaři, psychology a dalšími pracovníky, kteří zabezpečují sociální politiku v rezortu Ministerstva obrany.
E
Ustanovování a odvolávání vojenských duchovních
11. Do další služby s určením pro výkon funkce kaplana, hlavního kaplana AČR nebo jiné funkce v rámci duchovní služby v rezortu Ministerstva obrany přijme ministr obrany ČR pouze občana - duchovního, který kromě podmínek stanovených v obecně závazném předpisu splňuje i kritéria uvedená v jeho rozkazu ke zřízení duchovní služby v rezortu Ministerstva obrany a který mu byl doporučen společným návrhem církví.
12. Církve navrhují svého kandidáta písemně prostřednictvím hlavního kaplana AČR. Návrh na jmenování kandidáta musí obsahovat pověření církve, jíž je navržený kandidát členem, a souhlas Ekumenické rady církví a České biskupské konference.
13. Do funkcí v rámci duchovní služby se ustanovuje a z funkcí se odvolává podle podmínek stanovených zákonem a podle pravidel, která stanovují interní normativní akty rezortu Ministerstva obrany. Pravomoc k ustanovování a odvolávání má vždy nadřízený nejméně o jeden stupeň vyšší, než je přímý nadřízený vojenského duchovního.
K návrhu na ustanovení vojenského duchovního do další funkce v rámci duchovní služby v rezortu Ministerstva obrany se vždy vyjadřuje i hlavní kaplan AČR. Funkcionář, v jehož ustanovovací pravomoci tato další funkce je, přihlédne k jeho stanovisku.
14. Vybere-li církev vojenského duchovního ke jmenování do církevní funkce neslučitelné s výkonem funkce vojenského duchovního, rezort Ministerstva obrany po dohodě s tímto vojenským duchovním upraví závazek ke službě uvedený v rozhodnutí o jeho přijetí do další služby tak, aby jeho závazek skončil nejpozději posledním dnem třetího kalendářního měsíce, který následuje po doručení oznámení o tom, že byl vybrán ke jmenování do uvedené církevní funkce. Toto oznámení potvrdí církev a bude podnětem k zahájení jednání k úpravě jeho závazku k další službě.
Církev se zavazuje učinit urychleně všechny kroky k tomu, aby mohla doporučit občana - duchovního k přijetí do další služby, podle čl. 11 této dohody, k zabezpečení úkolů duchovní služby v rezortu Ministerstva obrany za propuštěného vojenského duchovního.
15. Podání návrhu na propuštění ze služebního poměru pro služební nezpůsobilost6) rezort Ministerstva obrany doporučí příslušným velitelům projednávat s hlavním kaplanem AČR.
16. Zproštění výkonu funkce vojáka, který vykonává funkci v rámci duchovní služby, rezort Ministerstva obrany doporučí příslušným velitelům projednávat s hlavním kaplanem AČR.
17. Závazek k další službě s občanem - duchovním rezort Ministerstva obrany uzavírá zpravidla na dobu čtyř let, maximálně však vždy na dobu, která uplyne posledním dnem třetího kalendářního měsíce, který následuje po doručení oznámení církve, že vojenský duchovní ztratil její pověření pro výkon funkce vojenského duchovního.
F
Ustanovování a odvolávání hlavního kaplana AČR
18. Hlavního kaplana AČR ustanovuje ministr obrany ČR.
Ministr obrany ČR neustanoví vojenského duchovního do funkce hlavního kaplana AČR, nedoporučí-li jeho ustanovení zástupci České biskupské konference i Ekumenické rady církví. Ministr obrany ČR není tímto článkem vázán, nedohodnou-li se zástupci České biskupské konference a Ekumenické rady církví v průběhu šesti měsíců na společném kandidátovi na ustanovení do funkce hlavního kaplana AČR.
19. Je-li kandidátem na ustanovení do funkce hlavního kaplana AČR vojenský duchovní, upraví se současně s ustanovením do funkce jeho závazek k další službě tak, aby funkci mohl vykonávat po dobu čtyř let.
Vojenský duchovní může funkci hlavního kaplana AČR vykonávat maximálně po dobu osmi let. Při úpravě závazku k další službě se přiměřeně použijí ustanovení čl. 17 a 18 této dohody.
G
Zabezpečení činnosti duchovních
20. Příslušný velitel je povinen zabezpečit vojenskému duchovnímu základní materiální i prostorové podmínky pro jeho službu, pro soukromé (diskrétní) rozhovory s pracovníky rezortu Ministerstva obrany a prostor pro bohoslužbu. Podrobnosti stanoví rozkaz ministra obrany ČR.
21. Vojenským duchovním se zabezpečí stejné náležitosti jako ostatním vojákům v další službě. Jiné než standardní součástky vojenské výstroje zabezpečí příslušná církev a hradí je rezort Ministerstva obrany.
H
Vzdělávání vojenských duchovních
22. Rezort Ministerstva obrany umožní na základě dohody mezi teologickými fakultami a odborem personální politiky a vzdělávání Ministerstva obrany účast svých odborníků na přípravě duchovních v průběhu jejich vysokoškolského studia.
23. V průběhu vojenské činné služby vojenských duchovních zabezpečí rezort Ministerstva obrany jejich další odborné vzdělávání. Odborná náplň vzdělávání je v působnosti hlavního kaplana AČR.
24. Jako součást dalšího vzdělávání se vojenskému duchovnímu umožní účastnit se každý rok nejméně pět a nejvíce deset dnů duchovní obnovy.
I
Závěrečná ustanovení
25. Po podepsání dohody bude bezprostředně vydán rozkaz ministra obrany ČR o zřízení duchovní služby v rezortu Ministerstva obrany.
26. Personální obsazení duchovní služby se bude realizovat postupně s předpokládaným maximálním stavem 25 duchovních v roce 2008.
27. Tato dohoda nezpochybňuje právo civilních duchovních docházet do vojenských objektů1.
28. Tato dohoda se uzavírá na dobu neurčitou.
29. Tato dohoda se neprodleně doplní o podmínky vzájemné spolupráce církví, které se účastní této dohody s jinými církvemi či náboženskými společnostmi, které působí v duchovní službě, jestliže rezort Ministerstva obrany s nimi uzavře dohodu o jejich vstupu do duchovní služby.
30. Tuto dohodu lze měnit pouze písemným dodatkem, který potvrdí všechny zúčastněné strany připojené k této dohodě.
32. Tuto dohodu lze písemně vypovědět s tím, že její platnost skončí uplynutím jednoho roku ode dne, kdy byla výpověď doručena druhé straně.
32. Dohoda nabývá platnosti dnem, kdy ji podepíší zástupci smluvních stran.
V Praze dne 3. června 1998
Za Ministerstvo obrany Za církve sdružené Za církve zastoupené
ministr obrany ČR v Ekumenické radě církví Českou biskupskou
Michal LOBKOWICZ předseda prezídia konferencí
Mgr. Pavel SMETANA kardinál Dr. Miloslav VLK
ACCORDO DI COOPERAZIONE TRA IL MINISTERO DELLA DIFESA CECO IL CONSIGLIO ECUMENICO DELLE CHIESE NELLA REPUBBLICA CECA E LA CONFERENZA EPISCOPALE CECA
Praga, 3 giugno 1998
Ministero della difesa rappresentato dal ministro della difesa della Repubblica ceca Michal Lobkowicz da un lato e chiese associate nel Consiglio ecumenico delle chiese rappresentato dal presidente mons. Pavel Smetana e della Chiesa rappresentata dal Presidente della Conferenza episcopale ceca Card. Miloslav Vlk, che sono sempre uniti al Ministero della Difesa, dall'altro concluso
Accordo sul servizio spirituale nel Ministero della Difesa
A
Scopo dell'accordo
1. Lo scopo del presente Accordo è:
- determinare, conformemente alle pertinenti disposizioni di legge, le condizioni per l'esercizio dei soldati - clero militare delle chiese che partecipano a questo accordo nel Ministero della Difesa nell'ambito del servizio spirituale, la cui istituzione presso il Ministero della Difesa sarà pubblicata dal Ministro della Difesa
- definire la struttura e la prestazione del servizio spirituale, determinare lo stato del clero militare in conformità con il diritto internazionale, determinare la sicurezza finanziaria e materiale, il contenuto funzionale e la classificazione del clero militare.
2. In particolare, il ministero spirituale deve:
- supportare i comandanti di tutti i livelli nella loro responsabilità per il rispetto e la protezione della dimensione umana della vita di ogni soldato attivo e impiegato civile (di seguito denominato il ministero della Difesa)
- offrire assistenza per affrontare le crisi e le difficoltà personali che sorgono nella vita professionale, personale e familiare del personale del Ministero della Difesa
- contribuire allo sviluppo e all'approfondimento delle tradizioni democratiche della cultura europea presso il Ministero della difesa
- creare le condizioni per l'adempimento dei diritti umani costituzionalmente garantiti relativi alla libertà di religione per i dipendenti del Ministero della Difesa in tutte le situazioni connesse all'adempimento dei loro doveri e doveri.
B
Definizione di servizio spirituale
3. Il Servizio spirituale è, in virtù delle sue specificità, un servizio indipendente istituito dal Ministero della Difesa per svolgere i compiti indicati nella Sezione A del presente Accordo.
4. Il partner del ministro della difesa della Repubblica ceca per le questioni concettuali e le negoziazioni fondamentali riguardanti le questioni relative al servizio spirituale nel ministero della difesa è il Consiglio per il servizio spirituale, in cui sono rappresentati:
- Capo Cappellano dell'Esercito della Repubblica Ceca (ACR)
- una delle chiese partecipanti a questo accordo che funge da consigliere del Ministro della Difesa per il ministero spirituale e che è nominato dal Ministro della Difesa della Repubblica Ceca su raccomandazione di queste chiese
- rappresentante del Consiglio ecumenico delle chiese
- rappresentante della Conferenza episcopale ceca
- Vice ACR nominato dal Capo di Stato Maggiore dell'ACR
- un rappresentante della protezione civile nominato dal comandante della protezione civile della Repubblica ceca, il direttore dell'Ufficio della protezione civile.
5. La riunione del Consiglio per il servizio spirituale deve essere convocata dal Capo Cappellano ACR regolarmente ogni sei mesi nel caso di una richiesta di un membro del Consiglio entro un mese dalla presentazione di una richiesta scritta per la sua convocazione al Capo Cappellano ACR.
6. Il capo del clero è guidato dal cappellano principale dell'ACR, che riferisce direttamente al capo di stato maggiore dell'ACR.
7. Un clero militare è direttamente subordinato al comandante e funge da suo consigliere, sempre al livello in cui è nominato. Non gli verranno assegnati compiti estranei alla sua attività e missione. Sapientemente, è subordinato a un clero militare a un livello di comando superiore.
8. Per il clero militare, la subordinazione della Chiesa all'interno della struttura della sua chiesa non è influenzata.
C
Status del clero militare
9. Lo stato del clero militare è costituito dalle seguenti parti:
- Il clero militare è un soldato in ulteriore servizio nel grado di ufficiale
- il sacerdote militare è chiaramente dotato di un segno speciale
- un sacerdote militare sarà soggetto a tutti i diritti e doveri di un soldato in ulteriore servizio, a meno che non siano in conflitto con il suo status come garantito dal diritto internazionale
- al clero militare non possono essere assegnati compiti estranei alle loro attività, ad esempio non possono essere costretti a usare le armi
- il clero militare è un rappresentante comune delle chiese che partecipano al presente Accordo. Le condizioni per la selezione del clero militare e la rappresentazione delle singole chiese nel ministero spirituale sono risolte da accordi interni tra queste chiese
- il servizio di un clero militare alla riservatezza non deve essere influenzato nell'esercizio delle sue funzioni
Ogni dipendente del Ministero della Difesa, in quanto individuo, ha il diritto di richiedere, accettare o rifiutare l'assistenza del clero militare.
D
Il lavoro del clero militare
10. Il clero militare ha il seguente contenuto:
- è un consigliere del comandante nel campo dei valori umani, etica militare, moralità e relazioni interpersonali
- l'esempio personale e la motivazione attiva creano un'atmosfera positiva per migliorare e approfondire la fiducia reciproca nel dipartimento
- è disponibile per i membri dell'unità in cui operano e per i loro familiari per conversazioni faccia a faccia, se necessario, raccomanda ulteriore assistenza professionale
- ha un effetto preventivo sui conflitti nell'area delle relazioni interpersonali
- ha il diritto di accesso a qualsiasi dipendente del Ministero della Difesa nella sua unità, ha il diritto di partecipare alle riunioni di comando e di affrontare questioni relative alla dimensione umana del personale del Ministero della Difesa nella sua unità, questioni etiche e di altro genere relative alle attività militari spirituale
- svolge o fornisce ministero spirituale al personale del Ministero della Difesa e alla sua famiglia, compresi i servizi di culto per tutte le chiese confessionali associate alla Conferenza episcopale ceca e al Consiglio ecumenico delle chiese
- difende gli interessi dei dipendenti del Ministero della Difesa di altre religioni e delle loro famiglie e li media in contatto con il loro clero, a condizione che il servizio di questo clero non sia in conflitto con le competenze stabilite dal Ministero della Difesa
- collabora con il clero di altre chiese e società religiose, a meno che l'attività di questo clero contraddica la missione e la competenza del Ministero della Difesa
- collabora con sacerdoti di altri eserciti nell'ambito di attività militari internazionali
- collabora con medici militari, psicologi e altro personale che fornisce politiche sociali presso il Ministero della Difesa.
E
Istituzione e rimozione del clero militare
11. Il ministro della difesa della Repubblica ceca accetta solo un cittadino, un ministro che, oltre alle condizioni stabilite da un regolamento generalmente vincolante, soddisfa anche i criteri specificati nel suo ordine istituire un ministero spirituale nel Ministero della Difesa e che gli fu raccomandato da una proposta congiunta delle chiese.
12. Le Chiese propongono il loro candidato per iscritto tramite il cappellano ACCR. La proposta per la nomina del candidato deve includere il mandato della Chiesa di cui il candidato proposto è membro e l'approvazione del Consiglio ecumenico delle chiese e della Conferenza episcopale ceca.
13. È nominato e rimosso dall'incarico nel contesto del ministero secondo le condizioni previste dalla legge e secondo le norme che stipulano gli atti normativi interni del Ministero della Difesa. L'autorità di nominare e licenziare è sempre il superiore di almeno un grado superiore al diretto superiore del clero militare.
Il cappellano principale dell'Esercito della Repubblica Ceca commenta sempre la proposta di nominare un chierico militare in un'altra posizione all'interno del ministero del Ministero della Difesa. Il funzionario la cui autorità che ha il potere di nomina ha questa funzione aggiuntiva deve tener conto del suo parere.
14. Se la chiesa sceglie un clero militare da nominare in un ufficio della chiesa incompatibile con l'esecuzione di un clero militare, il Ministero della Difesa, in accordo con quel clero militare, adegua l'obbligo di servizio specificato nella decisione di accettarlo per un ulteriore ministero in modo che il giorno del terzo mese di calendario successivo alla ricezione dell'avviso che è stato scelto per essere nominato a tale ufficio. Questo annuncio sarà confermato dalla Chiesa e darà luogo a negoziati per adeguare il suo impegno a un ulteriore ministero.
La Chiesa si impegna a prendere urgentemente tutte le misure per raccomandare a un sacerdote di essere ammesso a un altro ministero, in conformità con l'articolo 11 del presente Accordo, per svolgere le funzioni di clero nel Ministero della Difesa per un clero militare rilasciato.
15. Presentazione di una proposta di licenziamento per inabilità al servizio 6) Il Ministero della Difesa raccomanderà ai comandanti competenti di discutere con il Cappellano ACP.
16. Privazione della funzione di un soldato che svolge la funzione all'interno del servizio spirituale, il Ministero della Difesa raccomanda ai comandanti competenti di discutere con il cappellano principale dell'ACR.
17. Il Ministero della Difesa di solito si impegna in un altro servizio con un cittadino - un dipartimento ministeriale del Ministero della Difesa per un periodo di quattro anni, ma al massimo per il periodo che scade l'ultimo giorno del terzo mese di calendario successivo alla consegna della chiesa. sacerdote militare.
F
Nomina e rimozione del cappellano principale dell'ACR
18. Il Cappellano Capo ACR è nominato dal Ministro della Difesa della Repubblica Ceca.
Il Ministro della Difesa della Repubblica Ceca non nominerà un sacerdote militare come principale cappellano dell'ACR, a meno che la sua nomina non sia raccomandata dai rappresentanti della Conferenza episcopale ceca e del Consiglio ecumenico delle chiese. Il ministro della difesa della Repubblica ceca non è vincolato da questo articolo, a meno che i rappresentanti della Conferenza episcopale ceca e il Consiglio ecumenico delle chiese non concordino entro sei mesi un candidato comune per la nomina a cappellano capo dell'ACR.
19. Se il candidato alla nomina alla carica di cappellano capo ACP è un clero militare, il suo impegno per un ulteriore ministero è adeguato contemporaneamente alla nomina per un mandato di quattro anni.
I chierici militari possono servire come cappellano principale dell'ACR per un massimo di otto anni. Le disposizioni degli articoli 17 e 18 del presente Accordo si applicano, mutatis mutandis, all'adeguamento dell'impegno ad un ulteriore servizio.
G
Garantire le attività del clero
20. Il rispettivo comandante è tenuto a fornire al clero militare le condizioni materiali e spaziali di base per il suo servizio, per colloqui privati (discreti) con lo staff del Ministero della Difesa e spazio per il culto. I dettagli sono stabiliti per ordine del Ministro della Difesa della Repubblica Ceca.
21. Al clero militare saranno forniti gli stessi dettagli degli altri soldati nel loro ulteriore servizio. Oltre ai componenti standard delle attrezzature militari saranno forniti dalla rispettiva chiesa e pagati dal Ministero della Difesa.
H
Educazione al clero militare
22. Il Ministero della difesa, sulla base di un accordo tra le facoltà teologiche e il Dipartimento per la politica del personale e l'istruzione del Ministero della difesa, facilita la partecipazione dei suoi esperti alla preparazione del clero durante gli studi universitari.
23. Durante il servizio militare attivo del clero militare, il Ministero della Difesa provvede alla loro ulteriore formazione professionale. Il contenuto professionale dell'educazione è di competenza del capo cappellano ACCR.
24. Nell'ambito dell'addestramento in servizio, un clero militare può partecipare ogni anno almeno a cinque e al massimo dieci giorni di rinnovamento spirituale.
I
Disposizioni finali
25. Al momento della firma dell'accordo, il Ministro della Difesa della Repubblica Ceca sarà immediatamente rilasciato per l'istituzione di un servizio spirituale presso il Ministero della Difesa.
26. L'organico del clero sarà realizzato gradualmente con il numero massimo previsto di 25 membri del clero nel 2008.
27. Il presente Accordo non rimette in discussione il diritto del clero civile di entrare nei locali militari
28. Il presente accordo è concluso per un periodo illimitato.
29. Il presente Accordo sarà integrato senza indugio dalle condizioni di reciproca cooperazione delle Chiese partecipanti al presente Accordo con altre Chiese o società religiose che operano nel ministero se il Ministero della Difesa stipula un accordo con loro sul loro ingresso nel ministero.
30. Il presente Accordo può essere modificato solo mediante un emendamento scritto che deve essere confermato da tutte le parti interessate allegate al presente Accordo.
31. Il presente Accordo può essere risolto per iscritto e termina un anno dopo la data di ricezione della denuncia da parte dell'altra Parte.
32. L'accordo entra in vigore alla data in cui è firmato dai rappresentanti delle parti contraenti.
Fatto a Praga, il 3 giugno 1998
Per il Ministero della Difesa Per le Chiese Associate Per le Chiese rappresentate
Ministro della difesa della Repubblica ceca nel Consiglio ecumenico delle chiese del vescovo ceco
Michal LOBKOWICZ Presidente del Presidio della Conferenza
Mons. Pavel SMETANA Miloslav VLK